- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
CO TO TADY PÍŠETE ZA NESMYSLY, DNESKA SE VĚTŠINOU DOPOUŠTÍ NÁSILÍ ŽENY
dobe mezi pokrokove muze, protoze moji mamu nikdy nebil. Brali se 1942.
No tak já mám taky příběh domácího násilí. Když mi bylo asi 10 let a sestře 4 roky, přivedla si máma domů přítele, první měsíce byly super, jezdili jsme na výlety, na dovolenou byl na nás hodný a tak. Ale po pár měsících začal hrozně pít. Pil i před tím, proto se rozvedl. Ale na chvíli to kvůli nám omezil. Samozřejmě se i nastěhoval k nám do bytu. Když byl opilej, byl agresivní, mlátil mě i mámu i sestru, rozbíjel nádobí, ničil všechny věci, byl sprostý. Takhle to bylo 8 let! V 18 letech jsem si řekla dost a jednou v noci, když máma křičela o pomoc když ji chtěl znásilnit jsem ho kopla a zamkly jsme se do pokoje. Ráno jsem zavolala máminý kamarádce, právničče, a ta to sepsala právně, nějakou výzvu k vystěhování(ještě že ten byt byl napsaný na mámu). Asi po měsíci hrůzy se nakonec odstěhoval. A největší bomba??Moje maminka po půl roce samoty se k němu opět vrátila, prý se změnil, nechce být sama, sice už u nás nebydlí, ale moje máma začala chlastat s ním a já se ségrou jí nenávidíme!!!
A nejspíš vám ještě navrch vyčítá, že s ním zůstala jenom kvůli vám dvěma, ne? To jsem zažila v bleděmodrém.
z mého pohledu poněkud idealizuji...ale byly doby, a ne tak dávno, kdy lidé taky museli z důvodu smrtelného nebezpečí odněkud odejít. I s dětma a třeba do Anglie, neuměli anglicky ani slovo, a přesto dokázali začít úplně odznova. Proč kvůli dětem zůstávat u někoho, kdo dokáže zabít toho druhého a třeba i ty děti?
Možná někteří začnou věřit tomu, že jsou naprosto neschopní, když jim to někdo vytrvale říká, ale to je nenapadne, že je ten agresor poněkud na hlavu a že je to forma psychického teroru?
Na hlavu jsou v takovém případě oba.
rok 200, květen: Jdu po národní třídě (praha) a cikán tam mlátí cikánku. Pěsti, kopance. Tak jsem mu zezadu dal pěstí že lehnul. Chci pomoci cikánce a to jsem se dočkal. Vystartovala na mne že jsem vrah a milión dalších sprostých nadávek. Startovala na mě pěstičkama a zkoušela i kopnout. Dostala facku a já jsem ponaučen! Každý svého štěstí strůjce.
Stejnou zkušenost má i spousta policistů i jiných lidí, kteří se pokoušeli v podobných situacích ženám pomoct - nakonec se proti nim obrátí oba.
Tak jsem jí sehnala právníka a azylový dům. Právník zařídil, že jí manžel musel vyplatit polovinu ceny domu (asi 200 tisíc dolarů, což před 15 lety byly velké peníze). Za 2 týdny byla zpátky u manžela a nechala se ukecat, aby ty peníze investovala do jeho firmy. Když za 2 měsíce přišla brečet, že ji starej mlátí znova, poslala jsem ji do prčic. Každý svého štěstí strůjcem.
kdybyste si přečetl některé další příspěvky, věděl byste, že to nikdy není tak jednoduché a že jednorázově to prostě nevyřešíte. To jste ji mohl poslat do prčic rovnou a výsledek by byl stejný...
Mě také trvalo dlouho, než jsem od něj odešla. Pomohla mi celá rodina, sestra mě slyšela křičet v telefonu, když on mi seděl na zádech a bušil do mě pěstí. Přijela pro mě, druhý den už bylo domluvené stěhování, podané trestní oznámení a já přestěhovaná u rodičů. Děkuji celé rodině, že to prokoukla a že mi nedovolila se zase vrátit. A mlčet o tom nebudu, jen ať to všichni ví, co je to za hajzla! Dámy nenechte se trápit, nezaslouží si to ani jedna z nás! Mluvte o tom a nechte si pomoct!
Dospělému člověku těžko poroučet. Vy jste se vážně chtěla vrátit?
http://www.youtube.com/watch?v=EOx9Zj8mE80 - a brát s nadhledem
Včera mě manžel chytil pod krkem a odhodil na zeď, protože jsem po něm chtěla, aby si uklízel ze země špinavé ponožky. Vyhrožoval. Sice slovně už měl takové tendence dřív, ale fyzicky to nikdy neudělal. Teď váhám, máme malé děti, jsem na mateřské, sama s dětmi se neuživím. Čekám, co bude, pokud by mi ale dal skutečně třeba facku, tak okamžitě odcházím, třeba k rodičům, ale nezůstanu s ním.
Cekate na facku ale chyceni pod krkem a odhozeni na zed vam nestaci? Odejdete dokud je cas..