nedělám si iluze

o našem zdravotnictví a pochybuju, že můžou být rodiče s dětma v nemocnici, aniž by o to nemuseli bojovat všemi prostředky. (nejvíc zabírají "sponzorské dary")

Při narození

mého donošeného dítěte nastaly komplikace z dýcháním a bylo převezeno na JIPku, kterou spravuje jiná nemocnice. Po pěti dnech, které musíte odležet na porodním oddělení, jsem se domáhala, abych byla umístěna rovněž na JIPku, ale bylo mi řečeno, že tam budu k ničemu. Každý den jsem ale dovážela své mléko. Asi po deseti dnech mi volali, abych teda nastoupila, že už tam prý k něčemu budu. Tak nevím, zda vůbec měli právo mě nedat ke svému dítěti?

V Mostě jsem neměl problem

Asi opravdu záleží na vedení nemocnice. Když byly dceři čtyři roky,musela podstoupit drobný zákrok na ušním odd. Stačilo jen říci a bez problemu jsem byl i s dcerou přijat.Jsem z Mostu, takže alespoň touto cestou díky mostecké nemocnici.Podle mého by rodič s dítětem v nemocnici měl být.Nejen kvuli dítěti a jeho psychice, ale člověk si může ohlídat chování personálu vúči dítěti.

Doplnil bych

že to může být i přínosné pro personál nemocnice. Je-li s dítětem na pokoji rodič, odpadájí jim starosti s dětmi (krmení, u malých přebalování apd.) a rodič dítě i zabaví.