Nová studie expertů z Michiganské lékařské univerzity ukázala, že děti narozené matkám, které v těhotenství trpěly depresemi, měly vyšší hladiny stresových hormonů, snížený svalový tonus a další neurologické a behaviorální odlišnosti.
Mateřská deprese a vývoj dítěte
Vědci z Michiganu se svým výzkumem snažili zjistit spojitost mezi mateřskou depresí a vývojem dětského neuroendokrinního systému, který řídí reakce těla na stres, náladu a emoce. Studie se zúčastnilo 154 těhotných žen ve věku dvacet let a výše, které neměly žádné chronické nemoci, problémy s příjmem potravy či bipolární poruchy. Ani neužívaly léky nebo drogy, jež by ovlivnily studii.
Příznaky mateřské deprese byly u těchto žen diagnostikovány ve 28., 32. a 37. týdnu těhotenství a poté i po porodu. Rodičky byly rozděleny do tří skupin podle úrovně deprese na nízkou, střední a vysokou depresi. Lékaři rovněž odebrali krevní vzorky z pupečních šňůr dětí a změřili hodnoty adrenokortikotropního hormonu (ACTH) a hladiny kortizolu.
Dvoutýdenní děti pak byly podrobeny neurobehaviorálním testům, které hodnotily jejich reakce na různé podněty (zvoneček, chrastítko nebo světlo), motorické schopnosti a reakci na stres.
Předčasný porod či podváha
Výsledky studie ukázaly, že děti matek s prokázanou depresí měly snížený svalový tonus. U dětí depresivních matek vědci také zaznamenali zvýšené hodnoty ACTH. Tento hormon spouští produkci stresového hormonu kortizolu v nadledvinkách. Nicméně hodnoty kortizolu byly podobné u všech dětí, jejichž matky trpěly v těhotenství depresí nízkou, střední nebo vysokou, což pravděpodobně může znamenat, že vysokou úroveň stresu mohl způsobit už jen samotný porod.
"Je obtížné říci, jak moc jsou tyto rozdíly (u dětí narozených matkám s depresí) špatné či dobré, nebo jaký dopad mohou mít v dlouhodobějším časovém úseku," řekla vedoucí autorka studie doktorka Sheila Marcusová, klinická ředitelka oddělení dětské a adolescentní psychiatrie.
Podle podkladových materiálů studie nejsou těhotenské deprese vůbec vzácným jevem. Postihují asi jednu z pěti žen a spolu s poporodními depresemi patří mezi běžné komplikace. Vědci proto naléhají na těhotné ženy, které na sobě pozorují nějaké známky deprese, aby navštívily odborníka.
Dopad mateřské deprese na plod a novorozence se stal předmětem zájmu mnoha dalších výzkumů v posledních letech. Některé studie poukazují na to, že děti narozené matkám s těžkými depresemi se rodí častěji předčasně a s podváhou, mají omezenou koordinaci a mohou být i méně mazlivé.
