„Od puberty jsem si váhu hlídala a snažila jsem se sportovat. Jezdila jsem na bruslích i na kole, plavala a posilovala hlavně hýžďové svaly, protože u nás v rodině máme všichni velké zadky,“ vzpomíná Ludmila, jejíž optimální hmotnost vzhledem k výšce 172 centimetrů je prý 65 až 70 kilogramů.
V každém těhotenství Ludmila přibrala deset kilo, což je běžné, ale zatímco po prvním porodu se jí podařilo dostat se zpět na svou váhu, po druhém už ne. Navíc pracuje v administrativě v sedavém zaměstnání. A po třetím těhotenství už byla sama ze sebe nešťastná.
„Půl roku po narození druhého syna jsem vážila devadesát kilo. Bojovala jsem o každý gram, každé kilo dolů mě stálo spoustu sil, až jsem pochopila, že sama zhubnout už nedokážu,“ přiznává sympatická maminka tří dětí ve věku 2, 7 a 10 let, která žije ve vsi nedaleko Berouna.
Ludmila se objednala k nutriční specialistce ze sítě výživových poraden Světa zdraví. „U paní Černé nám podle metabolické diagnostiky vyšlo, že by měla konzumovat dostatek kvalitních proteinů, zejména vajec, masa a ryb. Dále zařadit přiměřené množství tuků a naopak hlídat, aby neměla nadbytečné množství sacharidů,“ vysvětluje nutriční specialistka Jana Častová a dodává, že, „dále bylo u klientky také podstatné se zaměřit na formování postavy, a to speciálně v problematických partiích.
Ludmila si musela půl roku zapisovat, co jedla a hned na začátku bylo na první pohled jasné, že její jídelníček obsahoval hodně sacharidů.
„Dozvěděla jsem se, že jsem proteinový typ. Musela jsem vynechat cukr, jogurt jsem směla pouze dvakrát týdně, k obědu dvakrát týdně jen polévku a salát, k večeři žádné přílohy,“ vyjmenovává Ludmila změny ve stravování.
Ovoce směla jen dopoledne, přílohy bylo třeba maximálně omezit, přidat nějaké luštěniny. Zařadit musela víc ryb a maso – krůtí, králičí, jehněčí – na každý den a hlavně o hodně víc zeleniny. Večer se místo chipsů odměňovala mrkví, kedlubnou, hrstí oříšků.
Ludmila v číslech
|
„První půlrok jsem užívala potravinové doplňky k urychlení spalování a metabolismu. Do toho jsem ještě denně patnáct až dvacet minut cvičila a dvakrát týdně se hodinu věnovala aerobnímu pohybu,“ vzpomíná Ludmila. Hlad neměla, ale byly chvíle, kdy se hubnutí zastavilo a přišla krize. „Jenže to, jak jsem vypadala předtím, byl velký strašák, takže jsem chtěla vydržet,“ říká.
Už je to rok a půl, co se Ludmila odhodlala svěřit do rukou odborníků. „Manžel je štíhlý, váží šedesát devět kilo, ale nikdy jsem od něj neslyšela jedinou výtku, že jsem tlustá, a v hubnutí mě podporoval. Zdravá jídla, která se snažím zařadit do našeho jídelníčku, ho však moc neberou, a tak jsem musela kolikrát vařit tři jídla: sobě, dětem a manželovi.“
Dnes má Ludmila Černá o 25 kilogramů méně než na začátku. Z devadesáti klesla ručička na váze na ideálních 65 kilogramů a Ludmila je spokojená. Dál hubnout nechce, váhu si drží, dál si hlídá zdravý jídelníček a nezapomíná ani na pohyb.
„Ubylo mi dvacet centimetrů v pase a stejně tolik přes boky. Původní oblečení jsem rozdala, ale něco jsem si nechala jako varování. Z velikosti 46 jsem teď na 38 a obleču i šaty, které mi byly v devatenácti letech,“ raduje se.
