chudáčci

Rodiče jedináčků jsou velmi sobečtí. Myslí jen na svoje pohodlí, hlavně aby byl klid. Já sama má 3 sourozence a jsem za ně velmi vděčná. Ze začátku to má jedináček velice těžké, rodiče chtějí mít klid a nemá další blízkou osobu. Postupem času se to naučí využívat a je z něho stejný sobec jako jehoé rodiče (pochopitelně existují i výjimky). Já mám děti tři, nesouhlasím, že se to nedá uživit a že se musí pást. Sice nemáme značkové oblečení a tři zahraniční dovolené ročně, ale peníze ještě nikoho šťastným neudělaly.

Úpřimně lituji všechny jedináčky, vy si totiž zasloužíte opravdu jenom lítost. Tvrdit, že jim sourozenec nechybí, ja taky pěkná blbost. Nikdy to nezažili, takže neví, co jim chybí. Chudáčci...

Re: chudáčci

"Rodiče jedináčků jsou velmi sobečtí"

Proc lzete? Co rodice, kteri dalsi dite mit nemohou, napr. kvuli nemoci?

Za chudaka muzu povazovat i ja vas, protoze jste nikdy nezazila luxus klidu a absolutniho protezovani ze strany rodicu, bezvyhradne venovani se diteti apod. Taky je mi vas lito. Vzdy totiz platilo, ze se nejvic mnozi luza

Ptákoviny na n-tou

Nějak jsem nepodral text pod 1, obrázkem. Může mi ten olbřímÍ duch z redakce, který napsal, že: "být jedináčkem znamená pro dítě především veliké plus pro jeho vývoj", v čem přesně je tak prospěšné nemít sourozence??

Prostě DEMENCE, slépky v redakci by si měly kapku profouknout peří, zřejmě se jim zapařil mozek.

Se to přeceňuje

jsem jedináček, nikdy mi to nevadilo, sourozenec mi nikdy nechyběl. Měla jsem plno kamarádek a kamarádů, v dětství i teď, na samotu si stěžovat nemůžu. Ani bych neřekla, že jsou jedináčci sobečtí nebo nesamostatní, to je spíše otázka statistik, zkušenosti máme asi každý jiné. Kolem mě je pár lidí, co má sourozence, ale v dospělosti se rozhádali, převážně o majetek, nemají se rádi, nevídají se. Celkově jedináčkovství nevidím, jako ochuzení.

Re: Se to přeceňuje

Jak chceš posoudit, jestli jsi nebo nejsi sobecká, když jsi to v rodině nikdy neměla možnost zjistit? Partner tě chce dostat do postele, takže ti v tomhle těch pár měsíců, co s tebou vydrží, bude klidně lhát...

Jsou

jsem či nejsem

jedináček mám vlastniho bráchu ale o 16 let staršího a v podstatě jsem ho neznala . Když jsem se narodila byl už na intru pak šel na vojnu a po vojně se už bydlet domu nevratil . Bydlí 70km a nevídáme se

Re: jsem či nejsem

Vaši rodiče měli dva prvorozené. S tak velkým věkovým rozdílem se klasický sourozenecký vztah nemohl vytvořit.

Tak mit jedinacka

dava smysl uz kvuli tomu, ze samo to dite nezlobi, nejvetsi bordel a neplechy delaj, kdyz jich je vic.. nebo kdyz uz zlobi, tak je snadny zuctovat s nim, protoze je jasny, ze se nemuze vymluvit, ze ho otravoval ten druhy atd. jestli chcete aspon trochu klidu, tak jedinacek je dobra volba

Re: Tak mit jedinacka

na to se je možné podívat i z druhé stránky. Jako každé dítě, i jedináček si chce hrát,  hledá parťáka a když nemá sourozence, tak se snaží si hrát s rodiči. Jakmile přijde dítě od sousedů, hrají si spolu a rodič je nezajímá

Ja jsem to vzdycky vnimala tak,

ze bych svoje dite nemela nechat bez sourozence, aby nebylo samo, az my rodice odejdeme. Co kdyz si treba neporidi vlastni rodinu? Pak porad by melo mit jeste sourozence.

Vysnenym idealem by byly alespon tri deti, ale kam to dat, aby se nemusely past. ;-)

Re: Ja jsem to vzdycky vnimala tak,

nechci Vám brát iluze, ale vztahy mezi sourozenci v dospělosti nemusí být vždy vřelé. Mít sourozence má hlavní význam v dětství. A pak až ve vyšším středním věku při společném starání se o nemohoucí rodiče - pokud jsou vztahy v rodině dobré. Jinak si jde každý svou cestou. 

"mají spolu s prvorozenými vyšší IQ"

No to ti jedináčci mile překvapili, že pane redaktore? Člověk by čekal, že prvorozený jedináček bude mít vyšší IQ než druhorozený jedináček.

Re: "mají spolu s prvorozenými vyšší IQ"

Oni to mysleli tak, ze prvorozeni A jedinacci...... NEchapete, nebo si hrajete?

nerovnováha

Já mám dvě sestry, manžel je jedináček. Taky chtěl mít jedináčka, ale přesvědčila jsem ho, že je lepší mít děti dvě, takže máme dvě. Naprosto dokonale zafungoval argument, že není dobrý, aby byly síly v rodině nevyvážený, dva dospělí a jedno dítě. Já měla v sestře (hlavně té starší, jsme od sebe o rok, ta druhá je o hodně mladší, takže je skoro jedináček) hlavně spojence, byly jsme na stejné vlně, na stejné úrovni, mohly jsme se spolu proti našim spiknout, když jsme se cítily ukřivděné, prostě to bylo dva na dva. Podotýkám, že jsme měly hezké dětství, ne že bysme zažívaly nějaký křivdy, ale každý to asi zná, ne vždy dospěký dítěti dobře rozumí. Prostě ten pocit, že mám v rodině spojence, je nenahraditelný. Ale to, jestli bude někdo lakomec, rozmazlený apod., neovlivňuje počet dětí v rodině tak moc, jak se tvrdí.

Re: nerovnováha

U nas je to podobne, take jsem se nechal premluvit. No budoucnost ukaze

jako malá jsem se za své jedináčství styděla ...

... ale dnes mi to přijde normální.  sice vidím nevýhody v tom, že budu v budoucnu na všechno sama, ale co se dá dělat.

Re: jako malá jsem se za své jedináčství styděla ...

nejlepší je, když se ti pak podaří  najít si partnera taky jedináčka. najednou zjistíš, že co bylo normální součástí tvého dětství - strýci, tety, bratránci, sestřenice, prostě celá širší rodina - tu pro tvoje dítě najednou není.