Deset seriózních důvodů, proč opravdu začít žít

Že život začíná po čtyřicítce? Jiné by se přely, že už po třicítce a další nedají dopustit na padesátku. Já žiju teprve po ranní kávě a puntičkářky dají krk za to, že startujeme narozením. Znovu začínáme například po první lásce nebo po rozvodu...

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1. První menstruace

Tak je to tady, jsem žena. Máma tomu říká měsíčky, v časopisech píšou o menstruaci a holky mluví o krámech. Může přijít i úleva, protože očekávaná událost, kvůli níž vás pobolívá břicho a nevzdalujete se od domova bez vybavení, je konečně tady. Možná nejdete ten den do školy, anebo vynecháte tělocvik. A pokud se spolužák ptá na důvod, nevíte, co mu říct.

Poprvé se potýkáte s tampónem (nějak tam nejde) a vložkou (ani s křidélky se necítíte tak skvěle, jak tvrdí reklamy). Až dosud řešili vaše bolístky rodiče. Teď se o krev poprvé staráte úplně sama. Cítíte zodpovědnost k vlastnímu tělu, protože už víte, že menstruace je důkazem, že jednou můžete mít vlastní dítě. Víte, že pravidelnost je stavem vašeho zdraví a tak si pořídíte menstruační kalendář.

Na druhou stranu se vám celý ten krvavý proces lehce ekluje, což ale nahlas nepřiznáte. Učíte se mít ráda sama sebe se vším všudy. Mimochodem tahle sladkobolná zkušenost se později bude hodit, až budete vlastnímu miminku utírat páchnoucí stolici až ze zad.

co se stalo

Nastupuje zodpovědnost, učíte se mít ráda sama sebe se vším všudy.

2. První láska

Pořád to byli máma s tátou, dva nejdůležitější lidi na světě, i když vám šli už poslední dobou často dost na nervy. Pak jste potkala toho pravého a najednou máte pocit, že kromě něj už nikoho dalšího nepotřebujete. Klidně byste si s ním vystačila až do smrti. Zamilovala jste se, máte spoustu tajemství a vydržíte i hodiny snít.

Škola ještě stojí, to je tak jediné, co o ní víte. Máma z vás šílí a táta chce o vašem vyvoleném vědět všechno, včetně porodní váhy, a mermomocí vás oba přemlouvají, ať ho "konečně přivedete ukázat". Váháte. Ne kvůli svému idolu, ale děsíte se afektované srdečnosti rodičů tváří v tvář vašemu snílkovi.

Přitom neexistuje překážka, kterou byste kvůli své lásce nezdolala. Že jste nebyla v životě na stadionu, protože jste pětkrát týdně brala hodiny zpěvu a s mámou nevynechala jediný abonentský koncert? Jenomže co když ON chytá za FK Koloděje a tolik vás na každém zápase potřebuje? A tak fandíte tak, že druhý den nejen, že nemůžete zpívat, ale ani nemluvíte. Naučila jste se pít pivo. To, co chtějí rodiče a vy sama, už není nejdůležitější. Život nabírá jiný směr.

co se stalo:

Najednou už nemyslíte jen na sebe, objevujete i jiné světy, než je škola a rodina, osamostatňujete se.

3. První opice

Je strašná, ale zkusit jste to musela. Nejspíš tajně s partou spolužáků na lyžařském kurzu. Zas tolik jste toho nevypila, protože profesorka vám o půlnoci polovinu zásob zabavila (druhou jste stihli schovat), ale to ráno a vůbec celý druhý den jste byla nepoužitelná. Vaše třeštící hlava se snažila vybavit si, co jste ten večer dělala.

Každopádně už víte, jak na vás alkohol působí. Dřív jste poslouchala laviny mravokárných slov, ale tentokrát jste zjistila, že v opojení alkoholem jste nadmíru kontaktní, zamilovaná do všech kolem (vyspala jsem se s někým?), nebo nejveselejší společnice a exhibicionistka, což se vám potvrdí, když v mailu přistane fotka, kterak nahá tančíte na stole.

Třeba se dozvíte, že naopak pití vyplavuje vaše splíny a že jste kamarádce vymluvila díru do hlavy a všem okolo posmrkala kapesníky. Mohla jste být i agresivní, poslat polovinu kamarádů kamsi, anebo se vás týká nejméně roztomilá varianta: pozvracela jste - v lepším případě jen - dámské toalety. Po krabicovém vínu, pivu, becherovce a rumu s colou vypadaly opravdu příšerně, stěžovala si druhý den spolužačka a vy jste se nepřiznala. Napoprvé je fajn pochopit alespoň to, že míchání různých druhů alkoholu nikomu nesvědčí.

co se stalo:

Poprvé jste z vlastního rozhodnutí riskovala, zkusila nejistotu a nesla důsledky.

4. První sex

S kamarádkami už tuhle událost nějaký čas řešíte. Lucka už jo, Helena taky a Tereza už dávno, jen mě nikdo nechce? Čekala jste na první lásku nebo na první příležitost. A tak jste přišla o panenství. Myslela jste si, že svět bude po TOM jiný, že sex je brána do vyššího levelu, v němž získáte nové schopnosti. Jenže tak to není. To spíš máte druhý den pocit, že TO na vás každý vidí. Nejspíš se TO dokonce ani moc nepovedlo a váš orgasmus zůstal dál jen teorií.

Nezkušený partner zřejmě chtěl až moc, anebo na vás ten kluk (kdo to vlastně byl?) z párty prachsprostě usnul a vy jste pak úzkostlivě řešila flek na luxusní sedačce, protože na večírek vás pozval syn místního podnikatele. Třeba jste ale naopak nesvá z toho, že nikde žádná kapka krve a teď nevíte, jestli jste o to vlastně už přišla nebo ne a uklidnila vás až máma nebo gynekolog: poranění opravdu není pravidlem.

Ačkoliv jste o antikoncepci už dávno poučená a kondom jste měla s sebou, seběhlo se dost možná všechno tak rychle a bezhlavě, že i když vám těsně před TÍM hlavou projelo varování, nešlo všechno zastavit a začít hrabat v kabelce. Bezva, pokud jste byla zodpovědnější! Jestli ne a spolehla jste se na partnera, je ve vás teď dost možná malá dušička a říkáte si, že příště musíte být určitě opatrnější.

co se stalo:

Padla modla, okolo níž se poslední dobou vše točilo, zklidnila jste se. Váš žebříček hodnot nabírá jasnějších obrysů.

5. První svatba

V pohádkách vašeho dětství se snad všechny milé, skromné a půvabné dívky staly dříve anebo později princeznami. I kdybyste měla našlápnuto na kariéru kaskadérky nebo chtěla uspět všude tam, kde se obejdou bez princezen, romantika vás stejně dožene. Na vlastní svatbě. Ten den chceme být krásná každá.

Ani vám nešlo o povinnou tradici nebo úřední dokument. I bez toho byste s partnerem zůstala, ale když je důvod, tak proč si neprožít krásný pohádkový den, na který budete nad fotografiemi vzpomínat ještě v domově důchodců? I proto se vyplatí zachovat si na vlastní svatbě i na hostině jistou noblesu. A to i v případě, že vás dostala řeč oddávajícího, váš půvab se rozpouští v slzách a máte pocit, že od nostalgie pomůže jen panák. Snímky, kterak se pod vlivem válíte v bílých šatech pod stolem, nebo v nich místo novomanžela objímáte záchod, patří spíš ke vzpomínkám tragikomickým než romantickým.

První společná noc nebyla první, nehledě na to, že jste vyčerpaná přípravami i oslavami dost možná usnula ve tři ráno ve vaně, protože svou postel jste půjčila zcela bezvládné nejlepší kamarádce, která vám šla za svědka.

co se stalo:

Ze dne na den už nejste dcera, která respektuje řád rodičů. Sama teď budete utvářet vlastní pravidla. Jste odhodlaná být ta nejlepší manželka na světě.

6. První dítě

V těhotenství vám všichni říkali, ať odpočíváte, dokud to jde. Moc jste nechápala. Naodpočívat se do foroty stejně nejde. A pak to přišlo: šílený porod s dobrým koncem. Napřed si říkáte, že tohle už nikdy víc, ale nebojte, bolest brzy vytěsníte. V náručí držíte zázrak, a i když nechcete podlehnout sentimentu a tvrdíte, že nikdo nemá tak ošklivé miminko, jako vy, doopravdy si myslíte pravý opak. Stane se až do vaší smrti středobodem vašeho vesmíru.

Ne vy, ale vaše dítě řídí váš čas. Snažíte se mu ve všem vyhovět, a přitom nezapomínat na manžela. Zodpovědně plníte úkoly pediatra, respektujete rady tchyně, vlastní matky i kamarádek, čtete časopisy i odborné knihy. Za každým zakňouráním běžíte k postýlce (před pláčem vašich dalších dětí už budete zavírat dveře).

V poradně si zoufáte, že jste dnes ještě nekakali, a na pískovišti se svěříte, že vám vyrostl první zoubek. U kadeřníka jste nebyla ani nepamatujete a manžel se vrací z práce čím dál později. A najednou už nemůžete dál. Není čemu se divit, že když na miminku řvoucímu vztekem odsáváte hleny z nosíku (je přece zdravé chodit s kojencem plavat a rýma ještě nikoho nezabila), hledáte na jeho zádech vypínač baterií. Zlaté tamagoči, které jste jako malá měsíc po Vánocích odnesla ze vzteku "spinkat" do popelnice.

co se stalo

Život je vzhůru nohama. Zvládla jste roli manželky a teď chcete být i dokonalá matka. Jde o to poskládat si povinnosti tak, aby se nikdo z vás nezbláznil.

7. První rozvod

Podle statistik se týká pomalu každé druhé z nás. Patříte-li k té skoropolovině a ať už jste to chtěla nebo ne, dřív či později se vám uleví. Manželství už poslední léta bylo spíš tryznou. Žili jste vedle sebe, zmizela důvěra, intimita. Jediným pojítkem zůstaly děti, silný argument, kvůli kterému jste leccos překousla.

Jestli byste dřív nevěrníka hnala holí, teď jste strkala hlavu do písku anebo oplácela stejnou zbraní. To kvůli dětem jste vyzkoušeli poradnu. Nakonec jste všichni rozvod přežili, děti si oba předcházíte, nepříjemné tahanice o majetek konečně skončily. Možná hned, možná až za rok, ale přijde chvíle, kdy se volně nadechnete a uděláte maximum pro to, abyste byla šťastná.

Kvůli manželovi jste nosila léta dlouhé vlasy? Necháte se ostříhat a zesvětlit. Podle bývalého jste nemožná řidička, takže jste raději nejezdila? Najednou je čas. Nesnášel domácí zvířata, zatímco děti i vy byste byly pro? Pořídila jste kočku, psa, papouška, cokoliv. Piano "za něj" muselo z domu. Vyměňte ho za manžela. Místo žehlení jeho košil oprašte angličtinu nebo začněte s jógou.

Je toho tolik, v čem jste ustupovala... Exmanžel nesnášel, když děti věčně seděly u počítače? Sedněte si k němu s nimi a možná na Facebooku, ve zverimexu nebo na kurzu narazíte na nějakého sympaťáka. A když ne, nic se neděje, protože vás přece baví tolik věcí, že kdo ví, jestli byste na něj vůbec měla čas.

co se stalo:

Po letech přizpůsobování, ustupování, kdy jste spíš než na sebe myslela na roli manželky a matky, jste najednou zase objevila sama sebe.

8. Děti jsou pryč

Ze setrvačnosti dál vaříte ve velkých hrncích oblíbená jídla vašich dětí. Jenže ke konci týdne už kupříkladu rajskou nemůžete ani vidět. Přemlouváte sama sebe, abyste se nesebrala a nedovezla kastrůlek synovi. Dobře totiž víte, že snacha mu tak dobrou omáčku jako vy neuvaří. A tak sedíte sama doma nad kastrolem, v televizi právě běží opakování stopatnáctého dílu seriálu, u kterého jste dřív žehlila. Teď máte hotovo.

Z práce už nespěcháte, stejně byste doma zase prohlížela staré fotografie. Cestou už nemusíte pro pečivo, ale můžete cokoliv na jakkoliv dlouho, jenže si připadáte nepotřebná a osamělá. Dobře, že máte partnera, i když si třeba myslíte, že vám poslední roky stejně jen visel na krku. Teď jste vděčná i za ta tři "hm" za večer. Postupně si vyjdete do kavárny se všemi kamarádkami a coby tchyně hltáte články jak být - jak jinak než - ta nejlepší.

Ale co dál? Celý život chodíváte domů kolem domova důchodců a až teď vás napadlo, jestli byste nebyla platná v nějaké nadaci. Kastrůlek s rajskou nakonec věnujete bezdomovcům u popelnic (druhý den jim donesete manželovu starou bundu a boty). Zkusíte cvičení, dokonce se nabídnete, že občas sousedům pohlídáte dítě anebo vyvenčíte psa. Přistihnete se, jak navazujete hovory v dopravních prostředcích a ze všeho nejraději máte historky o dětech a vnoučatech.

co se stalo:

Na vás dřív záviselo skoro všechno a nejednou se bez vás svět obejde. Máte čas na sebe, na partnera, na kamarádky, a proč ne třeba i na charitu.

9. Po přechodu

Ty návaly horka už nešly vydržet. Mohla jste sice užívat hormony, ale máte křečové žíly, míváte migrény a gynekolog vám je nedoporučil. Opatrně se poptáváte po přírodních produktech. Prý pomáhá čaj z jetele, nebo sója, poradila kamarádka. V lékárně si na nic z toho nemůžete vzpomenout. A tak si alespoň koupíte lecitin, který vám nabídli proti skleróze.

Několik měsíců, rok - a vaše matka vám tvrdila, že měla potíže deset let - se několikrát za noc budíte nesnesitelným vedrem a vzápětí se zas choulíte do peřin. Do toho jdete sem tam čůrat, a tak jste v průměru čtyřikrát za noc na nohou a ráno, jak za mlada, dál vstáváte do práce. Trpíte jetel nejetel a slivovice už taky dávno nezabírá. A pak je po všem. Skomírající menstruace už rok nic, bolesti břicha, migrény, návaly i nesnesitelné nálady ustaly. Je vám skvěle. Děkujete všem blízkým, kteří to s vámi minulý rok vydrželi. Jste milá a najednou máte plno energie a chuť si užít zbytek života.

A patříte-li k těm, jimž od přechodných stavů pomohla operace, protože jste musela na hysterektomii, je možné, že i vás lékař povzbudí, jako mou známou: "Milá paní, moderní žena se s dělohou netahá!"

co se stalo:

Hormony přestaly řídit váš život, včetně bolestí, nálad, migrén, chutí, slabostí. Jste vyrovnaná, klidná, a díky životním zkušenostem už víte, co chcete.

10. V důchodu

Pořád se ten den zdál v nedohlednu. Už léta jste se k němu upínala, že až přijde, tak si: odpočinete, přihlásíte se na univerzitu třetího věku, víc užijete vnoučata... A pak je ten den tady a vy najednou váháte, protože máte strach, že v důchodu už jste tak nějak jednou nohou v hrobě. Říkáte si, že práce vás přece jen udržuje ve střehu.

Na hrob hned zapomeňte! Máte před sebou dalších asi dvacet let, a to je ještě dost na to, aby vás ty roky bavily. Jenže i když jste si už léta spořila na důchod, stejně budete mít nejspíš míň peněz, než máte teď.

Když ne hned, stejně ale jednou v práci skončíte. Dost možná, že zjistíte, že namísto prázdna je pořád co dělat. Když nevyjde ta univerzita pro důchodce, vezmete třeba práci šatnářky v oblíbeném divadle anebo hlídáte vnoučata a je z vás superbabička, která zjistila, že hra Člověče, nezlob se je veliká legrace. Že se vám až teprve teď podařilo shodit kila navíc, s nimiž jste bojovala třicet let? Nemáte stresy a děláte svým tempem jen to, co vás baví. Odpočinek se ale nekoná. Dokonce možná žijete aktivněji a renezančněji než dřív. Blahopřejeme.

co se stalo:

Odpadla už většina povinností, a pokud jste se celý život dobře starala o své zdraví, váš život právě začíná.