Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Další opičí viry žijí v lidech

  0:01aktualizováno  0:01
Zatím nezabíjí. Ale vědci nevylučují, že může začít. Důkazy, že další potenciálně nebezpečný virus přeskočil z opic na Afričany, kteří loví a jedí divoká zvířata, už mají. Další a další viry se vynořují z afrických pralesů a savan.

Mohou způsobovat dosud neznámé choroby. A zastaví je jen to, když obyvatelé Afriky omezí pojídání masa divokých zvířat. Což, jak vědci připouštějí, není moc reálné.

Ze zvířat na lidi
Aby nakrmili své rodiny, loví Afričané po generace divoká prasata, antilopy, ale také opice a primáty. Zoologická společnost v Londýně odhaduje, že maso ze savan či pralesů představuje 50 až 85 procent příjmu bílkovin v jídelníčku obyvatel tropických pralesů.

Lov zvířat žijících v divočině je zároveň považován za vstupní bránu virů, které přeskakují ze zvířat na lidi. Vědci se domnívají, že africký opičí virus SIV (který mutoval do podoby HIV) se přestěhoval ze šimpanzů a mangabejů na člověka při styku se zvířecí krví nebo tělními tekutinami. Což se může stát nejen při lovu a přípravě masa, ale i při kousnutí ochočeným zvířetem.

Opičí forma HIV a podobné viry normálně obývají organismus hostitelů primátů, aniž by jim škodily. Avšak překročí-li hranici druhů, mohou způsobit onemocnění, varuje biolog Nathan Wolfe z baltimorské Univerzity J. Hopkinse na portálu Science News Online.

Nedávno vědci vysledovali šíření SIV podobného viru SFV, který vytváří v hostitelské buňce příznačné pěnivé chuchvalce (foam). Vědce tento virus nesmírně zajímá - některé studie totiž poukazují na to, že je snáz přenosný než SIV. Virem SFV se nakazili laboranti a pracovníci zoo, kteří přišli do styku s paviány, makaky a šimpanzi.

V další fázi výzkumu zajímalo tým Nathana Wolfa, jaká je četnost přenosu SFV z opic na lidi, kteří se častěji setkávají s divoce žijícími primáty a opicemi. Jak popsali ve vědeckém časopisu Lancet, prověřovali 1800 kamerunských vesničanů 1100 z nich připustilo, že loví a pojídají opice, a mohli tedy přijít do přímého kontaktu s krví a tělními tekutinami těchto zvířat.

Z krevních testů pak vědci zjistili u deseti vesničanů přítomnost protilátek, což dokazuje, že byli dříve nebo jsou virem nakaženi. Krev tří z nich dokonce obsahovala DNA tohoto viru, což je ještě silnější důkaz o infekci tímto virem.

Genetická sekvence virové DNA pak prozradila ještě víc - z kterého zvířete virus pochází. 45letý muž v sobě nesl virus odpovídající gorilám jako hostiteli, 48letá žena měla v krvi virus pocházející z paviánů a 25letý muž nosil virus z opice rodu makak.

Výsledek výzkumu byl jednoznačný: nalezený opičí virus může být skutečně přenosný na člověka. "Jistě ještě nevíme, zda může u lidí vyvolat epidemii," připouští NathanWolf.

Zatím neškodný vir totiž může časem zmutovat do podoby, která už tak neškodná nebude. "Nyní budeme hledat, zda se v africké přírodě vyskytuje i případ přenosu tohoto viru z člověka na člověka a zda je s jeho výskytem spojeno nějaké onemocnění," uvedl virolog Martine Peeters z výzkumného ústavu ve francouzském Montpellieru.

Jedno je jisté, shodují se vědci: zamezit šíření virů z divoké přírody ze zvířat na lidi je obtížné. Mezidruhovým přenosům by zabránilo jedině to, kdyby Afričané přestali zvířata lovit a pojídat. A možná nejen to - virus SIV našli vědci v Kamerunu jak v mase divokých zvířat, tak u ochočených zvířat, která pocházejí z africké přírody a žijí s lidmi.

Lovci jsou všude
"Nemůžeme však vinit místní africké obyvatelstvo, že může za šíření nových nemocí," zdůrazňuje Wolf v internetové verzi New Scientist. Připomíná, že všechny lidské kultury vždy lovily a loví místní divoká zvířata. Bohužel, zrovna opice v sobě nosí viry "vhodné" i pro lidi. A afričtí vesničané nemají, co do jídelníčku, příliš na vybranou.

Autoři:






Nejčtenější

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Ilustrační fotografie
Plodnost mužů se stále zhoršuje. Na vině může být i umělé oplodnění

Mužům mizí spermie. Za posledních pětadvacet let jejich počet klesl o šedesát procent. „A plodnost se bude dál zhoršovat,“ předpovídá v rozhovoru pro páteční...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.