Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dědečkové jsou ve stínu akčních babiček. Neprávem

  • 15
Každá maminka je ráda, když má nablízku "své" lidi, kteří mohou na chvíli zastat péči o její malé dítě. Většinou se v této souvislosti mluví o babičkách. Proč ale nikoho nenapadne zajímat se taky o dědečky? Vždyť i oni se dovedou postarat o svá vnoučata pečlivě, spolehlivě a ještě navíc s nápadem. Jen přebalování jim zrovna nevoní...

Když se řekne děda, vybavím si, jak mi ten můj jediný, kterého jsem měla, krájel maso na menší sousta, nebo mazal piškoty máslem a především, jak mě učil (a naučil) plavat.

Také vidím před očima obrázek staršího pána, kterého jsem potkávala denně na procházkách s kočárkem v parku, ve větru i dešti, nebo prošedivělého muže s bekovkou v tramvaji, jak něco šeptá do ucha batoleti na klíně. A samozřejmě svého otce, který předčítá vnoučatům pohádkovým hlasem ze Špalíčka.

Proto mi připadá vůči dědům trochu nefér, že se ve společnosti ustálil pouze slovní obrat: "A fungují vám babičky?"

Ať žijí dědečci!

Ideální samozřejmě je, když mají děti fungující babičky i dědečky a poznávají oba tyto světy se vším, co k nim patří. A dysfunkce se z různých důvodů mohou samozřejmě projevit na obou stranách. Ale o to tady nejde.

Samotní dědečkové s vnoučaty možná nejsou vidět v takové míře jako babičky, leckdy jakoby byli pouze jejich doplňkem, ale právě proto by se o nich mluvit mělo. O všech těch, kteří mají o svá vnoučata zájem, i když už třeba s babičkou nežijí pohromadě.

Je nasnadě, že fungující dědečkové se nejlépe rekrutují z řad fungujících otců. A nemyslím tím jen (nepopiratelně důležitou) funkci zabezpečení rodiny. Otec na "mateřské" byl v minulém století sci-fi, ten který děti už tehdy přebaloval, staral se o ně a pečoval, by zasloužil metál.

Nicméně fungující dědečkové se mohou vyvinout i z řad otců, kteří si vlastních dětí všimli třeba dokonce až ve chvíli, kdy dorazila vnoučata. Koneckonců, je vcelku běžné, že si chlap založí "na stará kolena" druhou rodinu. A užívá si ji víc než tu první právě proto, že už na děti jaksi dozrál, stačil "ulovit mamuta" a má na ně víc času. Tak je to i v případě dědů.

Vyzpovídala jsem několik matek, které mi potvrdily, že mnozí dědové opravdu nejsou jen ve stínu babiček, že zvládnou být samostatnými jednotkami a pro svá vnoučata jsou víc než důležití.

Každý dědeček je originál

"U nás dědeček funguje mnohem líp než jako tatínek, to byl pořád pryč, pracoval v Německu, takže jsme si ho já ani ségra v mládí moc neužily, navíc byl dost přísnej a držel pevně kasu, takže o nějakém rozmazlování v podobě dárků nemohla být řeč," vypráví Lucie.

"Zato vnučku rozmazluje neskutečně, pořád se strachuje, jestli je dost oblečená, jestli má dost jídla, nedůvěřuje všem zvířatům, která se k ní přiblíží, pokud to vůbec dovolí. Když babička řekne, že malá potřebuje na chalupě kočárek, děda ani nemrkne a na druhý den už stojí před barákem.

Hlídá úplně v pohodě, rád uspává a vypráví pohádky nebo zpívá. V podstatě je použitelný na cokoliv. Jediný, co fakt nedělá a nebude dělat, je přebalování, ale jelikož je babička vždycky poblíž, tak to ani nevadí. Dokonce si sám o malou řekne, že by si ji rádi vzali na hlídání. Například mě teď pořád posílá do kina," směje se maminka devítiměsíční holčičky.

Ovšem dokonce ani přebalování není některým dědečkům cizí. "Tchán je super, přebaluje docela s přehledem, nosil vnoučata v šátku, krmil je první rozmixovanou mrkví. Když se zrovna fyzicky necítí dobře a nemůže s dětmi šplhat po stromech, žebřících a podobné věci, které provozuje, když je fit, tak s nimi třeba kouká na Ovečku Shaun. Děti na hlídání bez babičky bohužel moc nechce, bojí se, aby to fyzicky zvládl, ale myslím, že párkrát kočárkoval mimino úplně s přehledem. A jedno větší dítě na pár hodin si taky vezme, protože už se s ním dá domluvit," podotýká Veronika.

Ilustrační foto.

Eva má půlroční dceru a už teď si nemůže vynachválit vlastního otce: "Dědeček funguje fantasticky, přebaluje, koupe, převlíká, kupuje oblečky a přesnídávky. A to i bez babičky. Naučil mé dítě dělat motorku (brm brm) a ona nejraději usíná s ním. Přijde mi dokonce, že je starostlivější než já. Když přijde a dítě má trochu mokrý tričko, hned říká: Ježiši matko, převlíkni ho! Jeho výhoda oproti babičce je v tom, že řídí a malou mi doveze kamkoliv," dodává Eva.

"Náš dědeček funguje jako pojistka. Když nemůže babička ani nikdo z okolí, je vždycky po ruce. To je jeho největší výhoda. Dorazí kdykoliv a navíc vlastním autem. Umí přebalovat i uvařit, ale je raději, když u toho má babičku, protože se bojí, aby něco nepokazil. Kluk ho miluje, protože si s ním hraje a mluví na něj z pohledu technika. Staví spolu domy, montují, jezdí s autíčkem," vypráví zase Věra, matka dvouletého chlapce.

Čekání na parťáka

Každý dědeček je jiný, každý k vnoučatům přistupuje po svém a roli samozřejmě hraje i jeho věk. Faktem ale je, že mnohý si na malé dítě opravdu netroufne. Nemluvě o tom, že ani vy si netroufnete mu prcka svěřit.

"Myslím, že dědeček je nezastupitelný, ale spíš u starších dětí. Koneckonců jde o generaci někdejších otců, kteří se o své děti zajímali tak od tří let, kdy už je dítě parťák, s nímž se domluvíš. Můj táta básní o tom, jak bude s malou chodit do lesa na houby a jak s ním bude pracovat na zahradě, jinak by se o malé dítě postarat ani nedokázal. Manželův táta je na tom líp, tomu bych dceru svěřila klidně i na chvíli pohlídat, ale nikoli na celý den. Umí si s ní hrát a věnovat se jí, čte jí knížky, třeba když babička vaří oběd, ale zda by zvládl přebalit "velkou příhodu", si jistá nejsem," podotýká Kateřina s rok a čtvrt starou holčičkou.

Podobně jsou na tom další mámy se zhruba stejně starými chlapci. "Můj táta na kluka drží, ale zatím si neumím představit, že bych je nechala samotné. Myslím, že by nebyl ochotný přebalovat a podobně, ostatně nepřebaloval ani mě. Ale představa, že by se v budoucnu spolu sami vydali třeba do ZOO, se mi zdá docela reálná," říká první.

OnaDNES.cz emailem

Tchán druhé se pro změnu nemůže dočkat, až bude vnuka učit lyžovat. Zatím se snaží vypomoct jinak. "Například nám koupil kočárek a krosničku na nošení do hor. Vždy se ptá, co potřebujeme, a i sám navrhuje, co by se dalo pořídit. Obecně myslím, že výhodou dědečků je, že se do ničeho nemají tendenci plést. Nevykládají, co by už dítě mělo umět a jak s ním správně zacházet. To je taková specialita babiček," podotýká.

Výhodou dědečků oproti babičkám je i to, že k hlídání budou pravděpodobně přistupovat s větší zodpovědností, bez pocitu, že mají všechno na háku, když už vychovali vás a vašich x sourozenců. Nechají si poradit a budou spíš dodržovat "pokyny".

Vaše potomky asi nevezmou do kavárny, cukrárny či po návštěvách, ale vyrazí na hřiště, do lesa či do muzea, později třeba pod stan a do hor. Své zájmy rádi předávají dál, ať už jde o kutilství či oblibu parních vláčků. Je toho hodně a nic neplatí bez výjimky. Snad jen, že bez ohledu na věk si asi jako všichni muži jednoduše umějí hrát.

"výhody" a "nevýhody" dědečků

+ jsou hraví, vymýšlejí aktivní zábavu
+ nevadí jim vozit kočárek v zimě, v dešti
+ radí se s maminkami a dodržují jejich pokyny
+ neříkají vám, co máte dělat, nebo co by mělo dítě dělat
+ nemají tolik potřebu rozmazlovat sladkostmi
+ jsou leckdy opatrnější, protože nejsou na tomto poli tak sebejistí
+ často milují předčítání
+ mají své chlapské zájmy, které radostně předávají dál
+ jsou silnější, mohou děti třeba nosit na koníčka na procházce
+ vytáhnou sami kočárek do schodů
+ lépe si poradí i třeba se skládáním či rozkládáním kočárku
+ většinou řídí auto, jsou mobilnější

- někdy neví, jak svůj zájem projevit
- jsou nejistí, ale občas se to bojí přiznat
- až na výjimky nepřebalují
- spíš než o miminko se zvládnou lépe postarat o starší dítě
- v situacích, ke kterým nedostali instrukce, si třeba nebudou hned vědět rady
- možná nebudou umět automaticky vyřešit běžný praktický problém
- některým budete muset dávat oběd a svačinu pro děti s sebou