Server The Guardian upozornil na zajímavý dokument BBC, který zkoumá skutečné přínosy desetitisícového cíle pro každodenní dávku kroků. Tento denní cíl totiž dlouhodobě respektují v podstatě všechny chytré hodinky a náramky od různých výrobců, kteří se vás snaží motivovat k pohybu a zdravějšímu životnímu stylu. Podle zmíněného dokumentu BBC, je to ale z určitého pohledu zbytečné plýtvání.
Studie provedená v rámci dokumentu totiž ukazuje, že je mnohem efektivnější a zdravý prospěšnější absolvování kratších pohybových tréninků, ale ve vyšším tempu. Pokud tedy místo deseti tisíc kroků volným tempem budete chodit tři tisíce kroků velmi svižnou chůzi, uděláte podle studie pro své zdraví víc. Vysoké tempo totiž znamená mnohem intenzivnější fyzickou aktivitu, více se zapotíte a vydáte více energie. Na podobném principu ostatně fungují takzvané HIIT tréninky (High Intensity Training - trénink ve vysokém tempu).
Já osobně se snažím každý den alespoň 10 tisíc kroků opravdu nachodit, už jen proto, že mě chůze zkrátka baví. Vyšší tempo mi ale dává smysl, a ať už je lepší jakýkoliv z obou přístupů, ve dnech, kdy se nedostanu k běhání, zkusím z každodenní porce kroků alespoň část absolvovat v rychlejším tempu.
Nejmrazivější ultrazávod
Letošní zima u nás možná není úplně nejmrazivější, to však neplatí o jiných koutech světa. Tak jako každý rok se i letos v Kanadě konal Yukon Arctic Ultra, závod na 300 mil, které závodníci absolvují na kole, lyžích i po svých. A letos byly podmínky bez nadsázky brutální.
Na startu stálo celkem 20 odvážlivců, celý závod ale dokončil pouze jeden - Jethro De Decker z Jižní Afriky. Odstartováno bylo 1. února a Jethro protnul jako poslední závodník, který se nevzdal, cílovou pásku 8. února, jeden den před časovým limitem.
Yukon Arctic Ultra sám sebe pasuje na „nejtěžší a nejstudenější ultra na světě“ a minimálně v letošním roce o tom opravdu nebylo pochyb. Závaly sněhu, neustálé riziko setkání s medvědy a teploty většinou kolem minus 40 stupňů Celsia. Takové podmínky při jakékoliv komplikaci znamenají vážné ohrožení života. Respekt patří nejen vítězi, ale všem účastníkům.
Staré běžecké boty mohou posloužit dalším
Možná, že i vy máte doma několik oběhaných bot, které čekají na úklid botníku a likvidaci. Tyto boty ale ještě nemusejí mít svůj „život“ za sebou. Organizace One World Running za zabývá sběrem starých bot a oblečení, jejich následným vyčištěním a distribucí do míst, kde vlastnit běžeckou botu znamená luxus. O práci se starají dobrovolníci, staré boty pak získávají od obyčejných běžců, klubů, ale občas také od samotných prodejců.
Nedávno například rozdali 150 párů běžeckých bot na Kubě, včetně několika úplně nových bot, které darovala značka Brooks. Na Kubě se cena běžeckých bot pohybuje i na trojnásobku průměrného měsíčního platu. Boty na běhání si tam zkrátka jen tak někdo dovolit nemůže. V roce 2018 jsou plánovány další výpravy s obnošenými botami do Belize nebo Hondurasu.
