Jo slyšel jsem ji v rádiu

Někdo kdo prohlásí do éteru, že v Canes mají červenější koberec je dle mě snob a není důvod řešit, kvůli čemu co vlastně někde dostala. Je to vylízaná hlava... bohužel... v rozhlase mi stačilo poslouchat asi tři minuty... sebevědomí nechybí... :-(

tak nekecali

vtipálci co jí tu hned spojovali s timhle Eurotrafikantem!

A neříkají to hlavně Češi...?

Ta ma ale blbe prijmeni

Re: Ta ma ale blbe prijmeni

a taky blbýho tchána, i když zase má SUPETRAFIKU 

Autista Špidla že by něco zařídil???

Tak to určitě ne...

Re: Autista Špidla že by něco zařídil???

zas by to byla prvni vec, kterou by v Evrope zaridil

tak zařídil jí to ten tchán nebo ne?

péče o seniory

Film je určitě moc zajímavý, ale vím, že na něj nepůjdu, nemám totiž na to sílu. Mám 82 letou maminku, bydlí u mne, potřebuje péči. Nemám sílu prožívat toto téma v  kině. Je to pravda, pečovat o starého člověka je fyzicky velmi namáhavé a psychicky náročné. Mámu mám moc ráda, ale sem tam jsem opravdu hotová. Teď je v nemocnici na doléčení, musí jí znovu naučit chodit, abych ji mohla mít opět doma. Těšíme se na ní všichni, ale pokud se to nenaučí, nejsme schopni se o ní starat. Prostě nejde nechodit do práce. A zajistit domov důchodců v místě je nemožné a najít slušný jinde, případně LDN, kde to lze vůbec zaplatit z našich platů a babiččina důchodu je zázrak. Nevím, jak to dopadne, má na to ještě měsíc.  Je dobře, že film vznikl a je dobře, že se o tom mluví.

Vítězka z Cannes: O paní, která si ubližovala..........

Dobrý den, zatím jsem film neviděl, ale podle reportáže soudím, že je dobrý nejen pro paní režisérku, ale rovněž pro pověst naší vlasti - a koneckonců i jako dobrá zpráva o stavu společnosti ve státech EU.

Děkuji a přeji mnoho zdaru.

"Díky" naší justici a státní správě (včetně pana tchána)

nezaopatřený důchodce  *1933.

Re: Vítězka z Cannes: O paní, která si ubližovala..........

to je tak, kdyz nekdo spoleha na nasi justici a statni spravu...

Vzpomínám na maminku, babičku a starou tetu

Jsem ráda, že se někdo zajímá o to, jak se žije starým lidem. Moje maminka opatrovala 10 roků starou nemohoucí tetu. V té době nebyly pleny a nic takového, takže se pralo, pralo a pralo. Tehdy v 60. letech jsem byly mladá a vůbec mi nedocházelo, co je to za oběť. Až teď, když je mi přes 60, si to uvědomuji. Ale teta to měla v hlavě vpořádku. Až moc dobře do poslední chvíle věděla o všem, jenom nemohla chodit a měla problémy s udržením stolice a moči. Jak potom mají unést to trápení ošetřovatelky těch opravdu dementních lidí. Já před nimi smekám. Moje babička se vždycky modlila : Od náhlé a nenadálé smrti vysvoboď nás Pane. Ale já za sebe si tu náhlou a nenadálou smrt docela přeju. Rozhodně víc, než takové umírání, co měla moje maminka, když umírala na rakovinu střev.