Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dejte si enzymy a jste zdraví jako rybička. Nebo si to jen namlouváte?

  • 80
Reklama na "zázračné" přípravky s obsahem enzymů se na nás valí ze všech stran. Wobenzym, Prevenzym a další. Jedni na ně nedají dopustit a považují je za vynikající lék, druzí tvrdí, že jde jen o byznys farmaceutických firem a předražené placebo. Kdo z nich má pravdu?

"V deseti letech jsem onemocněla revmatickou artritidou. Začala jsem užívat Wobenzym a můžu říct, že od té doby nemám problém. Dlouhodobě jsem ho užívala ve vyšších dávkách a opravdu mi pomohl. Teď ho beru opět na posílení imunity a jsem velmi spokojená," píše v jedné internetové diskusi Michaela.

Monika má jinou zkušenost: "Do Wobenzymu jsem vrazila pěkné peníze pro mé děti, dopřála jsem jim tříměsíční kúru. Kluk byl po dobrání Wobenzymu totálně bez imunity, nepomohl. Na dceři jsem taky žádné zlepšení nezpozorovala, jsou to jen vyhozené peníze," tvrdí.

Co všechno slibují?

Systémová enzymoterapie (zastoupená například přípravky Wobenzym, Phlogenzym, Prevenzym, Curenzym a další)  zažívá v posledních letech velký boom. Pokud se rozhodnete věřit příbalovým letákům, měly by vám tyto přípravky pomoci při obrovském množství nemocí a zdravotních problémů.

Jen namátkou slibují úlevu při pooperačních stavech, otocích po úrazech, revmatoidní artritidě, revmatismu měkkých tkání, chronických zánětech dýchacích cest, vaginálních mykózách, měly by i podporovat účinek antibiotik.

Jenže finanční náklady na jejich užívání nejsou nijak zanedbatelné. Cena jednotlivých přípravků závisí na konkrétní lékárně, která jej prodává, ale například za balení Wobenzymu (200 kapslí vám vydrží na dva až tři týdny) zaplatíte přes osm set korun.

Stejné balení Phlogenzymu (vydrží vám přibližně na měsíc) vás vyjde přibližně na třináct set korun a balení Curenzymu po 120 kapslích (vydrží přibližně dva měsíce) stojí přibližně šest set korun.

Vyplatí se do nich vůbec investovat, nebo jde jen o vyhozené peníze?

Nedokázané hypotézy

Enzymy jsou složité bílkoviny, které urychlují různé biochemické reakce lidského organismu. Takzvaná systémová enzymoterapie spočívá v podávání směsi enzymů (většinou ústně) s tím, že by se měly vstřebat přes střevní stěnu a zapůsobit tak na imunitní systém člověka. Podle předpokladů by měly příznivě ovlivňovat nepřiměřené reakce imunitního systému a odbourávat škodlivé produkty zánětů.

Podle profesora Jiřího Heřta, předsedy českého klubu skeptiků Sisyfos, je však problém v tom, že se tuto hypotézu nepodařilo spolehlivě dokázat: "V reklamách firmy Mucos Pharma se dočteme, že enzymy modulují buněčné receptory, že proteinázy zasahují do cytokinové sítě a tak dále. Nezávislými autory tyto hypotézy potvrzeny nebyly. Je možné, že mechanismus účinku je zcela jiný než se dosud předpokládalo."

"Problémem je sporné, nejspíše jen minimální vstřebávání enzymů z trávicího traktu, také je nejasné přetrvávání a doprava enzymů v krevním oběhu a konečně ani mechanismus cílového působení není teoreticky objasněn. Imunitní systém zasahuje totiž jen částečně do zánětlivých procesů nehledě k tomu, že mnoho chorob, u nichž se systémová enzymoterapie doporučuje, nemá zánětlivý charakter. Jiným argumentem je, že používané preparáty obsahují jen trávicí enzymy, které hrají v imunitním systému malou roli," uvádí Jiří Heřt ve své knize Alternativní medicína a léčitelství.

Oproti tomu například propagátor enzymoterapie, Garhard Leibold, ve své knize Enzymy při prevenci a léčbě vydané roku 2002 tvrdí, že skepse spojená se vstřebáváním velkých molekul je neodůvodněná. Zhruba sedmdesát procent enzymů se údajně vstřebává střevní stěnou.

Proti potratu i zánětu močových cest

V roce 2000 testovali vědci použití enzymoterapie v případě potratu, kdy imunitní systém matky odmítne plod. Pro tento typ potratu totiž existuje jen velmi málo způsobů léčby, které by byly účinné a neměly vedlejší účinky.

Při výzkumu 144 žen s touto diagnózou podstoupilo enzymoterapii a speciálně vybranou kombinaci přípravků s obsahem enzymů užívaly až do porodu. Autoři výzkumu uvádí úspěch u sedmdesáti devíti procent účastnic výzkumu a navíc se u této formy léčby vyskytovalo jen minimální množství vedlejších účinků.

Podle výsledků studie zveřejněné v roce 2009 v magazínu Science Daily zase enzymoterapie může omezit poškození ledvin, které je typickým příznakem takzvané Fabryho choroby. V průběhu výzkumu podávali vědci jedné skupině placebo, zatímco druhá užívala přípravky s obsahem enzymů. Enzymoterapie se ukázala být nadějnou metodou, jak pozastavit snižování funkce ledvin.

Němečtí vědci provedli v roce 1996 výzkum, v němž srovnávali efekt enzymoterapie (konkrétní přípravku Wobenzym) s placebem u osob s bolestmi krční páteře. U těch, kteří podstoupili enzymoterapii, došlo k výraznému zlepšení bolestí a zmírnily se i zánětlivé procesy. Výzkum z roku 1999 zveřejněný v magazínu Aesthetic Plastic Surgery zase zkoumal vliv enzymoterapie v pooperačních stavech. Podle výsledků jejich zkoumání zmírňují přípravky s obsahem enzymů otoky, záněty a urychlují hojení.

Podle výzkumu z roku 1993, zveřejněného v European Journal for Infectious and Immunological Diseases, zase enzymoterapie měla přinášet výraznou úlevu při opakovaných infekcích dolních i horních močových cest.

Drahé placebo

Zdaleka ne všechny studie však dospívají k tak pozitivním účinkům enzymoterapie: "Některé z publikovaných prací účinnost enzymových preparátů potvrzují, například při mírnění vedlejších účinků radio a chemoterapie. Jiné, například kvalitní metaanalýza studií, zabývajících se léčbou revmatických chorob, došly naopak k závěru negativnímu," uvádí Jiří Heřt.

"Je zajímavé, že přes mohutnou reklamu a přes velký zájem lékařů i veřejnosti o systémovou enzymoterapii se zatím našlo jen málo nezávislých vědeckých institucí, které by účinnost metody objektivně prověřily. Názory odborných společností na účinnost metody byly rozdílné, často zcela protichůdné. Vodítkem pro nás by mohla být situace v Německu, kde je odbornými kruhy systémová enzymoterapie považována za metodu s neprokázanou účinností, jak svědčí údaje v publikaci Die andere Medizin, kterou vydala německá nadace pro ochranu spotřebitelů Stiftung Warentest."

"Jako čisté placebo nelze Wobenzym a jiné preparáty označit, protože jde o chemické látky s určitým efektem, možná i částečně léčebným. Přesto je v praxi případný léčebný úspěch s vysokou pravděpodobností dán jen placebovým efektem. Při ústním podání nehrozí žádné nebezpečí, jiné by to bylo při málo používaném injekčním podání," říká Jiří Heřt.

"V žádném případě by neměli lékaři enzymoteraii doporučovat, protože účinek je velice sporný, ale hlavně existuje dostatečné množství skutečně účinných léčiv s protizánětlivou nebo imunomodulační aktivitou."

"A pokud se lékař ve vzácných případech (např. u neurotických, v podstatě zdravých  pacientů) rozhodne použít placebo, pak stačí předepsat jakýkoli  preparát (raději drahý - ten má vyšší placebový efekt) s mírně zklidňujícími účinky a doprovodit ho přesvědčivými slovy a sugestivním vystoupením," dodává Heřt.

, pro iDNES.cz