- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
s příspěvkem pode mnou. Sice paní doktorku osobně neznám, ale její odpovědi vypadají velice srdečně a pravdivě. Je to krásný rozhovor s člověkem, který nemyslí jen na sebe. Každý, kdo umí jen kritizovat a rozdávat "dobré" rady, by si měl něco takového zkusit, příležitostí je kolem nás dost. Já tyto lidi obdivuji a před jejich nesnadnou prací se skláním.
Jarmilka je to člověk s obrovským srdcem, který o svých aktivitách pouze nemluví, ale nezištně koná a to i přes své osobní starosti a trápení. Pochvalu si zaslouží i její partner, který ji dává pro tyto činnosti prostor. Takže hlavně hodně zdraví,síly a dlouhá,spokojená léta.
Předem mého příspěvku do diskuze bych chtěla moc a moc poděkovat paní doktorce za to, co pro děti dělá. Je to strašně záslužná práce, a já paní doktorce moc fandím a držím palce.
A dále bych ráda pošťouchla ty diskutující, kteří zde třímají nad nedostatky dětí z dětských domovů a nebo nad tím, jak jsou děti výborně materiálně zabezpečeny. Prosím, než vynesete takovéhle soudy, běžte se do nějakého domova (nejlépe mimopražského) podívat...
Já osobně jsem začala s jedním domovem spolupracovat a pomáhat děti učit o světě "venku", trávit s nimi čas a ukazovat jim, že na nich někomu záleží. Pravda, tolik co paní doktorka pro ně udělat nemůžu, ale kdyby se každý mudrc co je nejchytřejsí hlavně když nadává v hospodě u piva raděj zaangažoval v nějakém společensky prospěšném projektu jako paní doktorka a spousta jiných lidí, bylo by nám všem na světě mnohem lépe.
Někdy se děti dostávají do děcáků naprosto zbytečně. Jako v případě, kdy ruší Azylový dům pro matky a rodiny s dětmi na Praze 11 v Donovalské ulici. Právě zde se se jim díky komplexnímu přístupu (azyl s tréninkovými byty + poradna + aktivizace) dařilo zachraňovat před rozpadem rodiny s vícečetnými problémy a dát jim možnost znovu začít. Dnes to bylo v Černých ovcích:
http://www.ceskatelevize.cz/program/cerneovce/clanek1279/03.02.2009-12:35-24.html
V domě, který byl z peněz magistrátu a sponzorů nedávno rekonstruován, aby ještě lépe vyhovoval potřebám azylového domu, má teď být školka. Ta by přitom nakrásně mohla být i v jiných objektech, ale do toho se radním jaksi nechce. Pokud chcete přispět k záchraně azylového domu, můžete se připojit k petici na těchto stránkách: http://www.sos-azyl.cz
Rostou z nich malí suveréni, V dětských domovech mají finanční eldorádo. Lituju je jen po citové stránce, ale finančně nestrádají. Děti, které chodí k nám do školy mají nejnovější mobily, empétrojky, super oblečení, zkrátka žádní sirotkové v děravých teplákách. Na školním výletě mají na útratu mnohem víc, než děti z normálních rodin. Technické vymoženosti v domovech také nezaostávají, sponzoři se činí. Já to těm dětem nezávidím, jsou to jinak chudáci po duševní stránce, ale věřte, že průměrná rodina svým dětem všechny ty vymoženosti pořídit nemůže. Ani na všechny výlety a školy v přírodě nemohou některé děti z běžných rodin jet, a to stále častěji. Nemají na to. A když se pak tyhle opečovávané děti dostanou do opravdového života, jsou bezradní, že je nikdo nedotuje. Ale to moje děti taky nikdo nebude. Mám čtyři a budou se muset přičinit oni. A tety v domovech by na vstup do života měly děti připravovat, jestli to nedělají, tak je to trestuhodné.
...ještě jednou si to po sobě přečti a pak-liže ti to nedocvaklo, tak nic...užívej života svého.
Paní si na sebe vzala velice důležité a užitečné poslání, proto bych si ji dovolila nazvat jako velice důležitou ženu - v naší společnosti a hlavně pro všechny ty dospívající děti z dětských domovů. Často jsem přemýšlela o tom jak těžké to musejí po všech stránkách mít, když své dětské domovy opustí a v tom nelítostném dospělém světě zůstanou najednou tak opuštěni. Nám co máme rodiče, kteří stojí i nadále při nás to často asi ani nepřijde. Proto bych ráda za všechny děti moc a moc poděkovala. Dík také patří autorce článku, protože se můžeme dozvědět nejen o všech problémech těchto mladých lidí, ale právě i o paní Divišové.
Do děcáků dávat jen děti na krátší dobu (cca do 3-5ti let) a pokud se situace nezlepší, o dítě rodina prostě přijde a dítě může jít do adopce. Proces adopce vždy max. zjednudušit a umožnit adopci všem,. tj. i nesezdaným párům, homosexuálům atd. Dnešní přísné podmínky jsou adopce zbytečně protahují a neumožňují dětem se do rodin dostat. COKOLIV JE LEPŠÍ NEŽ DĚCÁK.
Také stát musí přes obce zabezpečit dětem z děcáků nějaké startovací bydlení atd. Tyhle děcka nemají žádný startovací kapitál a zázemí jako většina dětí, které mají normální rodiče. Takže začít z nuly a nemít žádný sociální vazby kromě stejně postiženejch děcek, to musí bejt fakt soda.
Já dětem z děcáků prostě nevěřím. Je to zbytečná práce. Těmto dětem chybí cit, empatie nulová, sociální kontakty diskutabilní. Je zázrak, když se jim podaří založit normální rodinu. Vím o čem mluvím. Syn si vzal dívku z dětského domova. Pořád říka, abych překonala předsudky, že jsem zaujatá a mám zastaralé názory. A jak to dopadlo? Dneska vychovává syna úplně sám. Snacha se toulá po republice a jen občas zajede na návštěvu, rodinný život jí nic neříká, povinnosti nezná. Ani zdravé dítě ji nepřesvědčilo. Co sama nepoznala, neumí předat dál. I kočka má větší zodpovědnost a cit. Je mi syna líto a odpouštím si poznámky typu: já jsem ti to říkala.
no jasně - vy jim nevěříte - co takhle je rovnou zabít, když je rodiče opustí? vždyť si snad nic jiného nezaslouží - nebo je úplně izolovat od "normálních" lidí, kteří měli narozdíl od nich to štěstí, že vyrůstali s rodinou a tudíž se daleko lépe socializovali? Myslím, že ať už mají v děcáku dost jídla, kapesné a věcí, tak jim nejvíc chybí normální rodina, cit a od malička výchova toho typu, že vidí, co je v rodině normální. Bohužel se to pak už nikdy nemusí naučit - proto je odsuzovat nemůžeme.
Nemyslím tím článek nebo zpovídanou paní. Rozhovor je to opravdu perfektní, paní Divišová úžasná a obětavá žena. Ale něco špatného je v systému. Dětské domovy a jejich pracovníci jsou, pokud se nemýlím, placeny a placeni z našich daní. Určitě to není lehká služba, ale přece není cílem jen poskytnout střechu nad hlavou. Rodinu to nenahradí, ale proč by děti v DD nemohly třeba pomáhat v kuchyni, aby věděly, jak se připravuje večeře, že vajíčko nevzniká v supermarketu, Měly by mít nejen hmotné zabezpečení, ale taky své povinnosti, zkrátka jako v běžné rodině. Měly by se podílet na úklidu, umět luxovat, vyžehlit si oblečení apod. A součástí výchovy by samozřejmě měla být i příprava na samostatný život. Dospívajícím by se mělo vysvětlovat včas, jak se platí inkaso, nájem, zjednává pojištění, zkrátka vše, co je potřeba k normálnímu životu, do kterého budou za chvíli vhozeni. Pokud se toto neděje, je to neuvěřitelné a trestuhodné. Chudáci děti a chudáci ti, co s nimi pak přijdou do styku.
Nejsou penize => nejsou lidi. A ucit neco kupu deti, kteri vetsinou nechteji je slozitejsi nez se na to vykaslat...
Hele, dej si mokrý na hlavu a netrap slušný lidi. Choď mezi sobě rovný, možná tvůj ostrovtip oceněj.