Sestava cviků zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit. Pravidelné cvičení může podle odborníků z Olomoucké nemocnice zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi právě u pacientů vyléčených z koronaviru.
Koronavirus totiž napadá horní cesty dýchací. Pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce.
„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji jde o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Milan Sova z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.
Zároveň však dodává, že u většiny pacientů se postižené plíce daří dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popisuje primář Sova příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo covid-19 prodělali, začít se co nejdřív hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.
Experti z Olomouce sestavili pro lidi po infekci covidem-19 sadu univerzálních cviků, které jsou zaměřené na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky kterému dochází k lepšímu okysličení organismu, zvýšení rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů.
„Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců. Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ upozorňuje Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc.
Procházka i silový trénink
Silový trénink radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně třikrát týdně, obvykle dvě až tři série, opakování cviků lze postupně zvyšovat na 8 až 12 opakování pro každou svalovou skupinu. Mezi sériemi by měla být pauza, během které se prodýcháte.
Ideální je pak silový trénink doplnit každý den o 30minutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitu, jako je například jízda na rotopedu nebo cvičení na krosovém trenažéru.
„Těm, kteří prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit 14 dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo. Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ dodává Sovová.
Kdy začít cvičit po prodělaném koronaviruAsymptomatický (neboli bezpříznakový) pacient Oligosymptomatický (s méně výraznými projevy) pacient s lehkým průběhem a bez nutnosti hospitalizace Symptomatický pacient vyžadující hospitalizaci bez nutnosti pobytu na JIP Symptomatický pacient vyžadující ventilační podporu (umělou plicní ventilaci) |