Ještě než jí bylo třicet, prodala víc jak pět milionů kusů svých návrhů. Její manželství nemělo dlouhého trvání, ale Diane umlčuje případné podrývače tvrzením, že jenom kontakty a jméno by jí nepomohly prorazit v takovém měřítku – její výrobek prostě dával smysl a ženy po něm žíznivě skočily, potvrzujíc své směřování k nezávislosti a síle, nošením nové, slušivé uniformy.
Navzdory svému monstróznímu úspěchu zůstává Diane pokorná a ví, že měla hodně štěstí. Když začínala, neměla dost peněz na modelky, a protože byla mladá a dost hezká, stala se nadlouho výhradní tváří své značky.
Její kouzelné zavinovací šaty přišly ve správný čas a udržely se na špici značnou dobu. Když však dizajnérka upsala svůj brand velké společnosti, s nevolí zaznamenala odklon směřování od své původní filozofie. Přes korporátní řev přestala slyšet svůj hlas. Zanedlouho se úplně stáhla z módního světa, koupila nakladatelství, hledala nové způsoby seberealizace.
Vypadalo to, že značka DvF zůstane jenom záznamem v kronice minulých oděvních úspěchů. Když se Dianina dospívající dcera matce pochlubila, že mezi nejvíc ceněné úlovky rejdění kamarádek po sekáčích patří vzorkové zavinovací šaty ze sedmdesátých let, Diane nezůstala chladnou a opět se ponořila do svých návrhů, aby v roce 1997 zaznamenala opravdu nečekaný, triumfální návrat.
Dnes je společnost opět na výsluní, ženy celého světa se znovu zamilovaly nejenom do zavinovacích šatů, ale také energických kostýmků a elegantních večerních oděvů s výraznými vzory, sálajících barvami, stříkajících ženskost všude kolem. Mezi oddané fanynky patří třeba Susan Sarandon, Gwyneth Paltrow, Kylie Minogue.
Přehlídky Diane von Furstenberg se nesou v docela jiném duchu než fashion shows většiny současných ikon módy. Každou podbarvuje samostatné téma, které je zásadně velmi přístupné, lidské a založené na sdílené ženské zkušenosti.
Modely samotné jsou vždy bez výjimky nositelné – a to nejenom pokud máte čtyřicet kilo a metr osmdesát. I když jsou kreativně zajímavé a umělecky hodnotné, vždy jsou zejména srozumitelné, bez snahy vnášet na molo umělecké výstřednosti, které lahodí citlivému oku kritiků, ve skříni většiny žen by však působily absurdně.
Šaty DvF jsou přístupné i netrénované zákaznici, ale v žádném případě nejsou postaveny jenom na jednoduché líbivosti. Von Furstenberg má vzácný dar pro pojetí ženskosti, které se zamlouvá širokému publiku, a přitom je dělané chytře a s vrcholovou propracovaností.
Zaznívá z nich často jemný závan nostalgie v překvapivě svěžím pojetí. Jejich velkou předností je, že umožňují, aby vynikla osobnost nositelky – nepřekrývají jí a nepřerážejí svou "uměleckostí" nad vyzařování ženy samotné.
Diane dnes šéfuje organizaci Council of Fashion Designers of America (CFDA), která pozorně sleduje talenty na scéně a každoročně uděluje prestižní ceny.
Je jí šedesát a pořád sklízí obdivné výkřiky a vzdechy, je elegantní, noblesní, působí vznešeně a sebevědomě bez špetky nafoukaného snobismu. Říká, že lidé se jistě diví, proč si nenechá něco udělat se stárnoucí tváří, ale její stanovisko je v tomhle ohledu pevné: "Užila jsme si každý den svého života. Připadalo by mi divné, kdybych se snažila kousky těchto zkušeností vymazat..."
Vynalezla zavinovací šaty
Narodila se v roce 1946 ženě, která necelé dva roky předtím neměla ani třicet kilo. Dianina matka Lily Halfin, belgická přeživší koncentračního táboru, je dodnes údajně návrhářčinou největší inspirací. Naučila ji nikdy nebýt obětí, dívat se na svět výhradně pozitivně, také o důležitosti stylu (z poválečného odstupného si Lily koupila kožich) a absolutní nepřípustnosti strachu. Když se malá Diane něčeho bála, zavřela jí prý matka do skříně, až dokud se nevzchopila.
Studium v Londýně rozšířilo mladé Dianě obzory, a i když ještě nevěděla, jakou kariéru si vybrat, toužila být především nezávislá, užívat si nevázaného sexu a pozornosti mužů (v dobách před příchodem HIV byly ležérní sexuální styky populární volnočasovou zábavou). Proto ji mírně řečeno zaskočilo, když otěhotněla s rakousko-italským princem Egonem von Furstenbergem a najednou se musela vdát. Ze svobody a divokých večírků se měly stát dny u plotny a noci vyplněné vstáváním ke kojení. Diane nechtěla uvázat svůj život k domácím pracím, a to bylo základem jejího rozhodnutí začít dělat něco pořádného.
Díky dobrým konexím nového manžela se jí podařilo představit návrhy vzorkovaných šatů a topů několika důležitým lidem a když posléze vytvořila jednoduché zavinovací šaty, rozpoutala znenadání módní revoluci.
Proč se obyčejné šatičky staly tak významným průlomem v tehdejší kultuře ženského odívání? Teoretici tvrdí, že byly symbolem nové Ženy - silné, emancipované a přitom pořád feminní; hlásaly cosi doposud nemyslitelného: Že holka může dosáhnout toho, čeho muži a ještě přitom i dobře vypadat. Diane dodává, že její inovace byla především logická, a nebyla tak úplně odtažená od tématu sexu - zavinovací šaty šly expresně svléct a zas v blesku obléct, díky absenci zipu přitom nevydávaly žádný zvuk.
