my

máme taky denní rituál - každý den po příchodu z práce si nalijeme panáka Ferneta.

aa

Já kolíčky moc neřeším, ale mám při věšení prádla to nutkání mít dva společné. Nákup musím mít od pevných balení na spodku po měkčí na vrchu, vždy mě oleje když vidím jak ho skládá chlap a hází to tam bezhlavě na sebe. Taky neustále utírám kuchyňskou desku do sucha, otírám několikrát denně víko odp.koše, na maso mám vlastní denko na něm nekraju nic jiného,časopisy nejprve prolistuji od konce, a u knížek si musím vždy přečíst jako první poslední větu.

Re: aa

Vlastní denko na maso je spíš normální hygienická zásada, ne?

Mno...

... ja musim mit toaletak koncem zasadne od steny a nikdy jinak Zubni pasta musi byt precizne vymackana od konce, tuba prestipnuta uprostred me fakt toci a zapinani na povleceni jedine u nohou, neni nic horsiho nez se motat to tech der, kdyz se povleceni nedejboze rozepne

Re: Mno...

To s tím toaleťákem mám taky - vždycky musí být tím tahacím koncem od stěny, na tom doma bazíruju. To s tím povlečením mi přijde spíš vysoce praktické než "úchylka".

Když jdu po chodníku

s různými barvami dlažby, nebo třeba po přechodu, snažím se, abych na každou barvu šlápla každou nohou stejněkrát. Mám pocit, jako bych ty barvy přes boty cítila - (samozřejmě jen když je vidím).

Re: Když jdu po chodníku

No třeba v zimě bývá na světlých barvách led a na teplých jen voda To poznat je, třeba na přechodě sou bílé pruhy vražedné a zejména přechod pruh-vozovka:-) Ale jinak to je jen pocit.

Já nerad

ale opravdu velmi nerad, když se u snídaně mluví. Do kafe si nedávám cukr vůbec. Ale mám oblíbený hrnek ve tvaru jednodílného rotačního hyperboloidu a oblíbenou lžičku.

hmmm...

Hmm... docela těžký přemýšlení. Dřív jsem mívala zažitý, že jsem si ke koukání na hokej musela nutně uvařit pudink - ale to už je dávno. Teďka? Do plnicího pera bych nikdy nenaplnila modrej inkoust (tím píšu zásadně černě, kdežto u propisek modrou přežiju, když není po ruce černá).

K dlouhý relaxační koupeli ve vaně patří hermelín s hořčicí.

Každý léto si musím aspoň jednou sednout ven s flaškou vína a kytarou a koukat na padající hvězdy. Jinak to není pořádný léto.

Peřinu zapínáním bych si k hlavě taky nedala - blbě se pak drží ve spaní, knoflíky nebo zip tlačej nebo škrábou.

A když někam letím letadlem, při startu i při přistání určuju moment, kdy by ještě byla šance přežít pád zpátky na zem. Nebojím se, jen si to soukromě suše konstatuju - "teď už jsme moc vysoko, to už by se nedalo". A po přistání letadlu poděkuju (aspoň po plášti vedle dveří) a zatleskám pilotům, i když jsem třeba sama v celým letadle a vypadám jako blbec :) A když to jde, jdu se podív

Re: hmmm...

k té peřině - maminka mi říkala, že se knoflíkama k hlavě nedává, že by člověk měl moc divoké sny.

Ráno,

ze všeho nejdřív usednu k PC a běda tomu, kdo vstane a začne opruzovat dřív, než mám vypitý kafe! Jo, a pejskovi při návratu z vycházky otírám tlapky v pořadí: Levá přední, pravá přední, levá zadní, pravá zadní. Pro hafušu je to už taky zažitý rituál, neb mi je ochotně nastavuje v přesném pořadí ..  

Re: Ráno,

pobavilo

Vetsina zminovanych veci se da rozumne zduvodnit...

KAFE - nekdo sype cukr do kafe jeste pred zalitim vodou, protoze ten pak zkaramelizuje a je to znat na chuti. Kava je napoj pohody, proto se nedivim, ze to nekdo doma vyzaduje po svem. KOLICKY - nemusim mit stejne na jeden kus pradla, ale napriklad na jemne svetle pradlo nedam drevene kolicky, protoze muzou nadelat fleky a zustat z nich triska, takze ono to tak vyjde, ze jsou casto stejne na jednom kusu pradla. HRNICKY jsou uchem doprava, protoze jsem pravak. OKO si maluju prvni vzdy leve opet protoze to delam pravou rukou a nerozmazu si tak uz to hotove. ZAPINANI na povleceni je dole, protoze mi pak do obliceje nevylezou nepovlecene konce deky, ale chapu argumenty dlouhych kamaradu, kteri maji zapinani zasadne nahore, protoze pak jim dole nevyleza. PRIBORY maji sve pevne poradi lzice - vidlicka - nuz, podle frekvence uzivani a protoze je clovek bere popameti.

Marne premyslim, jestli mam nejaky extra pikantni ritual a nic. Vetsinou to ma prakticke zduvodneni...

Re: Vetsina zminovanych veci se da rozumne zduvodnit...

Ale ted jsem si vzpomnela! Toaletni papir, pokud je v drzaku, tak mam radsi, kdyz volny konec je od steny. Obcas to tak prehodim i v praci a u nasich. V praci to tak vydrzi, ale u nasich mi to posledne za vikend nekdo opacne postizeny 3x prehodil zpatky. :-D Je fakt, ze potreti uz to byla takova hricka. Zkusim priste zjistit, koho z rodiny tim vlastne stvu. :-D

můj život je nudný

nemám žádný rituál.

Prádlo

NEvím, jeslti je to rituál, ale mám pocit, že to postihuje naprostou většinu lidí, kteří věší prádlo na balkon. Když se podíváte, tak v naprosto drtivé většině případů visí dlouhé prádlo směrem k bytu a prádlo, jako kalhotky, ponožky, podprsenky, visí směrem do ulice všem na odiv:)

Já mám rituálů několik. Hrníčky rovnám vždy stejným směrem, je jendo jestli ouškama doprava nebo doleva, ale vždy stejně; knížky rovnám podle velikost; nesnesu v příborníku jiné pořadí než (zleva) lžíce, vidličky, nože; na kolíčky mám taky úchylku, ale moje babička je na to expert. Vždycky, když přijede a věší u nás prádlo, nejdřív vysype oba košíky s kolíčkama, srovná kolíčky podle barev do vrstev, a až pak může jít věšet prádlo, samozřejmě nesmí být na jednom kousku oblečení dva různé kolíčky! To by tam radši stála a to tričko na šňůře držela rukama, než aby tam byl jeden modrý a jeden žlutý:)

Re: Prádlo

snadná pomoc - liché kolíčky lze použít na ponožky a kapesníky.