Chybí citové pouto
Aby dítě vůbec přežilo, potřebuje napít, najíst, teplo a vzduch, protože když něco z toho nemá, jde mu o život. „Pokud jsou tyto základní potřeby uspokojeny, jen teplo a postýlka k rozvoji nestačí. Musí se cítit v bezpečí a milováno. Vnímá atmosféru kolem, a na tu nepříjemnou reaguje pláčem,“ říká dětská psycholožka Ivana Janišová.
Už emoce matky jsou s plodem provázané a pokud není dítě chtěné, má to vliv. „Ale nepřeceňovala bych to,“ dodává psycholožka, podle níž je podstatné, jak se má dítě po narození. Míří-li bezprostředně do kojeneckého ústavu, bude tam několik týdnů čekat, jestli o něj matka ještě neprojeví zájem, a pak se pravděpodobně dostane buď k profesionálním pěstounům, anebo je volné k adopci.
„I když sestřičky v kojeňácích dělají, co můžou, aby dětem mámu nahradily, stejně je na dítěti znát, že základní vztah k nejbližší osobě chybí,“ říká psycholožka a dodává, že podobně může situace vypadat i doma, pokud matka péči o dítě nezvládá, nebo ho nechce.
„Nikdo se nesklání nad postýlkou, protože kde chybí zájem, nikdo nic takového neudělá,“ vysvětluje Janišová s tím, že dítě potřebuje mít někoho svého, kdo ho absolutně přijímá, nesoudí a nehodnotí, ale bezvýhradně ho miluje.