Je tolik cest, kam se vydat, ale trasa závodu je samozřejmě jasně daná.

Je tolik cest, kam se vydat, ale trasa závodu je samozřejmě jasně daná. | foto: Magdaléna Ondrášová, Rungo.cz

Proběhl jsem se chemičkou a doběhl celý

  • 3
Běhal jsem už na různých místech a s různými lidmi. Nočním lesem, v závějích, potokem, do prudkého kopce nebo za nahatým kámošem při natáčení reklamy na Rungo.cz. Ale ještě nikdy jsem neběžel chemičkou a ke všemu jednou z největších v Evropě.

O tom, že existuje závod, který se jmenuje "Desítka okolo komína" proto, že se běží kolem chemičky, jsem neměl ani šajn. Vím, že třeba v rámci půlmaratonu v Ústí nad Labem se tam místní chemičkou probíhá, ale já tam nikdy nebyl, takže jsem zůstal téhle lahůdky ušetřený. Vyzkoušet se má ale všechno, takže jsem nabídku jet do Dezy ve Valašském Meziříčí přijal. Závod se koná až 31. května, ale já jsem klikař, já si to dal skoro o měsíc dřív.

Jak se datum mé návštěvy blížilo, stále barvitěji jsem si představoval, jak při běhu areálem porůznu ztrácím kvůli chemické povaze akce různé části těla a ven před fabriku vypadne jen moje vyvalené oko. Ano, viděl jsem to jako něco, co bude zatraceně nesexy.

Závod má zcela přiléhavý název, komín je pořád přítomen. Někdy příjemně blízko, jindy, hlavně v poslední fázi běhu, kdy vbíháte do samotné chemičky, pekelně daleko. Startuje se od hlavní brány a prvních pět kilometrů probíháte okrajem města, pak přeběhnete železnici do největšího stoupáku na trati a následně vstoupíte zadní branou do jiného světa. Teprve tady to začne být zajímavé.

Kdo by čekal mávající mutanty, syčící děravé trubky vypouštějící podezřelé látky, ten by se mýlil, trubek, kohoutů a cedulek s výstrahami a zákazy je tam ale nepočítaně. Můj průvodce, tiskový mluvčí Jaroslav Obermajer se mi snaží vysvětlit, jak podnik funguje, já mu však absolutně nerozumím. "Říkám vám to opravdu jen velmi zjednodušeně," zdůrazňuje.

Pak už čeká závěrečná rovinka, široká skorodálnice, která ale nemá konce: dlouhá, nekonečná, žádné stromy, nikde kousek stínu, jen záhadné budovy, v nichž se vyrábí pravděpodobně většina věcí, která nás obklopují. Vsadím se, že tenhle úsek, měřící něco kolem kilometru, bude pro většinu závodníků jak srážka s cisternou čpavku. Prostě výživný a nezapomenutelný.

"Tady závodníkům uvolníme sprchy, šatny, v jídelně bude velké zázemí," vysvětluje mi pan Obermajer a máchá kolem sebe rukama. Po celou dobu, co mi o závodě povídá, cítím, že jím žije celá Deza. Je skvělé vidět nadšení lidí, kteří do toho jdou naplno. Rungo.cz zde posledního května rozhodně bude.

,