- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Docela se do toho přiběhu dokáži vžít, protože jsem sám Svědky Jehovovy přes dva roky navštěvoval, studoval bibli, vášnivě diskutoval, ale pokřtěn jsem nebyl a bez jakýchkoliv překážek s jejich strany návštěvy ukončil. A snad žádné negativní následky to na mne nezanechalo. JS totiž nejsou žádní "psychologičtí teroristé", ale obecně velmi milí, čestní a dobří lidé, kteří uvěřili tomuto náboženství a ostatním lidem chtějí jen pomáhat, tedy sdělovat jim podle nich jedinou absolutní pravdu, v kterou bezmezně věří. Možná jsou někým zneužiti, ale to oni neví a necítí, sami se snaží podle svého nejlepšího vědomí a svědomí šířit dobro, lásku a hlavně pravdu. Jsou velmi přistupní na logické argumenty. Proto bych paní doporučil co nejvíce s manželem diskutovat a obrnit se obrovskou dávkou tolerance. Nedávat zákazy či příkazy pouze vytýčit mantinely soužití na kompromisech typu "Ty s náma nemusíš slavit Vánoce, ale já je s dětma slavit chci a budu."
Rád bych paní osobně poradil, pokud existuje.
Vážená redakce, pokud jde o pravdivý příběh, pak vám dávám svolení předat paní můj email. Ona sama se pak může rozhodnout, zda se chce se mnou zkontaktovat či nikoliv. Myslím, že bych mohl poradit a třeba si i s jejím manžele popovídat a říci mu své výhrady a argumenty, které způsobily, že jsem nakonec neuvěřil a zachoval si svůj názor a nezávislé myšlení. Asi bych jej nepřesvědčil, ale za pokus to třeba stojí. Jinak jim oběma držím palce, aby vše sdárně překonali a aby jejich děti mohly i nadále žít pokud možnou v harmonickém manželství.
Hodně štěstí!!!
Tohle může být podstatná věc, v tomto případě pro ní. Pak musí vyřešit jak tělesnou tak duchovní stránku problému, Kdyby něšlo obojí, tak bych preferoval maximální toleranci až do doby, kdy odrostou děti, a nechat rozvod až na potom, kdyby to nějak šlo.
To je typický příklad nakažení mysli "virem" náboženství. Není na to lék.
Je třeba rozlišovat víru, církve a sekty. Svědci vědí přesně, na koho se zaměřit. Vždy jde o lidi, kteří nemají ujasněný smysl svého života - třeba zrovna prostřednictvím nějaké ztráty, úrazu , ztráty vnímání reality jako takové apod. - ti jsou v takových zlomových situacích velmi vnímaví a toho svědci využívají. SJ jsou sekta - tečka.
tak by mě přesto zajímalo, jestli pan dostal po své havárce v zájmu zachování života nějakou transfůzi a jak se s tím teď vzhledem ke své víře vypořádal.
Jinak tip pro redakci na příští pondělí - pornoherečka co se stala SJ, to by mohlo být dost dobrý ...
I když to tak nevypadá, tak osoba vystupující tu pod nickem Denule není skutečná, je vymyšlená jen pro zdejší diskuzi. Přesto tomu ale tato virtuální osoba nechce uvěřit a pořád věří, že je skutečná, že žije reálný život. Existuje ale jen jako data na jednom serveru.
kde si paní odmítla vzít Pepana, protože se z hrubiána, motorkáře a rockera změnil v pečlivého tatínka ? Jinak bych chtěla matce dvou dětí říci, že svou vírou jim nijak neubližuje a horší by pro všechny bylo, kdyby se uchýlil třeba k alkoholu. Na názor a víru má každý právo a pokud to nevnucuje celé rodině, nemá smysl bojovat.
Páni redaktoři si vycucali z prstu článek základ pro pěknej flame. Věřící, nevěřící, víra, náboženství, sekty, fanatici, blázni, pánbíčkáři ....... a už se to mele :)
a muj duvod prispevku je moje osobni snaha trochu ukazat tem, co to opravdu zajima, rekneme druhou stranu mince, byt je mi jasne, ze vetsina lidi ma bud trvale predsudky nebo mozna opravdu negativni zkusenost s nejakym jedincem, coz se vlastne teoreticky muze stat.
Vyrustal jsem v rodine SJ od mladi a casem jsem se o bibli po puberte zacal zajimat sam. Rodice nas s brachou opravdu k nicemu nenutili, ale je pravda, ze nas povzbuzovali. Vanoce jsme neslavili a ani nam to nechybelo, protoze jsme vedeli, ze nas maji opravdu radi a rozhodne jsme nebyli v nicem ochuzeni. Tak jsme prosli pubertou do dospelosti bez ujmy. Bracha dnes neni SJ a kdykoli prijde k nam nebo my k nemu, jsme radi ze jsme spolu. Ma sve dobre vlastnosti a to znamena hodne.
Dnes mame svoje deti, vychovavame je jak nejlip to jde a muj nevlastni syn s nami jiz nesdili tento postoj a ani ho za to nezatracujeme, protoze kazdy ma svoji vlastni svobodnou vuli. Biblicke nazory zna a zalezi jen na nem, jak s tim v zivote nalozi.
když byli lidi negramotní "dementi" a jediné, co mohli brát jako vzor morálky byla ona Bible. Bohudík ale nežijeme ve středověku, kdy tomu už církev dávala pořádně na prdel a z "písma svatého" se stal jen nástroj prostřednictvím nějž se dobře manipulovali masy. Dnešní doba už je ale jinde, kdo chce a vidí, má možnost přijít k zdravému rozumu a nemusí nutně číst v bibli či poslouchat něčí fanatické názory. Můj názor je, že spousta lidí ráda něčemu věří, nebo spíš potřebuje věřit. Čím líp jim to nalajnujete a vypadá to jakš-takš uvěřitelně, tím raději tomu věří. Takoví lidé nemají rádi nejistotu v otázkách co se mnou bude, až tu nebudu. Ať si věří na ďábly, zázraky a osud. Ten kdo chce žít, si cestu najde a nějací pánbíčkáři mu jsou jen k smíchu.
nejvetsi fanatik je samozrejme ateista (coz neznamena ze kazdy ateista je fanatik)
tak paní nezbyde stejně nic jiného než manžela tolerovat. Pokud se s ním bude chtít rozvést tak to nejspíš dopadne tak, že soudy (správně) nařídí střídavou péči nebo jedno dítě zůstane s maželem a druhé s ní. Nejsou to totiž její děti ale jejich děti. On má stejné právo je vychovávat jako ona a pokud si myslí, že SJ maji pravdu, může jim to hustit do hlavy stejně tak, jako ona jim bude hustit svůj pohled na svět - ať už je ateistka, křesťanka nebo budhistka.
Rodiče si nikdo nevybere, vždycky ovlivní dítě svým pohledem na svět a mají na to právo. Otec jim v tomhle případě bude hustit do hlavy (dle mého) bludy. Možná je to ale pořád lepší, než mít otce alkoholika nebo ho nemít vůbec ...
A jen pro vysvětlení: SJ nemám rád pouze kvůli jejich neodbytnosti na ulici. Jinak jejich víra je dle mého laického pohledu srovnatelná s římskokatolickou nebo pravoslavím, takže pokud se někdo takhle rozhodne, jeho věc...