jak žít dal

pišu znova moc omouvam zachyby co jsem udělala ale měla jsem strch že přijde manžel on nema rad když o tom mluvim a taky jsem spletla  měsic kdy dcerka umřela byl to červen ještě se mi to nestalo abych si spletla kdy moje zlato umřelo

jak žít dal

22.dubna to byli 3 roky co nám umřela dcerka 5,5 letá.máme doma ještě 14 leteho kluka ,ale už to není to samé jako s dcerkou dá se říct že řijeme ,ale já toužim po dalšim mimi ale manžel tvrdí že to neuživíme pořád si něco vymýšly já moc doře vim že nám nikdo naši malou nemuže nahradit ale trošku by to vneslo zase řivot i doktoří nam to doporučujou

Take jsem jedna z nich

Přežila jsem 19 leteho syna, hrůza, existuji, ale nežiji, i když se snažim, ale i násladne situace nebyly a nejsou nic moc.Nejsem to už ja a nikdy nebudu.

Jsem jadna z nich

Teda některé reakce jsou pěkně cynické. Také jsem měla svojí princezničku, před rokem mi zemřela, byly jí dva roky. Bolí to pořád tak strašně. Každý tuší, že je to těžké, ale dokud to nezažiješ, nevíš , jak moc. Stále na ní každý den myslím a opravdu jen to, že mám další děti, mi zabránilo, že jsem to nezabalila. Nevím, jestli jsem silná nebo slabá, ale v tomhle mi jako adekvátní připadá pouze soud toho, kdo tím také prošel.

Smutek

6.dubna tomu budou 3 roky, co nám zemřela dcerka. Zemřela náhle dva dny po narození v porodnici. Dle vyšetření naprosto zdravé dítě. Doktoři mi tehdy říkali, že i zdravý člověk zemře, prostě večer jde spát a ráno se neprobudí. Nijak mi to nepomohlo a půl roku jsem se léčila u psychiatra. Pořád jsem čekala, že se něco stane, že to byl jen špatný sen. A nebyl. Nyní již máme druhé dítě, ale bolest v nás je stále, už o tom nemluvíme. Mám jednu fotečku a u té si často pobrečím.

Re: Smutek

Z toho jsem měl po narození našich dětí hrozný strach. Je mi líto, že vás to potkalo.

MIA - KIA...

Znám pár rodin které přišly o potomka. Pár mých kamarádů a kamarádek už tu dávno není a to nejsem starý (27)I moje babička ztratila kdysi sourozence, nejmladší bratříček prý zemřel na psotník (nevím co to přesně je.) Je to strašné, myslím že pokud je v rodině dětí víc, tak to rodičům aspoň zabrání zbláznit se z toho... Myslím že úplně nejhorší trauma musí zažívat rodiny spojeneckých-hlavně amerických vojáků kdy se jim před domem objeví černá limuzíma a v ní týpek v uniformě:váš syn/dcera padl/a v Iráku. To musí být naprosto hrozné. Myslím :(

Re: MIA - KIA...

Nebo před domem v 50.letch zastavil Tatraplán, pánové v černých kabátech si nevinného odvedli, proces z něj udělal padoucha,kterého pracující lid a dělnická třída musí tvrdě potrestat a od popravy, přes doživotí, 25 let atd....se sposta z těch, co je nepověsili nikdy nevrátila, mnozí jsou pohřbeni,a nikdo netuší kde.To je jiná liga, než Irák. Války bych sem nepletl.Konečně,ti v Iráku jsou tam dobrovolně a za prašule,riziko povolání, nebo tak něco..

***

Je to skoro rok, co mi umřel nejlepší přítel . Nebyl to potomek - byl to strejda.

Každý den na něho myslím a vím, že se s tím nikdy nesrovnám.

MNě se K***U TA STÝSkˇA!!!

Re: ***

Tak stýská - sorry - piju!

Jizva zůstane

Pamatuju se na paní, která ztratila jeden rok manžela(zemřel velmi rychle na rakovinu) a druhý rok se jí utopil jediný syn. Mysleli jsme , že se z toho neštěstí nikdy nevzpamatuje, ale ona v sobě našla neuvěřitelnou sílu a po roce si vzala do pěstounské péče dva  odrostlejší  kluky z dětského domova. Nevím, jestli bych na jejím místě v sobě našla vůbec chutˇžít.

Re: Jizva zůstane

tady je rozdíl, mezi člověkem slabým a silným. slabý to nezvládne, bolest neunese a buď si hodí mašli, nebo skončí na psychiatrii. Silný člověk rozhoduje o s vém životě a umí najít jeho smysl.

Čas je milosrdný k bolesti

Přeju všem hodně síli,Nenechávejte žádného člověka s bolestí v srdci v osamění.Dle vyprávění lidí,kteří zažili osobní tragédie vím, že čas je skutečně milosrdný k lidskému neštěstí a pomůže zmírnit bolest a utrpení.

Můj názor

Nemoc je hrozné svinstvo a nikdy jí nikomu nepřeju.

Co se týče deviantů a podobné havěti, tak strach musí být hlavně u rodičů, kteří mají dceru v tom blbém věku 14-20 let.