Půsty a detoxikační diety jsou nejpopulárnější na jaře a jejich propagátoři s nadšením mluví o tom, jak život na šťávách, bylinkách a podivných koktejlech nebo výplachy střev zbaví náš organismus všech jedovatých látek, které se v něm přes zimu nahromadily.
Pádné důkazy pro taková tvrzení ovšem nejsou. Navíc je cíl detoxikačních diet nesmyslný i proto, že pokud jsme zdraví, průběžnou očistu od toxinů bez problému zvládnou naše játra, ledviny, plíce i pokožka.
„Široká nabídka různých možností detoxikace představuje hlavně úspěšnou detoxikaci peněženek,“ říká nutriční specialistka Aneta Hásková ze 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jásání některých lidí nad tím, jak se po odlehčující kúře cítí skvěle a kolik mají energie, mívá celkem prozaické vysvětlení. Veškeré druhy detoxikací jsou totiž založeny na změně dosavadních stravovacích návyků – méně či více prospěšné.
„Určitě nedoporučuji úplné vyloučení základních živin z jídelníčku, ale pouze omezení některých skupin potravin, jako jsou smažené, tučné a vysoce slazené potraviny,“ radí Aneta Hásková. Taková úprava stravy přispěje k lepšímu trávení a budete cítit i více životního elánu. Pokud ještě zmenšíte velikost porcí a nebudete pít limonády a alkohol, bylo by divné, kdyby vám lépe nebylo. A co víc, prospěje to i vaší pokožce.
„Jak naše pleť vypadá, je ovlivněno i tím, co jíme. Klientkám, které se mě na jaře ptají, jestli jde pleť detoxikovat, doporučuji nejen kosmetická opatření, ale také omezit ve stravě tuky, cukry, alkohol a přestat kouřit,“ uvádí pražská kosmetička Iveta Koukalová.
Otázkou tedy spíš zůstává, zda je vůbec krátkodobá detoxikační kúra v podobě odlehčeného jídelníčku k něčemu, když je evidentní, že by nám prospěla dlouhodobě. A takovou změnu životosprávy můžete nastartovat stejně tak na jaře jako v kterékoli jiné roční době.
Hladovění a půsty
Jestliže jste od podzimu přibrali na váze, není to proto, že se vaše tělo obalilo tukem, aby lépe přečkalo zimu. Viníkem je zase a opět špatné stravování, tentokrát v kombinaci s nedostatkem pohybu.
Ovšem pokud vzletnými slovy o jarní očistě formou přísných půstů či hladovky kamuflujete fakt, že vám jde v prvé řadě o zhubnutí, patrně ještě před létem spláčete nad výdělkem. I když hladovění ve zdraví přečkáte a zhubnete, po návratu ke starému jídelníčku půjdete nejspíš do plavek kvůli jo-jo efektu minimálně se stejnými kilogramy, jako jste měli před tímto diskutabilním detoxem. Pravděpodobně ale i s nějakými dalšími kily navíc.
Týdenní odlehčený jídelníček, který redaktorky zkusily na vlastní kůži |
Přesto z těchto diet často záměr shodit co nejrychleji nějaké ty kilogramy přímo čiší. „Primárním cílem detoxikací se dnes skutečně stává úbytek hmotnosti a lidé se velmi často pohybují až na hranici extrémů. Hubnutí ale není žádný závod s časem,“ zdůrazňuje nutriční specialistka Hásková, která se dlouhodobě věnuje problematice obezitologie a diabetologie.
Striktní omezení v příjmu potravy může být pro naše tělo obrovskou zátěží: ztráta důležitých živin, vitaminů a minerálů, nedostatek energie pro fyzický i psychický výkon, únava, vyčerpanost a podrážděnost. A pozor! Rychlé snížení hmotnosti je navíc spojováno s úbytkem svalové tkáně a vody, nikoli tuků.
Agresivní diety spojené s rychlým úbytkem váhy neprospívají ani pokožce. „Metabolismus celého těla se samozřejmě odráží i na pleti a pokud rychle a zároveň hodně zhubnete, obličej se vám propadne, pleť nevypadá zdravě a působíte starší,“ přibližuje kosmetička Koukalová.
Dát takovou pleť do pořádku chvíli trvá, místo jednoho klasického kosmetického ošetření je potřeba absolvovat dobře zvolenou delší kúru. „Taková pleť se musí nejdřív pořádně hydratovat. Až pak přijde na řadu vypínání pleti,“ doplňuje odbornice.
Samá rizika
Úplné hladovění a dlouhodobější extra přísné půsty se nevyplácejí zdravým lidem, natož nemocným. Varujícím příkladem z poslední doby je herec Jiří Pomeje, který chtěl vyhladovět rakovinu a skončil ve vážném stavu se zápalem plic v nemocnici.
Čtěte v magazínu Rodina DNESVelké téma o jarním restartu imunity z pohledu čínské i západní medicíny najdete v aktuálním magazínu MF DNES Rodina DNES. |
Pokud se hodláte trápit hladem ve snaze zhubnout, podle odborníků to bude spíš kontraproduktivní. Kromě toho, že si tělo začne i každou minimální přijatou porci jídla intuitivně ukládat do zásob, vystavíte se i opravdu závažným zdravotním rizikům.
Hladovění může nejen oslabit imunitu, ale také být i spouštěčem některé z poruch příjmu potravy. Například nebezpečné bulimie, která se projevuje záchvatovitým přejídáním a následným úmyslným vyvoláváním zvracení či třeba průjmu.
Bulimie je typická pro dívky kolem 13 až 18 let. I proto by se měli mít na pozoru rodiče, jejichž dospívající dcera se začne o detoxikační a redukční diety zajímat.
V každém případě i pro dospělé platí, že nejbezpečnější je, když se o svých hubnoucích plánech a chystaných změnách ve stravování poradíte s odborníkem. Jestliže totiž chcete efektivně a trvale zhubnout, měli byste si osvojit celoživotní návyky racionální stravy, mezi které držení hladovek a velkých půstů rozhodně nepatří.
