S odvoláním na analýzu, kterou zveřejnil britský časopis Current Biology, to píše agentura Reuters.
Analýza je založena na zkoumání pláče šedesáti novorozenců - třiceti německých a třiceti francouzských - v prvních třech až pěti dnech jejich života. Naznačuje se v ní, že děti se začínají učit jazyk už v děloze, dlouho předtím, než vydají první náznaky slov.
Autoři studie zjistili, že zatímco melodie pláče francouzských novorozenců má tendenci stoupat, jak to odpovídá melodii francouzštiny, u maličkých Němců je melodie klesavá, rovněž v souladu s řeči jejich matek.
Děti pláčou podle toho, co slyšely v děloze
"Novorozenci jsou schopni vydávat různé melodie pláče, přičemž dávají přednost té, kterou slyší ještě v děloze," říká Kathleen Wermkeová z univerzity ve Würzburgu, která se na výzkumu spolu s francouzskými a německými odborníky podílela.
Průzkum podle autorů ukázal na "nanejvýš časný" vliv mateřského jazyka a potvrdil, že pláč dětí je jejich první vlastní pokus komunikovat specificky s matkou.
"Novorozenci jsou pravděpodobně vysoce motivováni k tomu, aby napodobovali chování matky s cílem získat její pozornost a posílit pouto s ní. Melodie je asi to jediné, co jsou schopni z matčiny řeči napodobit, což by mohlo vysvětlovat, proč se v jejich nejranějším věku setkáváme s její imitací," uvádí se ve studii.