Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tabletové rameno, kyberchondrie, technostres. Nové nemoci digitální doby

  0:30aktualizováno  0:30
Digitální éra – digitální nemoci. Souchotě ani záškrt nás už nedostanou, zato máme zdravotní potíže, psychické poruchy nebo přinejmenším podivné syndromy, které naše předky netrápily. A ani nemohly, jsou totiž spojené s technologiemi, jež používáme každý den.
(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Tabletové rameno

Specifická bolest je způsobená tím, jak se krčíme nad tabletem, elektronickou čtečkou nebo i velkým smartphonem. „Tablet běžně používáme tak, že ho máme položený na nohou, v klíně nebo ho držíme v rukách. V této poloze dochází k velkému předklonu a předsunutí krční páteře a hlavy,“ popisuje Michaela Tomanová, primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí.

Výsledkem je podle ní napětí a přetížení ramenních svalů – a následné bolesti v oblasti ramen nebo krční páteře. Přidat se k nim můžou bolesti hlavy, celých paží, předloktí či rukou. „Postupně se mohou rozvíjet i degenerativní změny na páteři. Máme i pacienty ve věku okolo dvaceti let, kteří mají například počínající změny na ploténkách,“ upozorňuje lékařka.

Ještě horší vliv může mít shrbený posez nebo postoj na malé děti. Protože jsou tablety poměrně nová záležitost, nikdo zatím pořádně neprozkoumal jejich dlouhodobý vliv na vývoj pohybového ústrojí; lékaři ale radí být ve střehu. Americká pediatrická akademie například doporučila předškolákům, aby nad tabletem netrávili víc než hodinu denně.

Domácí lékař

Co pomůže při práci dospělým? Dobrá opora zad, hlavy i rukou. „Abychom nepřetěžovali ramena a paže, je důležité opřít si ruce například o trup nebo o stůl. Pokud pracujeme s tabletem, můžeme využít stojánek a zařízení v rukách vůbec nedržet. Doma nebo jinde, kde se můžeme volně relaxačně položit třeba na sedačku, se pak snažíme, abychom měli tablet položený na nohou nebo na polštáři. Je třeba mít povolené svaly trupu a těla včetně horních končetin a ‚jen‘ používat ruce,“ vysvětluje Michaela Tomanová. Raději než dolů se vždy snažte dívat před sebe.

Syndrom esemeskového krku

K prvně jmenovanému má velice blízko a je možná ještě o něco starší. Přece jen chytré telefony většina z nás už dávno používá dnes a denně. A to nejen na psaní SMS zpráv. Internet, maily, hry, sociální sítě a celá řada dalších aplikací nás klidně udrží celé hodiny v nezdravé poloze. Krčíme se a krk nezdravě ohýbáme vsedě, vleže, vestoje, dokonce i za chůze.

„Postupně se tak načítá doba strávená ve špatném, nefyziologickém postavení těla, a tím se zvětšuje jeho nerovnováha a přetížení,“ varuje primářka Michaela Tomanová. „Zejména pokud máte sedavou práci, je důležité při delší době strávené ve strnulé pozici využívat dynamické změny této pozice a úlevové polohy, při kterých se svaly protáhnou a zrelaxují,“ dodává. I tady platí: „Snažte se mít hlavu v menším předklonu a nedívat se na telefon dolů, ale co nejvíce před sebe.“

Syndrom falešného zvonění

Zdálo se vám někdy, že vám v kapse vibruje nebo zvoní telefon, ale když jste se podívali, nikdo nevolal? Nebyl to duch, ale kuriózní porucha vnímání, se kterou se někdy v životě setká většina lidí. Prokazují to různé studie, například losangeleský klinický psycholog David Laramie ve své dizertační práci zkoumal 320 dospělých, kteří pravidelně používají mobilní telefon. Dvě třetiny respondentů prohlásilo, že už se s „přízračným zvoněním“ aspoň jednou setkali.

Tenhle fenomén není škodlivý, jen zvláštní. Vědci pro něj ale mají vysvětlení. Náš mozek je už tak zvyklý na vibrace telefonu, že se nechá zmást i malým brněním v noze nebo tím, že se nám oblečení tře o kůži. „Aktivují se při tom stejné receptory, jako když cítíme vibrovat telefon, je to podobný prožitek. Přidružená asociace nás pak přesvědčí o tom, že nám zvoní mobil,“ vysvětlil magazínu The Week neurovědec Sliman Bensmaia z Chicagské univerzity.

Nomofobie

Anglické slovo „nomophobia“ se ujalo už v roce 2012. Neznamená nic jiného než „no-mobile phobia“ čili: fóbie ze situací, kdy nemůžeme používat mobilní telefon. Třeba když se vybije nebo ho zapomeneme doma. To, co je pro většinu lidí prostě nepříjemnost, může u někoho vyvolat silně úzkostné stavy nebo dokonce záchvat paniky.

Porucha, která je úzce spojená s fenoménem závislosti na mobilu, bývá předmětem humoru, ale v reálu jde o závažný problém. Podobně jako u jejího staršího sourozence FOMO – chorobného strachu, že něco prošvihneme.

Další digitální choroby

Technoference – potřeba neustále přerušovat běžné aktivity, jako je konverzace, jídlo, sport nebo i sex, kontrolováním mobilu.

Syndrom Truman Show – utkvělá představa, že náš život je reality show, kterou neustále někdo sleduje. Roli v ní můžou hrát sociální sítě.

Google efekt – „lenivění“ mozku způsobené nezájmem se učit nebo získávat nové informace. Protože si to přece můžeme vygooglovat.

Kyberzávrať – dezorientace a pocity závrati způsobené novým nebo nepřehledným digitálním prostředím, třeba po aktualizaci softwaru na mobilu.

Internetová závislost – neustálá a neodolatelná potřeba být on-line. Má projevy klasické závislosti včetně abstinenčních příznaků.

Nomofobie je vlastně jakási podmnožina FOMO, myslí si Larry Rosen, americký psycholog a autor knihy iDisorder. „Všichni jsme se naučili pozorně čekat na to, až nám na telefonu vyskočí notifikace. Jsme trochu jako Pavlovovi psi. Kontrolujeme telefon – a za dvě minuty ho kontrolujeme znova, i když se mezitím nic neudálo. Ovládá nás při tom jak reflex, tak úzkost a potřeba ujistit se, že jsme nic nepropásli,“ popsal magazínu TechHive. Zmínil také vlastní experiment, ve kterém vyšlo najevo, že čím častěji člověk telefon používá, tím hůře zvládá abstinenci. Podobně jako u jiných závislostí.

Technostres

Larry Rosen a jeho kolegyně, profesorka Michelle M. Weilová, přišli také s populárním termínem „technostres“. Jde o civilizační chorobu, která začíná v hlavě, ale může přerůst i do fyzických potíží: specifický druh stresu, za kterým je nutkavá potřeba být neustále on-line, být „na příjmu“ a vstřebávat další a další informace. Důsledkem může být neklid, úzkostné stavy, deprese, chronická únava a další duševní i tělesné obtíže.

Nejlepší prevence? Omezit užívání smartphonů, tabletů, laptopů a elektroniky vůbec. To se bohužel lépe řekne než provede, a tak nám většinou nezbývá než snažit se napáchanou škodu ve volných chvílích vyvážit. Z tělesného hlediska pomůže pravidelný pohyb, který se postará nejen o vyvážení pohybového aparátu, ale i o prevenci stresu. Uleví i mysli; spolu s meditací, relaxačními technikami, výlety do přírody a ideálně také dny, kdy úplně vypneme. Sebe i své přístroje.

Kyberchondrie

Hyponchondrie je stará jako sama medicína, ale internet ji posunul na novou úroveň. Kdo si někdy negoogloval příznaky a nenabyl na chvilku přesvědčení, že jeho vyrážka nebo bolest v krku je symptomem vážné nemoci? Valnou většinu lidí to rychle přejde, ale ti, co mají už tak sklon k hypochondrii, se takhle mohou propadnout do neurózy, úzkostí a iracionálních obav o vlastní život. Přitom ne všechno, co nám vyhledávač vyplivne, musí být pravda, a běžné příznaky jen málokdy značí skutečně vážné onemocnění.

Doktoři z domácího diagnostikování taky radost nemají. „Zdaleka nejde jen o to, že jim hledání příznaků on-line podrývá autoritu,“ píše v eseji pro magazín Quartz psycholožka Mary Aikenová. „Může skutečně narušit celý proces diagnózy. To když si pacienti přečtou o vzácných nebo smrtelných onemocněních a na základě toho se jim objeví jejich ‚symptomy‘.“ V první řadě je potřeba rozlišovat mezi seriózními a pochybnými lékařskými weby; druhým krokem by pak vždy měla být návštěva skutečného lékaře.




Nejčtenější

Co s vámi udělala? řvala po Výměně Kristýna na své děti a opustila je

Kristýna žije s přítelem Filipem a společně vychovávají její dvě děti.

O své minulosti Kristýna (23) z Výměny manželek mluvila málo. A když už, tak jen mezi řečí. „Až teď jsem si uvědomila,...

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Chvilka klidu je pro maminku čtyřčat opravdu vzácná.

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo jednoho má tříletý Vojta hned tři sestry a...



Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....

Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Další z rubriky

Jak se vyznat v informacích na obalech. Méně je někdy více

Ilustrační fotografie

Jestli se jen trochu zajímáte o zdravou výživu, asi víte, že už při nákupu potravin byste měli pozorně číst etikety....

S menopauzou přichází únava, návaly i zvýšené riziko vážných nemocí

Ilustrační fotografie

Pouze třetina žen pociťuje nástup menopauzy jen odezněním menstruace. Zbylé dvě třetiny se musí vyrovnávat s návaly...

Může tetování ovlivnit zdraví? Barvy často obsahují nebezpečné chemikálie

Ilustrační fotografie

Tetování má dnes každý pátý Američan a každý devátý Evropan. U mladých lidí jsou pak čísla ještě vyšší. Stále se však...



Najdete na iDNES.cz