Návrat ke kořenům
Příznivci takzvané paleodiety se snaží napodobit jídelníček našich předků z doby kamenné. Argumentují tím, že jsme se geneticky příliš nezměnili, tudíž proč by nám neměly vyhovovat stejné stravovací návyky?
Tvrdí, že s příchodem neolitické revoluce, kdy „lovci a sběrači“ začali chovat dobytek a pěstovat obilí, tedy konzumovat v hojném množství sacharidy a lepek, se začaly objevovat civilizační choroby.
Jídelníček „pralidí 21. století“ sestává z masa, vajec, tuků, ořechů, mořských živočichů, semínek, hub, zeleniny a trochy ovoce. Paleodieta zakazuje sacharidové potraviny jako brambory a obilí. Na černé listině jsou i mléko, luštěniny, alkohol a průmyslově zpracované potraviny.
Její propagátoři vyzdvihují hlavně preventivní účinky diety, která údajně chrání před vznikem a rozvojem diabetu.
Průmyslově zpracované potraviny, cukr a alkohol jistě nikomu ke zdraví ani štíhlosti nepřispějí, ale u této diety bohužel převažují negativa. Po dlouhodobé absenci mléka v jídelníčku hrozí při návratu k jeho konzumaci zažívací obtíže, vysoké zastoupení masa může vést k rozvoji kolorektálního karcinomu, který je podpořen nedostatkem vlákniny ve stravě v důsledku vynechání obilovin, brambor a luštěnin.
Další nevýhody? Konzumací zeleniny tělu dostatek vlákniny nezajistíme. Vysoké množství tuků a bílkovin představuje zátěž pro játra a ledviny, cholesterol zase škodí srdci a cévám. Negativem je i vyšší cena způsobená vysokým příjmem masa a ekologická zátěž plynoucí z živočišné produkce.
A co se týče argumentu o absenci civilizačních chorob u našich předků? Lidé tehdy umírali mnohem dříve, tudíž se u nich řada onemocnění ani nestihla rozvinout.
