- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
No hlavně, že mají dospěláci starosti... hormonama nadupaný tatínek, zhysterčená matinka, tetička, která neví čí je a prarodiče, kteří přijetím macechy vnučku vpodstatě odepsali... Měli by všichni víc přemýšlet o dítěti než se hnípat ve svých raněných nitrech!!!
A co navrhujete? Co byste navrhla, pokud by se to stalo obracene? Zenska, co si chce uzit a neohlizi se na nasledky, tatinek co je starej vul a jeste ted za ni dolejza a chce to vratit a tetka, co nevi ci je? :D Vzdy na tom bude to dite spatne, pokud se dospeli ocernuji, hadaji a to nemusi dojit ani k nevere...
ze je v takovy situaci nasrana. ona to nezavinila, a pritom to odnasi za vsechny. a exmanzelce se nedivim taky, nekomu vynadat ais chce, chlap ji odkopnul, tak prudi toho, kdo je brachovi nejbliz
No dobrře, ale taky je to dospělá ženská a musí si uvědomit, že pomlouvá bratra své nejlepší kamarádky. Když si potřebuju vylít zlobu, půjdu za někým jiným a před sestrou bývalýho manžela se tomuhle tématu budu vyhýbat.
by si měla uvědomit, že nemůže za rozhodnutí svého bratra a rozhodně se nenechávat emočně vysávat jeho bývalou manželkou. Ta ať si zajde za psychologem a paní K by měla začít normálně žít.
za 1. najít Janě jinýho chlapa a za 2. i takováhle bolest časem otupí, pokud je to psychicky vyčerpávající, tak prostě pro Janu najít psychologa, který to sní probere a když jí nabídnete, že půjdete na nějaké sezení s ní, tak se to časem třeba nějak prolomí, bude víc důvěřovat, víc pochopí, že odvrhnout dvojče je blbost, že musíte vycházet z oběma
Ona se otupí, když ji Jana nebude živit. A ona ji živí už jen tím, že se s Katkou vídá.
Jéžiš tyhle redakcí vymyšlený bláboly..... Takže Franta je autorčino dvojče (starší) a když se seznámil se svou o rok mladší ženou, byla ona stejně stará jako autorka. Kurňa, když už něco píšete, použijte mozek... Dále smyšlenky už nečtu
Přesně tohle sem chtěla napsat, chtělo by se to občas zamyslet, když něco vymýšlím
... akorát už v tu dobu asi nebudete kamarádky...
Ony by se asi přece jen neměly stýkat, Janě to pořád připomíná, že ji opustil manžel a bude se z toho dostávat hůř.
Chování všech zúčastněných mi přijde jako docela přirozené. Kdyby ona opustila jeho a cítila by vinu jak mu ublížila, taky by o něm mluvila hezky, kdežto on by nadával, jakého hada si to hřál na prsou. Půl roku je hrozně krátká doba na definitivní smíření se. Návštěva terapeuta určitě není k zahození ale chce to ještě čas, ještě dalšího půl roku, než se ona smíří. A taky to chce rozptýlení. A pokud možno nové známé. Něco co by zaplnilo prázdnotu. Takže pro začátek zařídit hlídání a pořádnou dámskou jízdu. Nejdřív návštěva kosmeťáku(aby si mohla říct "Stejně mám větší šmrnc než ta mladá mrcha") a pak vyrazit někam za zábavou. Nebo vynechat kosmeťák a jít sportovat. Prostě psychický stres vybít fyzickou námahou. Někoho zavrhovat a přestávat komunikovat, to je jako léčit chřipku eutanázií.
Stalo se mi něco podobného, ti dva se nakonec zase dali dohromady, ale já se téměř nervově zhroutila. Švagrová svými stesky a stížnostmi otrávila celou rodinu a když se pak situace upravila, chovala se, jakoby nic Když chtěl někdo pomoct od ní, nezajímalo ji to. Nedělejte ze sebe vrbu a hromosvod, je to nevděčná role a zničí vás to nakonec. Požádejte ji, ať vyhledá profesionální pomoc. Vy jste přeci svého bratra k té nové ženě do postele nezavedla, ať vás tedy ušetří svých stesků. Totéž bych ale žádala od bratra.