Depresí trpí častěji ženy než muži (minimálně vyhledávají častěji odbornou pomoc), přičemž kritickým ženským obdobím je šestinedělí, mateřská dovolená a přechod.
U tří čtvrtin nemocných není deprese nikdy odhalena, protože tito lidé nevyhledají lékařskou pomoc. Nejčastěji se rozvíjí mezi dvaadvaceti a čtyřiačtyřiceti lety a přibližně deset až patnáct procent nemocných spáchá sebevraždu.
I přesto, že jde o velmi časté onemocnění, přetrvává kolem deprese spousta mýtů a pověr.
Mýtus: Deprese se netýká lidí z rozvojových zemí
Máte pocit, že deprese je důsledkem přebujelé civilizace a trpí jí jen lidé v západní Evropě a USA? Podle statistik WHO se ale deprese vyskytuje ve všech zemích světa. Takže například zatímco v České republice trpí depresí téměř devadesát tisíc lidí, v Egyptě je jich milion dvě stě tisíc.
Depresí trpí lidé i v nejchudších zemích Afriky a Asie. Na rozdíl od západních zemí je však v některých kulturách považována melancholie, zejména ve starším věku, za normální součást života, která nepotřebuje léčení. Mimochodem: lékařské odhady hovoří o tom, že v roce 2020 bude deprese druhou nejčastější nemocí na světě, hned po onemocnění srdce.
Mýtus: Deprese je neléčitelná
Mnoho lidí, kteří depresí trpí, považuje návštěvu lékaře za ztrátu času: "Mnozí pacienti se domnívají, že deprese se nedá vyléčit, protože je to vlastně jen jakýsi druh špatné nálady," říká psycholožka Marcela Vojířová.
"Navíc mají zábrany přijít k lékaři s tím, že je jim, zjednodušeně řečeno, smutno a mají melancholickou náladu. Nedokáží si představit, jak by mu své potíže popisovali, a jak by jim mohl pomoci. Přitom je však deprese relativně dobře léčitelná nemoc a existuje řada metod a přípravků, které nemocnému uleví."
poraďte se na babincis ostatními čtenářkami |
Lehčí formy deprese jsou dobře zvládnutelné pomocí psychoterapie, u těžších se nasazují antidepresiva a tam, kde selhávají léky, může ještě lékař sáhnout po léčbě elektrošoky, které jsou právě v případě depresí mimořádně účinné. Podle lékařských statistik se zdravotní stav zlepší u osmdesáti procent léčených pacientů.
Mýtus: Nemocnému pomůže veselá společnost nebo film
Další z oblíbených mýtů vztahujících se k depresi je přesvědčení, že člověk si ve své smutné náladě v podstatě libuje a nechce se nechat rozveselit. Stačí, když je obklopen veselou společností, nebo se podívá na dobrou komedii, a rázem se bude cítit lépe.
"Deprese ani zdaleka není jen špatná nálada a už vůbec není ovlivněna vůlí nemocného," upozorňuje psycholožka.
"Nemocného deprese obtěžuje a rád by se zapojil do normálního života, chemické změny v organismu mu však brání. Je tedy nesmyslem domnívat se, že se stačí obklopit veselou společností a deprese ustoupí. Jde o podobnou logiku, jako byste chtěli, aby se sledováním komedií vyléčil člověk s angínou."
Pověrou je i přesvědčení, že s depresí zatočí několik panáků alkoholu. Ve skutečnosti konzumace alkoholu depresi jen zhoršuje.
Mýtus: Antidepresiva jsou návyková
Možná se bráníte návštěvě lékaře právě kvůli strachu, že vám předepíše antidepresiva, která nemají příliš dobrou pověst. Obavy ze závislosti na antidepresivech jsou však zcela neopodstatněné.
Současná generace antidepresiv nemá téměř žádné vedlejší účinky a nezpůsobuje závislost. Po jejich vysazení se sice příznaky choroby mohou objevit znovu, ale to není považováno za důsledek závislosti na antidepresivech a příčina se obvykle nachází jinde.
Vzhledem k tomu, že efekt antidepresiv se projeví až po několika týdnech, jejich užívání je tudíž dlouhodobé. Stejně tak se nezakládá na pravdě přesvědčení, že antidepresiva změní vaši osobnost. Jejich užívání ovlivňuje jen chemické pochody v mozku, osobnost se jimi nijak nemění.
Mýtus: Když někdo mluví o sebevraždě, nikdy ji nespáchá
Sebevražda představuje největší riziko spojené s depresí. Podle statistik WHO spáchá sebevraždu deset až patnáct procent lidí trpících depresí. "Lidé se obvykle domnívají, že člověk, který o sebevraždě mluví, ji nikdy ve skutečnosti nespáchá. To je ale velmi nebezpečná pověra," varuje Marcela Vojířová.
"Mluvení o možnosti sebevraždy je ve skutečnosti často voláním o pomoc a v této fázi může odborná pomoc člověka od jeho záměru ještě odvrátit."
Mýtus: Spouštěčem deprese je obtížná životní situace
Aktuální životní situace může depresi zhoršit, ale příčinou skutečné deprese jsou chemické změny v organismu a nikoli aktuální problémy v životě. Odborníci se zatím přou o roli dětství a případně výchovy na pozdější výskyt deprese.
Výzkum provedený na Harvardu a zveřejněný před dvěma lety v magazínu Health však neprokázal, že by šťastné nebo nešťastné dětství, které člověk prožije, mělo vliv na potenciální výskyt deprese v pozdějším věku. Nezanedbatelný je však v případě deprese vliv dědičnosti.
Mýtus: Deprese postihuje jen dospělé
I když je obecně vžité přesvědčení o šťastném a bezstarostném dětství, deprese u dětí je velkým problémem. Podle údajů National Institute of Mental Health celosvětově onemocní depresí jedno z třiatřiceti dětí a jeden z osmi dospívajících.
