Počet pacientů se stále zvyšuje. Může za to i dnešní hektická doba (ilustrační snímek).

Počet pacientů se stále zvyšuje. Může za to i dnešní hektická doba (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Pozor na depresi. Dokonalí nebudete, tak to pusťte z hlavy

  • 24
Vždycky šlo všechno jako po drátku a najednou se na vás valí kritika ze všech stran, máte ze všeho těžkou hlavu, nemůžete večer usnout a v noci se budíte co dvě hodiny se strachem, co se zase bude dít v práci. Tak vypadá typický příklad pacientů, kteří nyní plní psychiatrické ordinace. Nejčastěji jsou to ženy ve věku mezi 25 až 60 lety. Tvoří až dvě třetiny pacientů.

"Nejčastější důvod návštěvy psychiatra je porucha spánku, úzkostné a depresivní stavy. Proč se počty pacientů trvale zvyšují, je složitější, ale určitě k tomu vede hektické tempo doby, velký tlak na jednotlivce nejen v práci, ale i na osobu jednotlivce," vysvětluje psychiatrička Gabriela Hermanová.

Co je deprese

Nemoc, která se projevuje jak duševními, tak tělesnými příznaky jako například:

- Smutek, únava, plačtivost nebo naopak zvýšené duševní napětí a větší hádavost.
- Ztráta radosti ze života, smutné myšlenky, pocit beznaděje, ztráta zájmu a chladné reakce na podněty.
- Ztráta sebevědomí.
- Únava, ztráta pozornosti.
- Poruchy spánku, nespavost.
- S tím jde ruku v ruce bolest hlavy, pocit špatného dýchání, tlak nebo knedlík v krku, bolesti páteře, vyšší krevní tlak, problémy s trávením, nechutenství, hubnutí nebo naopak přejídání se, pocity trnutí svalů v prstech nebo kolem úst, pocity na omdlení.

Úspěšný člověk má mít dobré vzdělání, umět několik cizích jazyků, pravidelně sportovat, být štíhlý, krásný, společenský a veselý.

"Prostě něco nedosažitelného. Lidé jsou masírováni sdělovacími prostředky a okolím. Tlak na dokonalost je silný, avšak dokonalosti nelze dosáhnout," doplňuje.

Velmi často jsou za psychickými potížemi i těžké životní změny, složité rodinné situace, úmrtí blízkého člověka, těžká nemoc a další.

Při depresi se mění hladiny neuromediátorů v určitých částech mozku, hlavně serotoninu a noradrenalinu. Antidepresiva regulují hladinu těchto tělu vlastních látek. Tím se stav pacienta začne postupně zlepšovat.

"Dlouhodobé užívání zabraňuje návratu onemocnění. Při prvním výskytu deprese je potřeba užívat léky minimálně šest měsíců, při dalším dva roky. Čím dříve se lidé léčí, tím menší je pravděpodobnost, že se stav stane chronickým," říká Hermanová.

Špatná nálada není deprese

Pozor na to, co je deprese a co jen špatná nálada nebo smutek.

Jak léčí

Psychiatr:
Pomocí psychofarmak. Patří sem antidepresiva, léky proti úzkosti, antipsychotika, léky na poruchy spánku.

Psycholog:
Styčným bodem práce je rozhovor orientovaný na individuálně potřebné téma pacientů. Vysvětlují různé souvislosti, nabízejí jiný či širší úhel pohledu a využívají terapie.

"Špatná nálada není dlouhodobá, dá se zlepšit zájmovou činností, odpočinkem a dalšími aktivitami. Deprese nás spíš obírá o schopnost mít radost z oblíbených aktivit. Odpočinek nepomáhá, naopak si lidé připadají stále unavení a mají potíže věnovat se i činnostem, které jim dříve dělaly radost," vysvětluje psycholožka Dagmar Brejlová.

Název deprese je poměrně zavádějící, lidé tento pojem používají jako synonymum ke "zhroutil jsem se", ale u každého to znamená trochu něco jiného.

Kdy se tedy svěřit lékaři? Pokud člověk nemůže spát, trpí úzkostmi, nadměrně pije alkohol, má konflikty se svým okolím a podobně.