Spíše bych očekávala

diskuzi k tomu proč epilepsii někdo má a jak se jí zbavit. Velmi mne pomohla kniha ing.Janči: Co nám chybí. Můžu zodpovědně prohlásit, že můj syn měl záchvaty, která byly takového rázu, že je bude mít na celý život. Nyní je mu 17 let a po záchvatu ani památky.

lež

děkuji redakci za článek ve kterém tady namlouvá něco jineho než je pravda. v každé krabičce s léky proti epi je napsáno něco jiného. děkuji autorovi jseš ...

Re: lež

pardon, cituje doktora Hadače...

omlouvám

omlouvám se za můj nepatřičný příspěvek , nechci být vulgární ale trošku to tu odlehčím . já osobně mám epileptický záchvat vždy když dostanu výplatu , to se mi taky zatmí před očima , ožeru se a druhý den si nic nepamatuju .

Re: omlouvám

to je toho tak moc, že to nepobereš?

Řidičák?

Tak jsem zil v hlubokem presvedceni ze epileptici RP mit nesmeji.. nedovedu si predstavit ze jeden z tech kteri prichod neodhadnou pojede po dalnici..

tahle nemoc

doktor

Po delším pozorování,musím konstatovat,že toto je přesně případ Paroubka.Skoro každý den má záchvat, slintá kolem sebe nesmysly a příští den si nic nepamatuje.

Epileptici hlavně nepotřebují takové články

Co jsem si vyzkoušela, tak epileptika je nejlépe uložit tak, aby si neublížil a o nic se neuhodil (může mlátit rukama a hlavou) a tak, aby se neudusil kdyby třeba zvracel. Dcera měla těžké záchvaty, takže bylo třeba ji vždy dovézt do nemocnice. Ze slabších záchvatů se nemocný probere sám. Vím o slečně, která své záchvaty poznala předem a sama si hledala klidné místo kam si lehnout, aby si neublížila, kdyby léky nestihly zabrat. Nevím o konkrétním nemocném, který by si při záchvatu opravdu poranil jazyk, takže to není pravidlo. Hodně mě překvapila informace, že nemocný může mít řidičák. Něco takového vidím poprvé.

Re: Epileptici hlavně nepotřebují takové články

Videl jsem dokument o psech, kteri dokazi na svych panech rozpoznat blizici se zachvat a ti se na nej mohou pripravit. To jim umozni plne se zaclenit do zivota vcetne chozeni do prace, na nakupy, rizeni auta atd. Tyto aktivity jsou jinak (pro lidi, kteri trpy castymi a silnymi zachvaty) bud nebezpecne, nebo si na ne, prave kvuli riziku nenadaleho zachvatu, netroufnou.

Clanek uplne o nicem

Ne že bych o tom nic nevěděl...

...ale v zásadě jde o to jak je záchvat silný a v jakém stádiu se k němu člověk nachomítne... Pokud je to hned nazačátku (epileptik většinou pozná že "to na něj jde") je fajn preventivně něco zkousnout do pusy (ale to on určitě ví, takže pohoda) a odklidit vše co je v cestě (aby se o něco neporanil, až ho to chytne). Pokud už záchvat probíhá, nedá se dělat nic kromě uvolnění místa aby si něco neudělal (pohyby nekontroluje, takže si klidně zlomí ruku o cokoliv v dosahu, nebo tak). Pokud je při vědomí (lehčí průběh) jen s ním komunikovat, v ničem mu nebránit, zůstat s ním. Pokud těžší (je v bezvědomí), pravděpodobně si rozkouše jazyk (neleknout se krve z pusy), s čímž se už nedá nic dělat (když už to začne, do pusy nemá smysl už cokoliv rvát). Volat doktora, měřit déklu záchvatu a opět hlídat aby si nic neudělal než dorazí doktor... Vše.

asi chyba..

Nejspíš půjde o nějakou chybu a článek se nezobrazuje celý, jinak si to neumím vysvětlit...