Depresí jsou ohroženi zejména adolescenti a ženy kuřačky.

Depresí jsou ohroženi zejména adolescenti a ženy kuřačky. | foto: Václav Pacner, MF DNES

Další riziko pro kuřáky: deprese

  • 6
Podle řady výzkumů se kuřáci potýkají s depresemi více než nekuřáci. Stále však nevíme, co se objevilo jako první: cigarety, nebo deprese?

Vztahem kouření a deprese se vědci zabývají už několik desetiletí. Dosud však nebylo možné přesně určit, proč tomu tak je. Možných vysvětlení je několik: lidé kouří proto, že jim to pomůže zmírnit těžkosti pramenící z deprese. Podle dalšího předpokladu však může kouření hrát roli v příčinách vzniku tohoto psychického onemocnění.

Podle letošní studie Helsinské univerzity jsou přitom depresí ohroženi dokonce i bývalí kuřáci. Finští výzkumníci v rámci velké studie dvojčat patnáct let sledovali čtyři tisíce mužů a pět tisíc žen. Během této doby zaznamenávali depresivní symptomy u kuřáků a nekuřáků a zjistili, že deprese se ve významně větší míře objevuje u první skupiny. Kuřáci zároveň paradoxně uváděli, že nikotin pozitivně ovlivňuje jejich náladu a koncentraci. To má ostatně své vysvětlení: nikotin stimuluje tvorbu dopaminu v mozku, což má za následek lepší naladění i nabuzení organismu.  Tento efekt je však pouze krátkodobý.

Zajímavé je, že příznaky deprese se objevovaly i u lidí, kteří již s kouřením přestali. Podle jednoho z autorů studie Tellerva Korhonena to poukazuje na velmi dlouhé období rekonvalescence po ukončení tohoto zlozvyku.

Další z řady důkazů o souvislosti deprese a kouření přinesl výzkum univerzity v Melbourne, publikovaný počátkem letošního října v British Journal of Psychiatry. Zahrnoval přes tisícovku australských žen, u kterých byl po dobu deseti let sledován výskyt deprese v souvislosti s kouřením. Ve skupině těžkých kuřaček (více než 20 cigaret denně) byl přitom až dvojnásobný počet těch, které se potýkaly s depresemi. Podle vědců hraje kouření roli v prohlubování deprese také v případě, že žena začala kouřit až po jejím vzniku.

Riskantní způsob relaxace

Kromě žen jsou další ohroženou skupinou adolescenti. Z amerického longitudinálního výzkumu, který byl publikován před dvěma roky v odborném časopise Addictive Behaviour a zahrnoval téměř patnáct tisíc dospívajících lidí, vyplývají velmi podobné závěry jako u obou předchozích studií: kouření je skutečně silně spojeno s depresemi, ačkoliv stále nevíme, co je první: zda kouření, nebo onemocnění.

Podle další americké studie slouží kouření adolescentům jako nástroj vyrovnávání se s nudou a frustrací, může být ale i způsobem, jak se stát "dospělejším“, pomáhá v boji se stresem a trémou, a kromě toho jsou cigarety spojené se zábavou, společností a relaxací. Kouření je pohodlným a rychlým "zvládacím" mechanismem pro studenty s nízkým sebevědomím.

Z řady dalších výzkumů vyplývá, že lidé trpící depresí kouří více cigaret denně než kuřáci bez deprese a zároveň je pro ně mnohem těžší s cigaretami skoncovat.