Útrapy na snowboardu si letos rozhodně zopakuji

Loni jsem se ve svých 36 letech poprvé postavila na snowboard a odnesla jsem si velmi podobné zážitky: modřiny, mokrý zadek a zjištění, že jsem ještě větší nemehlo, než jsem si kdy myslela. Přesto jsem z nějakých důvodů po několika lekcích odjížděla s pocitem, že mě to ohromě bavilo. A letos si to chci zopakovat.

Myslím, že spousta zážitků, na které vzpomínáme celý život, se ve chvíli, kdy je prožíváme, skládá ze spousty drobných útrap a fyzického nepohodlí. Bojovky na pionýrských táborech. Bruslení, při kterém skoro zmrznete. Výlet, na kterém zabloudíte. A přesto (nebo právě proto), se z nich rodí ty nejhezčí vzpomínky.

http://stastnyblog.wordpress.com/2011/03/08/proc-se-tak-radi-potime-mrzneme-a-nechavame-si-demolovat-byt/

Oblečení??

TO chce jenom dobry hadry na prkno a ani pri sezeni na svahu se nepromočíte. 10hodin na kopci a valeni na snehu a vsechno suche.

Re: Oblečení??

ten sníh se i přes vysoký vodní sloupec při těch pádech dostane kam chce. Takže v začátcích ta kvalita proti promočení moc nepomůže. Do rukávů a na zádech hlavně. Ale souhlasím, že ty "dobrý hadry" na prkno je výhoda.

Každý, kdo se pohrdavě obrací na jiné

ať lyžaři nebo snowboardisti, by si měli zkusit to druhé. To platí i jako rozdíly mezi silničními a horskými koly. Běžkaři a skialpinisty aj. Každý sport má svá specifika a opakující se rituály.

Já: 19 let na lyžích, 10 let snowboard

23 let silniční kolo, 8 let horskké kolo

2 roky běžky a 4 roky skialp

a dneska jsem tolerantní ke všem :-)

Re: Každý, kdo se pohrdavě obrací na jiné

Mně přijde, že teď už je to na sjezdovkách docela pohoda, lyžaři i snowboardisti si ze sebe možná navzájem trošku utahují, ale tak nějak v klidu - sama to střídám, takže občas slyším o kamarádů, že jsem lachtan a povaleč, občas že jsem bambusák:) Když jsem začínala jezdit na prkně - cca 12 let zpátky, zažila jsem situace, že nás nechtěl vlekař pustit na vlek, že ničíme stopu, nebo nás vyhazovali ze sjezdovek, že shrnujeme sníh a škrábeme to na led (což je pravda, ale jak jinak se to naučit?). Teď už je podle mě situace o moooc klidnější. Kola posoudit nemůžu, jsem sváteční jezdec, ale rivalitu mezi běžkaři a skialpinisty jsem nikdy nezažila. Na běžkách jezdím od dětství, na skialpech posledních asi 10 let, do dneška to střídám a když potkám tu druhou skupinu někde na hřebeni, prostě se pozdravíme, řeknem si třeba kde jsou šutry, nebo tak, prostě pohoda... Tolerance vládne světem

ach Bože,

vypadá to, že redaktorky Oněnky zimu nepřežijou. Snowkiting, pak noc v záhrabu, teď snowboard.

"aniž bych si nerozepla vázání"

Houby snowboarding, češtinu se uč, blondýno!