Opakované záněty nosohltanu nejsou trápením jen pro čtyřletou Dominiku, ale i pro její matku Zdeňku Pecháčkovou. "Doktor mi vždycky řekne, že musím kapat čtyřikrát denně antibiotika v kapkách a mně je trapné pořád vysvětlovat, že se mi to podaří jen v noci, když spí, a občas ráno za pomoci tatínka," říká.
Co také zabírá?
|
Dominika si zkrátka do nosu kápnout nic nenechá. Její maminka zkoušela prosit i držet násilím, jednou dokonce ve strachu z dalšího zhoršení nemoci zvonila na sousedku, jestli by jí nepomohla malou podržet. "Jenže Dominika pokaždé tak strašně vyváděla, až jsem si řekla, že to takhle dál nejde a kapat holt nebudeme," vypráví Zdeňka. Co s tím?
Vždyť jde jen o kapičku
Pediatři se s podobnými problémy setkávají často, ačkoliv ne každý má pro ně dostatečné pochopení. Konkrétně paní Pecháčková se u obvodní lékařky setkala s tvrzením: "Dceři jsou čtyři roky, to už se s ní snad zvládnete nějak domluvit a ten nos vykapat. Vždyť jde, proboha, o jednu kapičku!"
To, že i jedna kapička rozpoutá drama, při kterém je děvčátko schopné bránit se jak o život a plakat tak, že nudlí je stokrát víc, trápí však matku natolik, že do nosíku už opravdu nic nekape.
Dětský lékař doktor Petr Karger tvrdí, že děti odmítají léky z mnoha důvodů. Od nepříjemné chuti medikamentu přes celkový negativismus dítěte vrcholící samozřejmě v okamžiku, kdy není úplně v pohodě a trápí ho nemoc, až po nepříjemné pocity například při zavádění čípku či nešetrném podání léků.
Mnohdy je pomoc jednodušší, než by se mohlo zdát. Chuť léku zpříjemní přidání šťávy, přesnídávky či jiného oblíbeného pamlsku. Na někoho zabere přítomnost oblíbené hračky, která "spolkne" lék jako první. Fíglů je dost. I tak jsou případy, kdy nezabere žádný z nich.
Troška násilí neuškodí
"Přes veškeré naše snažení se opravdu můžeme setkat se situací, kdy po dobrém lék do dítěte nedostaneme," připouští i doktor Karger. "Dítě pusu neotevře a pere se s námi. V tom případě musíme použít přiměřeného násilí. A je lepší, když při podání léku mohou asistovat oba rodiče."
Doporučení lékaře, jak dostat do dítěte proti jeho vůli účinnou medicínu připomíná tak trochu instruktáž veterináře radícího, jak donutit psa spolknout například odčervovací tabletu.
Malého pacienta by měl jeden rodič dobře držet, zatímco druhý mu stisknutím z obou stran otevře ústa, ucpe nosík a až na kořen jazyka vloží lék. Okamžitě se má podat tekutina na zapití a zkontrolovat, zda i při veškeré snaze nenašel v puse místo, kde tabletu uschoval, aby ji poté mohl úspěšně vyplivnout. Jde-li o sirup, pomůže stříkačka, s jejíž pomocí za stejného postupu medikament pomalu vystřikujeme.
Pomůže nutela či talířek místo lžičky
Podobně razantního přístupu využívali i manželé Bendovi pokaždé, když jejich tříletý Fanoušek celé noci prokašlal. "Vyčerpaný byl nejen on, ale i jeho starší bratr a my s manželem, protože Fanda trpěl na dlouhodobé a především noční kašle a opravdu prokašlal třeba sedm nocí za sebou, " vzpomíná jeho maminka na dobu před pěti lety.
Jako na potvoru však chlapeček odmítal pozřít byť pár kapek na utišení kašle. "Zkusili jsme všechno. Násilí, prosby, úplatky... Když se nám třeba po hodině konečně podařilo do něho dostat pár kapek, vztekal se a plakal, až se po chvíli pozvracel a my mohli začít nanovo."
Postupem času se Fanda naučil přijímat léky pouze na lžičce s trochou nutely či granulovaného kakaa. "Byla to náhoda, jeden z fíglů, který mě napadl a k naší radosti opravdu zafungoval."
Hlavně nevyhrožovat
Triky rodičů, jak v co největším klidu přinutit spolknout lék či nechat si ho někam vpravit, bývají velmi pestré. Často se pracuje s odvrácením pozornosti. Televize, knížka, obrázky, vyprávění o blížících se prázdninách, zkrátka co nejvíce dítě rozptýlit. Někdy pomůže barevná lžička, úspěch byl zaznamenán i v případě, že malý pacient mohl sirup vylízat z talířku jako pejsek.
Těžší situace někdy bývá s kapkami do očí či uší. "Samozřejmě je to někdy boj a rodiče kápnou třeba čtyři kapky vedle oka, než se konečně správně strefí, pak je spotřeba kapek poněkud větší," říká doktorka Renáta Brunnerová z Oční kliniky FN Královské Vinohrady.
"Co se týče techniky kapání, pak pokud jsou při aplikaci kapek oba rodiče, neměl by to být problém ani u hodně se bránícího dítěte. Jeden ho drží na klíně, jeho nohy má mezi koleny, jednou rukou drží ruce dítěte a na druhé paži má položenou hlavu dítěte – dítě je v pololeže, pak může druhý rodič pasivně rozevřít víčka a kápnout do očí," radí lékařka.
Každopádně, ať již jsou s dětmi při aplikacích léků problémy jakékoliv, v žádném případě by rodiče neměli ztrácet nervy, křičet a vyhrožovat lékařem či nemocnicí. To by mohlo celou situaci zhoršit ještě víc.
