Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Když se z úzkosti stane choroba

Závratě, pocit nedostatku vzduchu, bolest na prsou. Takto dramaticky se může projevovat i "obyčejná" úzkost. Pokud obavy a strach přerostou určitou míru, jde o nemoc, která dokáže znemožnit normální život a může končit i invalidním důchodem. TEST: Kazí vám úzkost život?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Fargo7

KONEČNĚ FUNGUJÍCÍ METODA
pokracovani.....zadny strach, spocene ruce, busici srdce proste nic. Tohle je samozrejme jen jeden strach, mam toho samozrejme daleko vic. Zatim to ale fungovalo na vsechno, co jsme vyzkouseli, takze se mi postupne dari odstranovat ty problemy jeden po druhem. Trosku obtiz  je v tom, ze on ma jinou praci, ktera mu zabira vetsinu casu, takze tohle dela jen ve zbylem case pro kamarady a zname. Ale kdyz mu napisete na mvladar@centrum.cz a napisete, ze vas doporucil Fargo, tak by se s vami mohl sejit. Ja mu dam vedet, ze jsem ho tady doporucil. Nejspis me zabije, ale kdyz vidim kolik nas trpi uplne zbytecne a pritom existuje tak ucinne a rychle reseni, tak mi to neda.
Hodne stesti na Vasi ceste. Fargo 
0/0
7.9.2004 16:40

Fargo7

KONEČNĚ FUNGUJÍCÍ METODA
Ahoj všem, mel jsem podobne problemy, i kdyz ne tak silne jak tady nekteri popisujete. Dlouho jsem zkousel vsechno mozne az jsem narazil na dve veci, ktere konecne fungovaly.
Nejdrive jsem narazil na knizku jednoho americkeho psychologa, ktera mi pomohla pochopit, jak tyhle problemy vlastne vznikaji. Mrknete na www.makepeacewithanyone.com, tam je uvodni kapitola /bohuzel jen anglicky/. V podstate tam rika, ze u korene vsech negativnich emoci-a depresi, uzkosti, fobii- je strach. A u korene strachu je nizke sebevedomi-sebeucta, a popisuje co ji zvysuje a co snizuje. Asi hlavni problem je v tom, ze pri delani neceho, co v cloveku vyvolava strach, mysl proste sahne do pameti a podiva se jak jsme to delali v minulosti / ucime se opakovanim a korekcemi/. A s vyvolanim tech minulych dělání-zážitků se vyvolaji i ty neg. emoce, ktere jsou na ty zazitky napojeny. A emoce jsou motorem chovani a jednani, a kdyz jsou silne negativni...atd. Ale co s tim? To je prave ta druha vec...
Reseni je, že vzpominky sice nevymazeme, ale co vymazat muzeme jsou ty neg. emoce. Kdyz zrusime to spojeni mezi zazitky a emocemi, tak se emoce proste "rozplynou" /sorry za ten "odborný" slovník/ a ze zazitku je najednou neco naprosto neutralniho /jako by se to stalo nekomu cizimu/. A co je hlavni, na nas dalsi zivot uz to nema naprosto zadny vliv. Proste cista mysl! Nevim proc to neumi dnesni moderni psychologie, ale jeden muj znamy to umi. Vedel jsem o nem, ze neco takoveho dela, ale pro technicky zalozeneho cloveka jako jsem ja to znelo trochu neuveritelne, ale par lidi vedelo o mem strachu ze zubaru, a tak zaridili, abychom se "nahodou" potkali. Tak jsem ho, spis ze srandy, souhlasil at to udela, on mi pomackal par bodu na tele a tim to skoncilo. Druhy den rano jsem se objednal u sveho zubare a za dalsich par dni jsem tam sel. A vite co bylo? Nic. Necitil jsem vubec nic.
0/0
7.9.2004 16:17

zlatoluna

taky pomaha
pravidelne cviceni ma vliv na schopnost cloveka zvladat psychickou zatez  (tedy i uzkost) Me pomaha nejvic posilovna, ale behani taky neni spatny. Holt endorfiny jsou endorfiny a maji lepsi a trvalejsi ucinek nez jakakoli pilulka.
0/0
4.9.2004 23:40

usnicka

OVĚŘENÁ A ÚČINNÁ METODA
Na strach mám jedinečný recept, který pomáhá výtečně nejen mně, ale i řadě mým známým - sdělím posléze! Léta jsem s tímto také zápolila, ale co jsem se dala na jistou cestu - čtení knih o pozitivním myšlení, duchovních knih a knih o alter. medicíně, tak jsem toto začala zvládat bezvadně.
A můj skvěle ověřený RECEPT Když na vás přijde strach, tak vy, co máte blíž k duch. cestě, "pomodlete" se třeba větou - Kéž to či ono dobře projde, posílám té situaci jen dobré energie .. nebo odříkejte Otčenáš či řekněte si větu:Ať se ten můj drahý tam a tam má dobře, ať je ochráněný od všeho zlého atd. ... toto není z mé hlavy, ale z knížek. Nerada bych byla, kdybyste mě označili za blbce. Toto, kdo má v sobě jistou víru, opravdu zabírá. Budete-li chtít a mít potřebu, můžete mně napsa a poklábosíme o možném řešní vašeho problému i bez léků nebo k cestě na snižování léků usnicka@seznam.cz
 
0/0
3.9.2004 18:59

ovik

strach
Uzkost, spatne od zaludku az na omdleni, buseni srdce, krec od krcni patere az do hlavy a mirny tres, ztrata hlasu, neschopnost mluvit, strach z toho, ze se mne nekdo na neco zepta a ja budu muset odpovedet, strach z toho, ze mne nekdo pozoruje, kdyz jim nebo piju a nasledna krec od patere az do hlavy. To jsou moje problemy. Zacalo to asi pred 10ti lety ale nebylo to tak silne. Postupem casu se to stale stupnovalo. Trvalo to dlouho, nez moji nemoc lekar rozpoznal. Asi pred 4mi lety ji nazval socialni fobii a predepsal mi prislusne leky. Tenkrat mi rekl, ze se to leci cely 1 rok a potom se leky postupne vysadi a je zaroven po problemu. Po roce jsem skutecne byla docela v pohode. Potom jsem se vdala do zahranici a asi za pul roku jsem to mela zpet a to  tuplovane. Lekar tady mi napsal leky a zaroven mne upozornil na to, ze ty ale nic neleci. Dulezite je mne nejdrive uklidnit a az potom zacit s terapii, ktera teprve opravdu leci. Strach zpusobuje ztazeni svalu a spatne dychani a to vede potom k spatnemu okysliceni mozku. Nasledne potom spatne od zaludku, tuhnuti patere a krece, neschopnost mluvit. Tyto veci je proto dulezite mit pod kontrolou, existuji na to prislusna cviceni. Cloveka si tato nemoc nevybere nahodou. Koreny teto nemoci vetsinou zacinaji uz v detstvi. Je mozne odhalit skutecnosti, ktere mely vliv na vzniku teto nemoci a jeste dodatecne je pokusit se resit (s terapeutem). Prace je to velmi namahava a neni to nic veseleho. Ucinky se ale dostavuji. Je take velmi dulezite, umet si verit.
0/0
1.9.2004 9:47

kolo1964

Re:
Dobry den, presne to co popisujete ve Vasem prispevku, ty stavy tak to mam ja. Uz jsem psal asi pred dvema dny, ze jsem na to dostal Rivotril a Noveril. Muzete mne poradit co berete vy, co je to za nemoc a neco bliz? Ja jsem sel rovnou na psychiatrii s tim, ze jsem stale nervozni, mam uzkost a tiky hlavy a dostal jsemm tyto prasky. Vic se o me doktor nijak nestara, jen jednou za pul roku jsi prijdu pro prasky. Mam 13 letou dceru a ona ma podobne problemy asi jiz tri roky. Dekuji Vam za pomoc.
0/0
1.9.2004 16:54

Kajik11

Re:
To jste si zkombinoval několik věcí dohromady. Zřejmě jste neurotická osobnost, což pokud jste vystaven dlouhodobému stresu vede k diagnózám na krční páteři, zejména pokud máte kancelářské zaměstnání. Projevuje se to závratěmi, úzkostnými stavy, nervozitou, podrážděností a neklidem,neudržíte hlavu bez toho, abyste si ji musel podpírat , tupá bolest hlavy, bolesti zad, projevy astmatu, slabost nohou a rukou, nad ránem a v noci (nejčastěji) se vám špatně prokrvují ruce, při chůzi máte pocit že se vám podlamují nohy atd. Toto vše je velmi nepříjemné a pokud jste trochu úzkostlivá osoba, tak se za chvíli sesypete. Vede to k psychiatrickým diagnózám nebo je to s nimi už od začátku zkombinované. Nejhorší to bývá na konci zimy. Doporučuji rehabilitaci krční páteře - pozor dlouho to trvá, musíte cvičit denně. Nejlépe zajít na rehabilitaci kde vám řeknou co a jak. Po několika měsících se to začne lepšit. Je to chronické. Zejména pokud jste na to několik let kašlal. Nevím jestli je toto, ale váš případ.
0/0
1.9.2004 18:16

ovik

Re:
V Cechach jsem take uzivala Rivotril (na noc) a Oikamid (na den).Dal se mnou doktor take nic nedelal. Tady uzivam Citalopram-biomo 20 mg (na den) a Surmontil - 25 (na noc). Ctvrtletne se chodim ukazat svemu psychiatrovi a sdelit moje pokroky atd... a jednou tydne chodim ke svemu psychoterapeutovi. Na zacatku jsem dostala pisemne otazky k memu zivotopisu. Bylo jich asi 40 a vypracovavala jsem je asi mesic pote si mne mohl asi terapeut nekam zaradit.Vytvorili jsme si stupnici veci, kterych se bojim nebo mi nedelaji dobre, odstupnovane procentama 100%-10% kdyz se na to dnes podivam muzu rici ze trebo to co tenkrat melo 70% ma dnes max.5%.Vysvetlil mi co se deje s telem, kdyz ma clovek strach a potom jsme presli na cviceni ktere predejde tem spatnym koncum.Naucila jsem se tzv. uvolnovani svalu.Pohodlne sedim na zidli, mam zavrene oci a natahnu pr. ruku a poradne zatnu, drzim napeti a potom  uplne povolim tak ze ruka spane, citim jak se uvolnila a takto pokracuji s dalsimi casti tela(nohy, bricho, ramena, krk,oci,pusa,celist,jazyk)Je dulezite citit to uvolneni, protoze pri strachu se vse ztahuje a vy pak jste schopen rozpoznat, co mate ztazene a hned uvolnit.Doma mam kompakt na kterem je toto cviceni a s nim takto pracuji.Dalsi dulezita vec je dychani.Pri strachu aniz si to uvedomite zadrzujete dech.Pri stresovich situacich pomaha se poradne nadechnout a potom velmi zhluboka vydechnot a to nekolikrat opakovat, nebo se zhluboka nadechnout, dech chvili drzet a potom velmi pomalonku vzduch zase vypoustet a dalsi (to lze praktikovat snad pri vsech moznych situacich)dat si sepnute ruce na bricho a pozorovat jak pri nadechu se pohybuje bricho nahoru a pri vydechu zase dolu(to mi hodne pomaha).Dite musi mit pravo mit vlastni nazor a nesmi mit strach ho vyslovit,pro dite je dulezita pochvala a to, ze jsou rodice na nej hrdi nebot hlavne to buduje jeho sebevedomi.Je spatne kdyz je dite hodne zatizeno praci, zejmena praci dospelich.Ptejte se rada napisu nektere me zkusenosti.
0/0
2.9.2004 16:18

zlatoluna

strach
Zdravim vsechny postizene. Musim rict, ze ja jsem tohle dovedla k dokonalosti... mam strach ze strachu. Neboli jinymi slovy, mam uzkost z toho, ze budu mit uzkost :D Chvili jsem dost brutalne zivot nestihala, ale uz je to celkem v pohode. Nejhorsi je se tomu strachu poddat, protoze pak to jede jako po spirale. Takze jsem si zavedla prisny rezim, skrz vsechny neprijemne situace a zpatky ni krok. Taky se mi osvedcilo nikomu o mych problemech nerikat, co me dokaze uplne vykolejit jsou lidi, ktery se me ptaji, jestli je mi dobre.
0/0
30.8.2004 23:51

herulinka

A co s tímhle?
Mají pocit, že je neustále někdo hodnotí a zařazuje.     Jak se toho zbavit?
0/0
30.8.2004 22:28

nebydlící

Strach
Dobrý den, rád bych si psal s někým, komu se stalo něco podobného jako mě - jednou v noci při usínání mě přepadl naprosto neskutečný intenzivní strach - něco co jsem doposud nikdy nezažil. Druhý den ráno jsem se probudil do světa, který jsem nepoznával. Již čtyři roky žiji v tomto "jiném" světě a jen vzpomínám, jaké to bylo předtím, nelze se vrátit. Stalo se mi to cca 2 roky po prvním a zároveň posledním experimentu s LSD, který dopadl naprosto katastrofálně...
0/0
30.8.2004 20:19

nebydlící

Re:
Ještě uvedu kontakt na mě - wonderland@centrum.cz
0/0
30.8.2004 20:20

Dzonatan

čau
je mi 21 a mám tenhle problém, nevím, kdy to vlastně začalo, asi s pubertou, prostě z optimistického, usměvavého a věčně dobře naladěného děcka se stal ten člověk, kterým jsem dneska-kus hmoty. Myšlenky na sebevraždu mě provázejí už mnoho let, kdykoliv už jsem byl hodně blízko a jediným důvodem, proč jsem ji zatím nespáchal, je uklidnění, že ji spáchám někdy jindy, takhle přežívám zhruba od svých 16ti let. Nemine den, abych se z něčeho neměl hrůzu, nakupovat chodím zásadně hodně brzo ráno, nebo až potmě, abych, pokud možno, potkal co nejméně lidí, návštěva supermarketu pro mne byla utrpením už koncem základky, nakonec, aniž bych to plánoval, můj duševní stav, který vždy následoval prakticky pro překročení prahu do jakéhokoliv smarketu odradil všechny lidi, aby mě tam tahali. V tramvaji nebo autobuse je mi horko i v zimě, nemůžu dýchat, pokud ten stav dospěje do určitého bodu, musím vystoupit, to, že si mě lidi prohlížejí, je jen třešničkou na dortu. Z ničeho nemám dobrý pocit, jsem jenom fiktivní cosi na omezené lince času, nevěřím už ničemu, tabletky štěstí vám sice možná pomohou se reintegrovat do běžné společnosti, v čemž spočívá celý ten problém, společnost je hnusná a zběsilá, neustále se něčeho dožaduje, chce vás asimilovat, pokud vím, že z mojí podstaty v tomto koloběhu poptávky a nabídky žít nemůžu, děsí mě představa, že začnu polykat nějáké pilulky, které ve mně tyhle pocity zamknou nebo je nějak uspí, jak může člověk žít s takovou lží a hlavně proč by to měl dělat, co za to stojí, peníze, sláva, zaměstnání, hodnoty? Děsí mě hodnota, děsí mě ta naivita, se kterou pořád očekávám, že se zase vzbudím šťastný, nevím, co sepnulo tuhle věc, spíš věřím tomu, že je to přirozené, že to tak má být, neexistuje pomoc, existuje jenom nějáká deka, něco, čím to sami před sebou zakamuflujete, na to nemám.
0/0
30.8.2004 19:57

Packo

čau
je mi 21 a mám tenhle problém, nevím, kdy to vlastně začalo, asi s pubertou, prostě z optimistického, usměvavého a věčně dobře naladěného děcka se stal ten člověk, kterým jsem dneska-kus hmoty. Myšlenky na sebevraždu mě provázejí už mnoho let, kdykoliv už jsem byl hodně blízko a jediným důvodem, proč jsem ji zatím nespáchal, je uklidnění, že ji spáchám někdy jindy, takhle přežívám zhruba od svých 16ti let. Nemine den, abych se z něčeho neměl hrůzu, nakupovat chodím zásadně hodně brzo ráno, nebo až potmě, abych, pokud možno, potkal co nejméně lidí, návštěva supermarketu pro mne byla utrpením už koncem základky, nakonec, aniž bych to plánoval, můj duševní stav, který vždy následoval prakticky pro překročení prahu do jakéhokoliv smarketu odradil všechny lidi, aby mě tam tahali. V tramvaji nebo autobuse je mi horko i v zimě, nemůžu dýchat, pokud ten stav dospěje do určitého bodu, musím vystoupit, to, že si mě lidi prohlížejí, je jen třešničkou na dortu. Z ničeho nemám dobrý pocit, jsem jenom fiktivní cosi na omezené lince času, nevěřím už ničemu, tabletky štěstí vám sice možná pomohou se reintegrovat do běžné společnosti, v čemž spočívá celý ten problém, společnost je hnusná a zběsilá, neustále se něčeho dožaduje, chce vás asimilovat, pokud vím, že z mojí podstaty v tomto koloběhu poptávky a nabídky žít nemůžu, děsí mě představa, že začnu polykat nějáké pilulky, které ve mně tyhle pocity zamknou nebo je nějak uspí, jak může člověk žít s takovou lží a hlavně proč by to měl dělat, co za to stojí, peníze, sláva, zaměstnání, hodnoty? Děsí mě hodnota, děsí mě ta naivita, se kterou pořád očekávám, že se zase vzbudím šťastný, nevím, co sepnulo tuhle věc, spíš věřím tomu, že je to přirozené, že to tak má být, neexistuje pomoc, existuje jenom nějáká deka, něco, čím to sami před sebou zakamuflujete, na to nemám.
0/0
30.8.2004 19:01

zhaozichen

Stres - uzkost
Hm, mel jsem podobny stav asi pred ctyrmi roky, fakt jsem myslel, ze je to infarkt a z nemocnice mne po silene jizde sanitkou vyhodili, ze jsem ouplne zdravejˇ(47 let). Uz vlastne v sanitce jsem v pohode mobiloval. Pak se mi to ale stalo v aute, malem jsem se posr..., musel jsem vlitnout do lesa. Z nemocnice mne taky vyhodili, ze jsem zdravej. Dali mi Neurol, ktery mi dost pomaha, kdyz citim, ze to na mne jde. Doktori rikaj, ze je to stres, ktery se nahromadi a pak to uderi. Myslite, ze je to ono, o cem se tady mluvi.......? Nemam zadny fobie, alespon o zadnych nevim.........
0/0
30.8.2004 16:06

Kajik11

Re:
"Doktori rikaj, ze je to stres, ktery se nahromadi a pak to uderi" a o tom to celé je
0/0
30.8.2004 16:26

kadan

Re:
Dobrý den. Trpěl jsem stejným p




mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.