Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Účes podle hrnce, telefon z plechovek. Co už naše děti nezažijí?

Milé děti, jestlipak víte, jak spolu souvisí sirka a kus vaty? Vznikne z toho čistítko uší. Když byli vaši rodiče malí, v obchodě nic takového nebylo. Stejně jako spousta dalších věcí. Poloprázdné regály nutily k neustálé improvizaci. Pojďte si s námi zavzpomínat, co všechno se kvůli tomu vymýšlelo.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Babush

Harmasanka

A co skládaný toaletní papír? To byla věc.Zrovna byly prázdniny a do drogerie přivezli normální...Letěli jsme přes celou dědinu a řvali: "Babi babi, přivezli toaletní hajzlpapír...:-)

0/0
31.12.2011 12:00

kangaruo

Jsem ročník 1976

Tak jestli smím přidat i já co si pamatuju na svoje dětsví a co dceři vyprávím když se jí snažím přiblížit to jaký je rozdíl u ní a u mě, tak jak tady někteří píšou ,lak na vlasy si pamatuju že byl do balonku s nějakým skleněným fujtajblem, děda to používal na kaktusy, vložky si maminka převážně dělala sama , z nastříhaných starých věcí,když se nesehnaly normální a co si pamatuju tak i ty "de luxe" byly takové,co se ted bývají v nemocnicích, buničina v dírkovaném čemsi, velikost maximální, savost nulová.Dekorativní kosmetika byla snad Astor a prodávaly se náhradní náplně takže moje první taštička na kosmetiku byla plná náhradních náplní,a linky jsme malovaly opálenou sirkou když se zapomělo,Swarzkopf laky byly eňo ňuno.Ale bez známých se kupoval těžce , hned byl pryč. Vodovou dělala maminka pomalu všem sousedkám, strašně smrděla a mamka měla tři druhy natáček tenké silné a nejsilnější a já jí je směla podávat a táta když hodně řval že to doma smrdí tak mu tu trvalou udělali taky :D

0/0
29.12.2011 5:49

_m-

Re: Jsem ročník 1976

1976? A kde jsi žil/a?

Budu asi ve věku tvojí maminky - skleněný rozprašovač používala moje matka, já běžně aerosol, laků bylo několik značek, moc jsem ho nepoužívala protože mám jemné mastné vlasy tak  pamatuju jenom  Lybar a  Taft, Vložek bylo k dostání v té době už několik drůhů ať už vatových, tak buničinových, českých i z dovozu,  baláíček těch nejlevnějších a nejhnusnějších stál okolo 2 korun, takže maminka byla asi velmi šetřivá, kosmetika  byla k sehnání bez problémů  - moc jsem se nelíčila tak pamtuju jen Dermacol a  Dior, já jsem chodila každých 14 dnů do "kosmetiky" na úpravu řas a obočí (od roku 1968) východoněmecká Londa mi nedělala dobře, tak na mě kosmetička používala barvy francouzské.

Že  vodová (která sestává z umytí vlasů, jejich natočení na natáčky a vysušení) smrděla mě udivuje. V čem jste si ty vlasy myly??? Smrdět mohla maximálně trvalá a to záleželo na značce. Soudím, že maminka kupovala tu nejlevnější. Moje matka chodila na trvalou i vodovou ke kadeřnici.

0/0
29.12.2011 9:41

roxxor

Dotaz na pamětníky

Jak se jmenovala pálivá hořčice v 70 letech? Nemyslím kremžskou, ale mám dojem, že BONA to nebyla. Ta byla až později.

0/0
23.12.2011 14:39

orinka3

Re: Dotaz na pamětníky

Dijonská?

0/0
25.12.2011 9:42

captain cook

stupovani ponozek, recyklace vlny na svetry

babicka prisla s napadem, ze vsechna vnoucata se musi naucit stupovat ponozky bez ohledu na pohlavi a jeste dodnes si jeji instrukce pamatuji.

 Musim se ale priznat, ze se u nas uz hodne let ponozky nestupuji ale hazeji rovnou do kose!

 Mama mi sem k protinozcum naposilala ruzne obleceni, kdykoliv se smelo posilat, mezi nimi rucne pletene svetry.

Kdyz jsem je odlozil, nemel jsem to srdce je vyhazovat (mamina rucni prace - a ze byla sikovna pletarka!).

Mama sem pozdeji prijela na navstevu, svetry vytahla ze spodu satniku, rozparala, natocila pomoci operadel zidle na velka pradena, vyprala, ususila vyazene zavazim, aby se narovnaly. Pak nas postupne zamestnavala drzenim rukou v predpazeni, zatimco natacela pradena na klubicka, aby mohla zase plest. Ze australska vlna nebyla v Australii prilis draha, vyber druhu a barev byl nespocetny a stacilo zajit do obchodu, to nechtela uznat.

0/0
21.12.2011 3:37

vydra mořská

Tak na dělání plísňáčů ve vaně si dobře pamatuju.

Máma mi ještě dělala batikovaná trika. Svetry jsme měli jen podomácku upletené, hit byl s jelenem ;-D Šilo se podle burdy nebo se různě přešívalo.

0/0
20.12.2011 12:43

Chytry.Levicak

ten tenisový míček

na tažné zařízení jsme používali do roku 1997, ale pak šel vždy z té koule špatně vyndat

0/0
18.12.2011 13:07

stefi_ul

Re: ten tenisový míček

jasny mala dira :-) jak ta vnitrni guma spuchri a ztvrdne, je problem ;-D

Chce to trochu vazeliny do micku. Mimochodem, stejne se musi koule nebo miska sprahla namazat, aby se nenicil kov.

0/0
20.12.2011 11:13

Heowenta

To bylo daaaavno...

Vzpominky autora sahaji snad az do 40. - 50. let minuleho stoleti. My meli doma bily prasek na drhnuti nadobi, jmenoval se AVA. Zbytky mydla se strouhaly a pouzivaly na prani. Okna se lestila novinami a jelenicovou kuzi. Sidol se pouzival na kliky a vsechno kovove, co se melo doma lesknout. Kdyz jsem byla mala, mama nemela lednici a tak jsme v zime jsme uchovavali potraviny za oknem ve specialni krabici, kterou tatinek vyrobil. Pamatuji jeste nasadkova pera, ale ja uz jsem zacinala psat plnicim. Ta levna pera tzv. "poustela" a my byli od inkoustu az za usima. Banany, buraky, pomerace a mandarinky byli k dostani pouze pred Mikulasem a pred Vanocemi. Platkove zvykacky se menily za jine velke poklady a cigaretove zvykacky se nemenily - ty byly nejcennejsi. V cukrarne jsem si kupovala "mejdlicka", ktera chutnala naprosto otresne (FUJ), ale stala jen 15 haleru. Kdyz jsem dostala nejakou korunku, tak jsem si koupila gumove hady nebo marcipan ve tvaru malinkateho peciva, ovoce ci zviratek.

0/0
17.12.2011 22:23

_m-

Re: To bylo daaaavno...

Jo mejdlíčko - to byl hnus ;-).

Když jsme šli bruslit dostala jsem 2 koruny - koruna na vstupné a za tu druhou jsem si koupila chleba s hořčicí, čaj a mejdlíčko - to panečku bylo!!!!!!!

Protože jsem bydlela v Opavě, kousek od Fidora, tak jsem si do místní tovární prodejny občas zašla koupit zlomkový cukrkandl - ani netuším jak by to dneska chutnalo, tenkrát to bylo blaho nejvyšší úrovně.

Násadkové pero a kalamář v lavici jsem ještě zažila - v první třídě inkoustové a v deváté redispero. K plnicímu peru značky Žák nas pustili, až jsme uměli psát.

0/0
17.12.2011 22:31

captain cook

Re: To bylo daaaavno...

Jsme stejna generace!

Pamatuje jeste nekdo jak nase mamy a starsi sestry sbiraly ruzne barvy plastovych tub od pasty na zuby, rozstrihaly na kousky a spletly z nich celenky na vlasy?Mama s tetou stavaly frontu v Tuzexu na lak na vlasy a kdyz dosel, michaly lepidlo s vodou a pujcovaly si ode me kovovy rozprasovac, ktery jsem mel v penale na hodiny kresleni. Trvala se delala doma a deda jim na domacim soustruhu vyrobil natacky z kousku dreva.

Kdyz jsme chodili do tanecnich, museli jsme povinne obleci bile bavlnene rukavice abychom nezaprasili taftove saty nasich tanecnich partnerek. A holky si prodluzovaly ucinek rtenky kdyz sly do skoly rano po lekci tanecnich predchozi vecer - zmalovane krepakem. Nekdy se domalovavaly v satne pri prezouvani.

 Nasadkove pero, kalamare s inkoustem dolevanym skolnikem, plnici pera Zak az jsme se naucili psat, zakankani po usi, redispero...jeje! Kladivkovy papir se napinal na rysovaci prkno mokry a nechavalo uschnout v rucniku. Eskymo za 50 haliru ...

0/0
21.12.2011 3:11

_m-

Re: To bylo daaaavno...

Někdy mám pocit, že jsme stejná generace a někdy, že jsi o 100 let starší. :-) Bydleli jsme v okresním městě, v Tuzexu jsem byla prvně až v 25 letech na vysoké, ale s lakem na vlasy problém nebyl - pravda, Lybar byl nalévaný a rozprašovač měla maminka skleněný s balonkem. Na trvalou, neboli kolíčkovou chodila k holiči (na vodovou taky), protože otec chtěl, abychom byly upravené kvalitně, a raději ušetřil na jídle,ale dřevěné natáčky s gumičkama byly v drogérii k mání. A ty bílé rukavičky by se dnečska hodily taky - dívky sice mají levnější šatičky, ale zato často holá záda a chlapci upocené ruce...:-P

O násadkových perech jsem tu psala, zvlášť mi utkvěly v paměti redispera, to byla věc. Když si manžel koupil v Maďarsku v roce 1982 kvalitní rýsovadla tak jsem k tomu pouzdru chovala upřímý obdiv.

0/0
22.12.2011 9:24

_m-

Re: To bylo daaaavno...

A ještě k těm ponožkám. My jsme štupování měli ve škole v ručních pracech. Dodneška si pamatuju, že bráškovi, se to tak zalíbilo, že si vystřihl díru do zbrusu nové útěrky, do které mu maminka ponožky i bavlnky zabalila a zaštupoval ji taky. Matka byla úžasná, byť ji málem kleplo, tak mu nevynadala, ale pochválila ho....

0/0
22.12.2011 9:25

captain cook

Re: To bylo daaaavno...

Aby nas kluky babicka primela ke stupovani, znormovala cas a pocet ponozek jako vymenu za jizdu na kole.

0/0
22.12.2011 10:30

captain cook

Re: To bylo daaaavno...

jsi zrejme o par let mladsi, ale ne o moc. Proto jsi uz nezazila vodou redene lepidlo foukane rozprasecem(takova skladaci kovova trubicka) na barvy, vypujcene z mych potreb na hodiny umelecke vychovy. Aplikace potrebovala asistenta, ktery by to rucne - tedy usty- foukal na vlasy nositelce. Zenske byly nesmirne vylezave, kdyz slo o modu!

Mama chodivala na trvalou k holicce, ale pozdeji mela kolegyni- byvalou kadernici a ta delala vsem kolegynim trvalou u ni doma, pokud si prinesly sve natacky. Tak deda zas vyrabel natacky, protoze jeste v drogerii nebyly.

 S rysovacimi potrebami jsem zase pro zmenu kuli oci ja v 70. letech, kdyz muj australsky sef potreboval rychle narysovat nejakou bednu a nas firemni kreslic nemel zrovna cas. Tak jsem sel do jeho kancelare a pouzil jeho vercajk, aby prace nestala - to bylo neco uplne jineho nez nase rysovaci potreby v hodinach deskriptivy!

0/0
22.12.2011 10:27

orinka3

Re: To bylo daaaavno...

na mejdlíčka nesahat!!;-D Já je milovala, za pár halířů a různé barvy - žluté, kakaové, fialkové, nádherně to vrzalo mezi zubama. Taky jsem milovala bonbony fialky nebo maliny, později ledovky a mandle - ty taky krásně kazily zuby. Chleba od pekaře ze sousední vesnice, kupovala se velká štricla a než jsem ho v síťovce donesla domů, ukousala jsem mu celou patku. Byl tak dobrý, že se mohl jíst jen tak.

0/0
18.12.2011 7:03

captain cook

Re: To bylo daaaavno...

Mejdlicka jsem nenavidel. zato jsem miloval zu-zu a sumaky (ty smichane, ne rozdelene). A bonbony fialky, maliny, vcelicky, ledovky a bari mandleVV.

Zvejkacky jsme dostavali v balicku od pribuzneho ze Zapadu a obcas jsem je potaji vymenoval za jine veci ci pochutiny. Potaji aby nasi nevedeli, protoze se bali aby je nekdo neudal, ze kluk "handluje se zapadnim zbozim." To byl tenkrat hospodarsky zlocin!

 S tim chlebem jsem se take podobne "vyznamenal". K kdyz nas deda v nedeli dopoledne poslal do hospody pro dzban piva, nejenze nam klukum bez vyptavani nalili, ale navic jeste deda tajne pocital s tim, ze si cestou upijeme ...samozrejme, ze jsme vysvetlili "abychom to nerozlili";-D

0/0
21.12.2011 3:19

Mončí2

Tak nevím,jsem ročník 1970,

ale nějak si nepamatuju,že bychom po nocích vyráběli natáčky z dřívek a máma běhala k Vltavě pro písek aby mohla umýt připálený hrnec.........

+1/0
17.12.2011 19:58

vydra mořská

Re: Tak nevím,jsem ročník 1970,

Doma se pískem nemylo, ale na čundru ano ;-)

+2/0
20.12.2011 12:35

captain cook

Re: Tak nevím,jsem ročník 1970,

anoR^

0/0
21.12.2011 3:22

captain cook

Re: Tak nevím,jsem ročník 1970,

Jsem mladsi rocnik, moje mama mela natacky kovove, ale drevene ji deda vyrobil na domaci trvalou.

0/0
21.12.2011 3:22

captain cook

Re: Tak nevím,jsem ročník 1970,

mladsi rocnik = tedy numericky nizsi rocnik nez ty

0/0
21.12.2011 3:23

Mišule84

babička

babička si z obalů od pytlíkového mléka vyráběla tašky na trávu pro slepice a z duší z kola si stříhala gumičky :))))

0/0
16.12.2011 19:59

Elíšenah

taky

také si některé věci z toho pamatuju - mýdlo s víťce viselo u každého umyvadla ve školce a co se týče přetáčení kazet - nikdy jsem je snad jinak nepřetáčela, než s tužkou v jedné a kazetou v ruhé ruce :-)

0/0
16.12.2011 11:46

Teletabis

Net soap

co dodat. Na vysněném západě je dodnes.

0/0
15.12.2011 23:32

Petr-007

Tak ono je to docela prakticka vec

jen se takove sitky primo prodavaji. V clanku se pise, ze se kdysi vyrabely doma, nevim, ale v drogerii se to dalo koupit.

0/0
16.12.2011 8:33

TristanTzara

Re: Tak ono je to docela prakticka vec

Co je na tom praktickýho?

0/0
16.12.2011 18:18

opportunity

Re: Tak ono je to docela prakticka vec

Mýdlo se dá opláchnout (tržíš jen vrh síťky) a neleží v mokru.

0/0
17.12.2011 16:52

opportunity

Re: Tak ono je to docela prakticka vec

- vrch -

0/0
17.12.2011 16:53

captain cook

Re: Net soap

pokud je pro tebe zapad vysneny, asi jsi zakrnel v minulosti, kdy zapadni zbozi bylo nedostatkove.

Pokud to myslis se sarkasmem, asi je pro tebe vysneny ten vychod.

0/0
21.12.2011 3:25

Rheia

.

Ja jsem teda jeste porevolucni mlade, ale nektery ty veci si taky pamatuju. Do mych 9 let jsme bydleli v mensim meste a z dob skolky a prvnich trid zakladni skoly si pamatuju hlavne to priserny mydlo v sitce :D coz mi pripomnelo vsemi detmi nenavidenou meltu (zajimalo by me jestli to deckam ve skolkach jeste varej). Vyvarovani plen znam jenom z vypraveni, ale pamatuju si jeste jak mama takto prala dziny. Plechovkovy telefon jsem taky znala, a pretaceni kazet tuzkou nebo prstem me tenkrat strasne bavilo a aspon se setrily baterky ve walkmanu :) Domaci strihani me taky neminulo, ale hrnec mi teda na hlavu nikdo nedaval :D a kdyz se holky v prvni tride chtely namalovat tak misto rtenky se naslinila cervena pastelka :)

0/0
15.12.2011 23:16

orinka3

Re: .

tak Meltu si vaříme každé ráno, je vynikající a podotýkám, že dnes už to není moc laciná záležitost.;-)

+3/0
16.12.2011 16:01

Rheia

Re: .

Ja ji naposled videla fakt v ty skolce, tam mi ji zhnusili tak ze jsem od ty doby nikdy neprojevila zajem ani o to jestli to vubec jeste existuje :) rikate ze to neni moc levny, to na to asi nekdo uz dal nalepku bio ze? :)

0/0
16.12.2011 19:23

orinka3

Re: .

Meltu prodávají v potravinách v půlkilových pytlících a je označená zn. Klasa. Stojí mezi 22-30 korunami za pytlík a zaváří se do vroucí vody. Musí se cedit. Se smetanou je pochoutková. Bůhví, z čeho ji ve vyvařovnách dělali. Zařadila bych ji do zdravé výživy, nemusí se sladit, prospívá játrům a vůbec. Ta Melta, která je v krabičce v nálevových sáčcích, nemá tu chuť.

0/0
17.12.2011 18:51

_m-

Re: .

Ta nemá žádnou chuť. Dík za tip.

0/0
17.12.2011 19:18

orinka3

Re: .

rádo se stalo:-) Je s tím trochu práce, ale těch deset minut navíc za to opravdu stojí. Brávala jsem si ji i do práce, přesně jako ten havíř, co si brával "černou bryndu" v bandasce. A hele, dokonce si myslím, že něco podobného pila rodina v Hroznech hněvu od Steinbecka. Jenomže určitě neměli cedník, utkvělo mi, že při jídle plivali kolem sebe nescezené kousky kávy.

0/0
18.12.2011 7:07

roedor

Re: .

my máme na meltu "přístroj", je to podobné moka konvičce na kafe. Do konvice se dá voda, navrch do zavřeného sítka melta a uzavře se to skleničkou (původní nádobku už nemáme). Voda tou meltou probublá a nic se nemusí cedit:-)

0/0
20.12.2011 15:19

orinka3

Re: .

hmmm, tak to je dobrý zlepšovák, to by se mi líbilo. Já ráno udělám dva litry, posnídáme a ještě naleju do termosky, takže je horká po celý den. Návštěvy žasnou, co jim to nabízíme, samozřejmě mimo jiné.;-)

0/0
21.12.2011 19:02

Toranoko

Re: .

porad levnejsi nez kafe, teda, ta klasicka Melta. Potom ty specialni ze zdravych vyziv, ty uz jsou samozrejme drazsi...ale ja ji taky miluju a milovala jsem ji i tenkrat. Vic nez skraloupove kakao ;-D

0/0
19.12.2011 10:23

opportunity

Re: .

Vaří se Caro a je to jako se vším - někomu chutná, jinému ne...

0/0
17.12.2011 16:55

Sjuzzzz

Jsem ročník 88

Když jsem byla malá, měla jsem nejhezčí oblečení ve školce, protože mi ho mamka sama šila a pletla podle německých časopisů. Ukazovala mi oblečení, které si sama ušila v patnácti (kvalita je tak dobrá, že bych v tom mohla chodit i dnes, kdybych se do toho vlezla :D). Trochu se stydím, žejá ani neumím pořádně zašívat. Doba mě k tomu nenutí jak ji a tak nějak jsem myslela, že se to holt jednou naučím, tak jako mamka. Ale jelikož jsem zájem neprojevila, tak nic no :D Minulý týden jsem objevila starou košili, kterou nosil můj taťka ještě za svých štíhlých svobodných let. Ta košile vypadá jako nová a to ji prý nosil tři roky minimálně! Úpadek kvality oblečení je velmi znatelný. Když vidím, že za kus hadru, kterému říkají tričko (ano, 99% dnešního oblečení jsou hadry) chcou 1000 Kč.. No je mi z toho zle. Všude trčí nitě, prát maximálně na 30, jinak máte po tričku....no po pár praních po něm máte tak jako tak. Ještě k tomu ho má každá druhá ve městě. Originalita je ta tam. Tohle mě vážně mrzí

+2/0
15.12.2011 22:46

Elíšenah

Re: Jsem ročník 88

Taky si pamatuju, že nám mamka hodně pletla a šila. Nechala si to nastříhat od kamardky, které byla švadlena, ale ušila už to pak doma sama.

Ponožky jí dávám zašívat dodnes - tento talent jsem zdědila po tátovi, vezmu ponožku připlácnu díru dohorady a nějak zplácám nití ;-D. To mamka je krásně téměř vyšívá. Já občas taky něco upletu, ale spíše takové ty věci jako je šála nebo čepice. Svetr jsem upletla jeden  než jsem ho dopletla, dítě vrostlo :-)

0/0
16.12.2011 11:48

opportunity

Re: Jsem ročník 88

Tak to máš pravdu. Moje plátěnky z vysoké teď donosila moje dcera, a takových věcí je...

0/0
17.12.2011 16:56

Toranoko

Re: Jsem ročník 88

ja jeste nosim mamcino obleceni, ktere mela zasvobodna - tzn. takovych petatricet let stare...

Nejake saty po babicce taky mam, a i boty. Naprosto souhlasim - ja se ale aspon zaklady na stroji naucila, takze obcas siju :-)

0/0
19.12.2011 10:27

Janaa

Stejně byli nejlepší 90.léta :-)

0/0
15.12.2011 22:26

a_co_tento_nazor

Re: Stejně byli nejlepší 90.léta :-)

Nejlpší byla léta 80. a 90.

+1/0
16.12.2011 13:02

Falewick

tady je zase rudá nostalgie

Běžte si vystát frontu přes noc, pak 3 měsíce čekat a možná dostanete gauč, ale nevíte dopředu jaký.

+1/0
15.12.2011 22:15

Teletabis

Re: tady je zase rudá nostalgie

Keci, keci, keci. A co fronty dnešní? Na slevy, na iPhony a dokonce i na některá levná auta.

+2/0
15.12.2011 23:23

_m-

Re: tady je zase rudá nostalgie

kecY

0/0
15.12.2011 23:29







mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.