Naše společnost již neodsuzuje nezávazné sexuální vztahy tak, jako v minulosti, díky on-line seznamkám naopak čím dál častěji volí mladí lidé tzv. přátelství s „výhodami“ (tedy se sexuálním přesahem) a nestydí se ani za to, že už na prvním rande skončí spolu v posteli. Ale takový přístup ke vztahům rozhodně nevyhovuje každému. Zcela nepochopitelný je pak pro demisexuály, což je nové označení pro osoby, které byly dříve řazeny do kategorie asexuálů.
Nebylo to však příliš výstižné, protože demisexuálové na rozdíl od asexuálů pociťují sexuální pudy a mohou mít i normální libido, které uspokojují masturbací, pokud nejsou ve vztahu. Sexuální atraktivita v jejich očích ovšem není vůbec spojena se vzhledem, ale výhradně s osobností toho druhého.
„Výraz demisexuál popisuje člověka, který sexuální, tedy fyzickou touhu k jiné osobě (bez ohledu na pohlaví a gender) zažívá jen v případě vytvoření silného vztahu a pouta s danou osobou. Do té doby může zažívat jen přitažlivost romantickou, tedy citovou,“ vysvětluje psycholog Jiří Procházka.
Láska na první pohled pro demisexuály není
Independent cituje třiadvacetiletou ženu, která je nepolíbená a při pohledu na muže nepociťuje žádnou sexuální přitažlivost. „Když jsem byla mladší, moje kamarádky si povídaly o tom, jak jsou které celebrity sexy. Ale já jsem nechápala, jak můžete být přitahován k někomu, s kým jste se nikdy osobně nesetkali,“ popisuje demisexuálka. Ta dále přiznává, že jí celkově není příjemný tělesný kontakt s lidmi, které nezná dostatečně důvěrně. Nepříjemné je jí tak třeba celkem rozšířené společenské objímání, nebo osoby narušující její osobní prostor. Podle svých slov také nikdy netoužila po tom, aby s ní někdo sdílel v noci postel.
Asexualita jako čtvrtá sexuální orientace |
„Celkově mám asi trochu nižší libido než ostatní, protože mě někdo přitahuje pouze výjimečně. To se stává až poté, co se s nimi lépe poznám a cítím, že si mě váží pro mou inteligenci nebo jinou vlastnost,“ dodává mladá dívka. Zároveň vyjadřuje opovržení nad „kulturou nezávazného sexu“ i nad tím, že se dnešní mladí lidé začnou líbat již pět minut poté, co se potkají.
Podle Asexual Visibility and Education Center (Centra pro zviditelnění a edukaci o asexualitě) se dříve demisexualita řadila mezi asexualitu, pod kterou podle odhadů spadá asi jedno procento naší populace. Demisexualita byla touto organizací poprvé pojmenována v roce 2008 a v posledních letech se k ní hlásí stále více lidí.
„Mezi odbornou a laickou veřejností se už o této možnosti (asexualitě, případně aromantické orientaci) celkem mluví a uznává se, ale podrobnější termíny používají spíše lidé, kterých se to fakticky týká. Tato různá pojmenování identity jim totiž mohou pomoct pochopit, a tak i přijmout svou specifickou sexuální a citovou orientaci, pokud se liší od heteronormativního očekávání. Smysl tedy není ve snaze ji změnit, ale porozumět jí a respektovat ji,“ dodává psycholog Jiří Procházka.
