- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
a svědčí to jen o velkém mindráku, pozérství, povrchnosti a ubohosti šmíráků, kteří zřejmě nemají v palici nic víc než plytký zájem o sebe sama a o svou pochybnou vnější dokonalost. Není divu, že normální lidi s nimi přestanou komunikovat. Jen je mi líto citlivých duší v jejich okolí, které kvůli takovým neomaleným bl bům propadnou anorexii nebo bulimii.
Však ať si v restauraci nebo doma dá každý, na co má chuť, otázka je ale, kolik toho sní... On je rozdíl, jestli třeba k rajské sní dva knedlíky či si jich nechá na talíř nandat 8 nebo více... Člověk si může pochutnat, ale není nutné se u toho "našťouchat" téměř do prasknutí... Ale že by mě to nutilo se lidem okolo dívat do talíře, to ne. Spíše když se nemohu rozhodnout, tak se podívám okolo, jak které jídlo vypadá...
Kdo neumí mít potěšení z jídla, s tím je něco špatně. Zapomněli jsme si pro samé počítání kalorií pochutnat. Pak není divu, že tloustneme a tloustneme.
Když,já si to potěšení z jídla vychutnávám a nepočítám ... dobré jídlo je největší droga!
Je pár okamžiků, kdy se neubráním a sleduju, co si lidi kupují. Většinou se tak děje, když jsem v obchodě a stojím frontu. To se nudím a koukám kolem a samozřejmě sleduju i to, co má člověk přede mnou. Někdy mám chuť těm lidem ty hnusy vyhodit a rozdupat. Třeba když tam je bílé gumové pečivo, šunka s 50% masa, želatinoškrobové jogurty, jídla v prášku, podivné sladkosti, limonády, konzervy... prostě typický sortiment akčního letáku.
Ale nedovedu si představit, že bych běhala po obchodě a sledovala, co si kdo koupil. Pokud tam opravdu trávím hodně času tak jenom proto, že si čtu složení.
Normální neurosa. Otravná neurosa. Ale furt lepší, než být anorektička.