Deprese je snad nejčastější onemocnění dnešní doby. Světová zdravotnická organizace se obává, že deprese by se v roce 2020 mohly stát druhým nejfrekventovanějším onemocněním.
1. Deprese se dá překonat aktivitou
Určitě je dobře, když člověka s depresí nenecháte o samotě, aby se trápil, a snažíte se ho dostat mezi lidi. Pravda je však taková, že deprese není lenost ani obyčejný smutek, nýbrž nemoc. Člověk ponořený ve svých chmurách zpravidla není schopný prožívat radost, nedokáže se z ničeho těšit. Nejlepší službu mu tedy prokážete, vezmete-li jej k odborníkovi.
2. Depku máme občas každý
To možná ano, ale záleží, co si jako onu často zmiňovanou depku definujeme. Pokud za ni považujete jen klasickou špatnou náladu po hádce s partnerem nebo šéfem, není to nic vážného - naopak by bylo zvláštní, kdyby vaše nálada nikdy nezakolísala.
Deprese je oproti tomu dlouhodobý stav smutku a apatie, kdy dotyčný ztrácí sebeúctu a utápí se v sebenenávistných náladách, v nichž se bezdůvodně obviňuje ze všech možných neúspěchů a neštěstí.
3. Léky na depresi zaberou hned
To není pravda, antidepresiva, která vám může předepsat jen lékař, nezafungují hned poté, co si je vezmete. Jejich účinek se rozvine až po dvou až třech týdnech pravidelného užívání. Je třeba je brát i poté, co se váš zdravotní stav zlepší, jinak by mohl hrozit návrat potíží.
4. Deprese je dědičná
Ano, do jisté míry deprese dědičná je. Je prokázáno, že má-li jedno jednovaječné dítě depresi, depresí se sedmdesátiprocentní pravděpodobností onemocní i to druhé. Počet onemocnění u dětí depresivních rodičů je třikrát až čtyřikrát vyšší než v běžné populaci. Aby deprese propukla, většinou ji musí něco spustit. Startérem potíží může být stres, ale také dlouhodobá nespokojenost a užívání léků, jako jsou některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce.
5. Depresí trpí jen dospělí
Nikoli, ohrožené jsou i děti. Až do sedmdesátých let minulého století se nevěřilo, že toto duševní nemocí mohou trpět, nyní se však už děti s depresí běžně léčí.
Jak už bylo řečeno, deprese u dětí se objevuje zejména v rodinách, které jsou v tomto směru zatížené. Statistika mluví o jednom až osmi procentech dětí a adolescentů, kteří mají psychické potíže tohoto druhu. Některé příznaky, jako například smutek, jsou podobné jako u dospělých, jiné jsou specifické jen pro děti. Mohou být hyperaktivní, zhoršuje se jejich prospěch ve škole, trpí nočním pomočováním a ranním zvracením a stěžují si na různé bolesti. Typické je také spojení s úzkostmi a fobiemi.
Tyto děti svůj život a utrpení často ukončí vlastní rukou, riziko spáchání sebevraždy je u depresivních dětí dvacetkrát vyšší než v běžné populaci. Pro rodiny, kde se deprese vyskytuje ve více generacích, odborníci navrhují jako ideální řešení rodinnou terapii.
6. Kdo mluví o sebevraždě, nespáchá ji
Sebevražedné tendence jsou jedním z projevů těžké deprese. Takový člověk si nezaslouží odsouzení za to, že pohrdá svým životem, nýbrž pomoc. U lidí nemocných depresí se vyplatí sledovat, zda o smrti hovoří a zda se to náhodou nestupňuje. Čím konkrétněji se o sebevraždě člověk vyjadřuje, tím více hrozí, že se o ni pokusí. Není pravda, že ti, kteří si na život opravdu sáhnou, o tom nikdy předtím nemluvili. Podle odborníků je dokonce prokázáno, že většina sebevrahů se pokoušela v posledním roce života najít pomoc.
7. Depresi může způsobit štítná žláza
Hormonální nerovnováha, kterou má na svědomí snížená funkce štítné žlázy, může skutečně způsobovat poruchy nálad a vyústit až v depresi či úzkostnou poruchu. Dalšími příznaky jsou například zimomřivost nebo výrazné změny hmotnosti.
Potíž je v tom, že když se nepřijde na původce strastí, nezabere klasická léčba deprese. Pokud tedy na sobě pozorujete popsané příznaky, neotálejte. Základní vyšetření by vám měl udělat váš praktický lékař, usoudí-li, že štítná žláza by mohla být příčinou obtíží, pošle vás na endokrinologické vyšetření.
8. Deprese je totéž co stres
Ne. Stresem psychologové nazývají reakci organismu na nadměrnou zátěž, stresory jsou pak konkrétní věci, které nás zatěžují. Stres může být i pozitivní a motivující, v takovém případě se mluví o eustresu. Můžete ho zažít při očekávání něčeho příjemného nebo při překonávání překážek. Distres je oproti tomu vždy nepříjemný.
Jestliže na organismus působí mnoho stresorů a míra zátěže je neúnosná, může stres zafungovat jako spouštěč deprese, nikoli však příčina. Jedinec však musí mít k depresi předpoklady.
9. Při depresi pomůže pohyb a lehké jídlo
Samo o sobě nikoli. Je dobré vědět, že nemocný léčící se s depresí nemá mnoho energie, a proto by ho okolí nemělo nutit do namáhavých fyzických aktivit. Mnohem víc prospěje krátká procházka nebo výlet. Později, až se nemocného stav upraví, pohyb pomáhá, protože se při něm vyplavují endorfiny -hormony dobré nálady. Prospěšná je lehká strava, doporučuje se omezit tuky a zařadit ovoce a zeleninu.
10. Deprese se nikdy nezbavím
Bude záležet jen na vás a na tom, jakou zvolíte léčbu. V temných obdobích se vám sice může zdát, že svět je černý a vy se nikdy utrpení nezbavíte, ale nemusí to tak být. Při těžkých depresích je důležité brát léky dostatečně dlouho, případně podstoupit psychoterapii.
Kdy si dávat pozor12 let 13 let 18 let 20 let 25 let 30 let 45 let Krize středního věku, muži často bilancují. Později cítí, že jim ubývá životních sil, mají tendence utíkat k mimomanželským vztahům. Důležitým mezníkem v partnerském životě je definitivní odchod dětí z domova. 65 let |
