Nácvik běžecké techniky na krátkých úsecích

Nácvik běžecké techniky na krátkých úsecích | foto: archiv Přemysla ŠvarceRungo.cz

Jak z dítěte vychovat sportovce: hrou, příkladem a dobrým oddílem

  • 1
Šest let je fajn věk pro ochutnání sportu, ovšem především zážitkovou formou. Starším žákům už je možné dopřát systematičtější a specializovanější přípravu a rozvoj síly. Jak svého potomka postrčit ke sportování, ale nezošklivit mu ho, poradí Radim Kůta, trenér mládeže v oddíle moderního pětiboje TJ Dukla Praha.

Ať je dítě budoucí šampion, nebo jen spokojený tvor, který si v rámci sportovní přípravy spíše hraje, nemělo by se začínat zbytečně brzy. „Začít se sportem je ideální ve věku šesti let. Mladší děti ještě mají silné vazby na matku a nedokážou se plně soustředit na trénink. Ale nástupem do první třídy se situace mění, děti se dostávají do skupiny a jsou schopné absolvovat tak dva, ideálně tři tréninky týdně,“ říká Kůta. A dodává, že tři tréninky už jsou možné jen ve volnějším studijním dni a u komplexnějších sportů, jako je například moderní pětiboj. I tak považuje třetí trénink za volnější.

Seznamte děti se sportem

www.atletikaprodeti.cz Systém atletických přípravek pro všechny děti po celé republice

Sportovní hry mateřských škol (viz. fota k článku)

Festival Sportu Plzeň www.festivalsportu.cz

Sportovní kemp www.sportujsduklou.cz

Ideální metodou je zkusit nejdůležitější základní sporty a dovednosti, jako je atletika a plavání, nechat děti sáhnout na běh, gymnastiku a míč, a z toho posoudit, co jim jde a co je bude bavit. Krokem číslo dvě by mělo být nalezení vhodného sportovního oddílu, kde se dítěti někdo bude věnovat systematicky a fundovaně. Přípravky má většina velkých oddílů, a i když některé v pozdějším věku dítěte pro přijetí vyžadují určitou úroveň sportovních dovedností, aby stačily ostatním, většinou se testy moc nedělají a šanci dostane každý.

Pokud si dítě chce zkusit sport nanečisto, ideální jsou prázdninové sportovní kempy a letní příměstské tábory. V týdenních turnusech si mohou vyzkoušet základy vysněné sportovní disciplíny a do nového školního roku vstoupit jako svěřenec v tréninkové skupině.

Běh hrou

První čtvrtka

Základem výchovy ke sportu je udržet u dětí nadšení

Mladší žáci

„Mezi tréninkem dětí mladšího a staršího školního věku je velký rozdíl, protože obě skupiny jsou psychickým i fyzickým vývojem velice odlišné,“ říká Radim Kůta. Děti ve věkové skupině od šesti do deseti let jsou vysoce vnímavé k okolnímu světu a rychle se učí. Zvýšená vnímavost však může odvést pozornost a narušit provedení už osvojených dovedností. Navíc bývají impulzivní, mají slabou vůli a ještě neudrží dlouho pozornost.

„Dětem mladšího školního věku musíte říci do osmi sekund, co po nich chcete, jinak to zapomenou,“ říká Radim Kůta. Proto trénink probíhá formou her, aby si děti aktivitu užívaly bez přemýšlení o tom, že to je vlastně trénink. „Hlavní zásadou je děti v tomto věku nepřetížit a vytvořit základy pro budoucí trénink. A samozřejmě pro kladný vztah ke sportu,“ doplňuje trenér.

A jak takový zážitkový trénink vypadá? „Napřed je důležité skupině dětí vysvětlit, co se vlastně bude dělat. Pak následuje zahřívací část v podobě hry a rozcvičení. Volíme krátkou dynamickou rozcvičku, aby si děti vsugerovaly návyk a prováděly ji, i když budou starší. Poté dáváme klasickou atletickou abecedu.“ říká Radim Kůta.

Podstatou tréninku je v tomto věku rozvoj rychlosti, dynamiky a koordinace. V tomto věku se nejlépe rozvíjí koordinační a rychlostní schopnosti. Děti proto trénují na krátkých, asi dvacetimetrových úsecích, a to ve hře, kdy procvičují reakční rychlost a vyrážejí na optické, dotykové nebo zvukové podněty tak, aby stanovenou trasu přeběhly co nejrychleji. To je doplněno vývojem frekvenční rychlosti při přeskakování žebříků nebo met a koordinačními prvky z gymnastiky od kotoulů přes rovnovážné cviky až po vytvořenou opičí dráhu. Na konci tréninku je za odměnu zase hra. „Cílené statické protažení po tréninku neprovádíme, zaměřujeme se na kompenzační cviky nohou. Děti běhají nebo chodí po špičkách po trávě.“ vysvětluje trenér.

Trenér musí být autoritativní a nekompromisní, protože houf dětí v tomto věku tak trochu připomíná svěřené klubko hadů. Je třeba využít jejich nadšení pro tuto činnost a udělat jim ji co nejpestřejší. Děti v tomto věku snadno přejímají názory dospělých, proto musí být trenér odpovědný i v tomto směru.

Frekvenční přeskakování mezi kroužky

Přes první překážky k první medaili

Skok daleký

Starší žáci

Půl dítě, půl ďas – tak říkala moje babička dětem v pubertálním věku. Jak je tvor v tomto hormonálním stádiu trénovatelný? „Děti ve starším školním věku, tedy v rozmezí jedenácti až patnácti let, procházejí výraznými hormonálními změnami. Rychle rostou a více se zkracují, takže už je potřeba věnovat pozornost i protahování. Po psychické stránce už jsou schopné abstraktního myšlení, chápou pojmy a jsou celkově klidnější. Než nastoupí puberta a náladovost, pak je jejich vývoj poměrně bouřlivý, ale my k nim nepřistupujeme direktivně, spíše jako kamarádi než jako autorita,“ říká Radim Kůta.

Dodává, že děti v tomto věku už mají vlastní ctižádost, vědí, že jsou dobré, a začínají do toho šlapat. „Občas se musejí trochu krotit, když chtějí být ve čtrnácti patnácti mistry světa. V některých disciplínách přicházejí úspěchy až později,“ říká trenér. Připomíná, že se musí hledět na biologický věk dětí, nejen na ten kalendářní: „U každého přicházejí hormonální změny jinak, rozdíly ve výšce jsou velké, i když jsou jedinci stejně staří. Je tedy na úvaze trenérů, koho do které skupiny zařadí.“

Trénink dětí ve starším školním věku už se více specializuje a od her přechází k systematické práci. „Při tréninku už se přidává rozvoj síly, i když stále pracujeme na rychlosti, koordinaci a také správném držení těla. Sílu mladí sportovci rozvíjejí pouze cvičením s vlastní vahou, případně úpolovými cvičeními, jako je přetahování nebo zápasy vkleče,“ říká Radim Kůta.

Samozřejmě, příklady táhnou. Pokud vás vaše děti uvidí, jak se ze závodů a výběhů radostně vracíte pokryti potem a puchýři, budou si chtít zkusit totéž. Ale pokud je budete nutit k pohybu z pozice ležícího střelce, toho času umístěného na gauči, sportovce už z nich jen tak nevychováte. Leda by zafungoval princip vzdoru. Ale na to raději nesázejte.