Zima nás ještě nestihla nijak výrazně překvapit, ale nízké podzimní teploty a „vlezlá“ vlhkost vzduchu už zvládly zadělat na nachlazení nejednomu z nás. Teplotní skok ze čtyřicetistupňového léta do šestistupňového podzimu tomu také moc nepřidal. Řešíme proto otázky, jak se na běh správně obléknout: Raději více, nebo méně? Jak se při běhu neuvařit ve vlastní šťávě, nebo jak naopak nepromrznout na kost? A hlavně, jak nenastydnout?
Vrstvení aneb jak vyzrát na zimu, vítr a vlhkost
Každý – od experta na funkční oblečení, přes vrcholové sportovce, až po prodavače ve sportovní „samoobsluze“ – vám na zimu poradí tři vrstvy. Onu písničku už známe všichni: Pokud teplota klesne pod nulu a nejsme vyložení otužilci, měli bychom obléknout funkční přiléhavé tričko, které vytvoří první vrstvu a hlavně odvede pot do vrstvy další. Nejsme tak v mokrém a při zpomalení či zastavení nám nehrozí podchlazení (a pozdější nachlazení), způsobené chladnoucím mokrým oděvem.
Druhá vrstva by měla být zateplovací, ale nepředstavujme si huňatou mikinu, tlustou fleecovou bundu nebo nedejbůh norský svetr. Ideální je lehká běžecká bundička, při nižších teplotách se hodí ta s počesanou rubovou stranou. Ta nejenže zahřeje, ale je i velmi příjemná na kůži, která se v chladnějším počasí stává citlivější a snáze se podráždí hrubými vlákny. Někdo mívá problém s merinem, které je hrubší a citlivější jedince může štípat. Oblečení si pořádně vyzkoušejte a zvolte to, které je nejjemnější. Pomáhá jemné vlákno se speciálním pletením, které zajišťuje pružnost do všech stran, takové vyrábí třeba značka Devold nebo Apani, která navíc přidává i elastické vlákno.
Třetí vrstva už neslouží k zahřátí, ale hlavně jako ochrana před profouknutím. Na trhu je spousta lehoučkých větrovek s vrstvou windstopper, ale zároveň s odvětráním v oblasti podpaží a zad, díky němuž se při běhu „neutopíme“ ani nepřehřejeme. V teplotách lehce nad nulou volím jen tenkou šusťákovou vestičku z H&M, do deseti pod nulou nedám dopustit na běžkařskou bundu Swix s úpravou Carbon proti větru a pružnými prodyšnými díly na zádech. Pokud mě touha po běhu vyžene i do větší nepřízně počasí, jakou je silný vítr, déšť či sníh, volím větrovku s goretexovou membránou Active od firmy adidas. Nejprodyšnější člen rodiny Gore-Tex nepropustí ani silný vítr a dokonale ochrání před deštěm, přitom ale odvětrává a s dynamickým pohybem počítá i střihem: speciální švy se přizpůsobí tělu v pohybu a zipy v podpaží urychlí odvětrávání, i když si střihneme interval.
Tři vrstvy pro lehkou zimu: funkční tričko nebo nátělník, doplněný o tenkou běžeckou mikinu a vestu proti větru
Termo tričko technického střihu se stojáčkem
Běžecké legíny se zateplením v oblasti kolen a vysoké ponožky ochrání vaše klouby před chladem
Čtyři a dost
Co dělat, pokud nechceme trénink oželet ani v arktických teplotách? Tři vrstvy platí stále s tím, že volíme o něco teplejší materiály. Osobně mám k otužilosti daleko, takže už kolem pěti pod nulou vytahuji ze skříně funkční termo tričko italské značky Crazy Idea: uvnitř je počesané, ale pot odvádí skvěle, je opatřeno přiléhavým stojáčkem na zip, díky technickému střihu skvěle sedí, vyrábí se i v opravdu malých velikostech a navíc krásně vypadá. Škoda, že to pod bundou není vidět. Co víc si zimomřivá běžkyně se zálibou v designu může přát?
Naprosto posedlá jsem však nátělníkem zastrčeným do kalhotek. Od dvaceti stupňů (nad nulou) bez něj nedám ani ránu. Tuto závislost ve mně vypěstovala máma a její: „Holý záda! Nastydnou ti ledviny!“ Každý kolem mě, kdo sportovnímu oblečení rozuměl aspoň trochu, mě od něj vždycky zrazoval: „K čemu ti jsou všechny ty funkční vrstvy za tisíce korun, když to pak zazdíš nátělníkem?!“
Nicméně není nátělník jako nátělník, a jaká byla moje radost, když mi odborník v obchodě s norským funkčním oblečením potvrdil, že takzvaná „nultá vrstva“ je naprosto v pořádku, a sám ji nosí třeba do extrémní zimy na skialpové pochody. Tenký merino nátělník je skvělá volba i pro neustále prochladlou pětačtyřicetikilovou ženu, a to klidně už od teploty pod pěti stupni pod nulou. Jemný úplet nekouše a hřeje i za vlhka, když ho propotíte. Žádné prochladlé ledviny ani záněty zádových svalů tak nehrozí. Navrch už stačí jen tři tenčí vrstvy, které neomezují v pohybu.
Alternativou (při běhu ovšem nikoli doplňkem) nulté vrstvy může být takzvaná čtvrtá vrstva v podobě zateplovací vesty z fleecu, softshellu, peří nebo v poslední době velmi oblíbeného ultralehkého primaloftu. Tu někdo obléká přes větrovku, někdo pod ni. Může to být dobrá volba pro rychlou chůzi, turistiku, sjezd či pomalý pochod na skialpech či běžkách, ale při běhu bývá obvykle příjemná tak v prvních pěti minutách, než se zahřejeme. Pak hrozí nadměrné pocení, „zapaření“ a následné nachlazení po šoku z teplotního rozdílu. Pokud neběháme opravdu za polárním kruhem, čtvrtou vrstvu v našich končinách asi příliš nevyužijeme. Zbytečné „nabalení“ pak může svádět ke svlékání uprostřed běhu, což by byl pro zpocené a přehřáté tělo jen další šok.
Zaregistrujte se na seriál běhů a ušetřete Craft RUNGO závody 2016 budou mít pro běžce funkční trika s příběhem. |
To chce klid a nohy v teple
Podceňovanou částí běžcova těla bývají paradoxně nohy. Mnoho z nás už někdy natáhlo dlouhé legíny a vystačilo si s ponožkami, které nosí i v létě. A pak se divíme, že nám je zima na kolena, máme zkřehlé prsty, a dokonce i pleteme nohama. Neprohřáté svaly v mrazu totiž ztrácí koordinační schopnost. Pomohou zimní běžecké ponožky nebo ideálně podkolenky, které nahřejí lýtkové svaly – ty jsou nejvíce náchylné k prochladnutí a následným křečím a bolestem druhý den. Zimní ponožky ale napřed vyzkoušejte při kratším běhu: bývají silnější a obvyklá bota by vás s nimi mohla tlačit.
Pokud cítíte nepříjemný chlad v kolenou, není radno ho přecházet a zadělávat si na artrózu: pomohou zimní běžecké kalhoty (seženete i s přední částí z windstopperu), dlouhé spodní kalhoty (nedám dopustit na tříčtvrťáky od značky Apani z merina a elastického vlákna) nebo zateplené zimní návleky na kolena pro cyklisty, které na internetu pořídíte za pár stovek.
Zvláště ženy si často stěžují na prochladlé hýždě: nezbytností každé zimní běžkyně by měly být kalhotky z merina. Ty „nej“ jsme otestovaly v tomto článku. Problém jde ale vyřešit i oblečením běžeckých kraťasů přes legíny, jakkoli to někteří odsuzují jako sportovní módní faux pas. Osobně dávám většinou přednost sportovní sukni bez všitých šortek: neprofoukne a zároveň se nebudete pařit pod čtyřmi těsnými vrstvami. Skvělou volbou je třeba skandinávská značka Skhoop, která se na sportovní sukně specializuje, a pro zimomřivky má i prošívanou péřovou kolekci, která ale zároveň neomezuje v pohybu.
Nezbytné doplňky, které zachrání zdraví
Starou pravdou je, že nezakrytým povrchem hlavy ztrácíme 20 až 30 procent tělesného tepla (záleží na našich termoregulačních schopnostech a hustotě kštice). Různí odborníci tuto teorii neustále vyvracejí a potvrzují, ale jedno je jisté: krk, zátylek a hlava se při běhu zahřívají, a tím pádem i hodně potí - pot má za úkol naše přehřáté tělo ochlazovat, ale v ledovém vzduchu je tento efekt nežádoucí: partie krku a hlavy jsou tak vystaveny teplotnímu „šoku“ a dochází k nachlazení či nepříjemnému zatuhnutí a zánětu svalů. Studený vzduch na zpoceném zátylku může skončit nepříjemným ztuhnutím svalů, rozrážení ledového větru holým čelem zase může zadělat na zánět horních dýchacích cest. V lehké zimě ráda oblékám funkční tričko s kapucí, kterou mohu v případě potřeby obléci. Nebojte se nasadit alespoň tenkou čepici (a vlasatci čelenku), která zakryje čelo, uši a zátylek. Krk chraňte „tunelem“, který jednak odsává pot a jednak brání průniku studeného vzduchu. Navíc ho můžete natáhnout přes pusu a nos a dýchat přes něj, abyste zmírnili teplotní šok v plicích, které se během zahřívají na 37 stupňů.
Chlad způsobuje odkrvení končetin a stažení krve do tělesného jádra. Během a pohybem se zahřejeme, ale ruce máme stále před sebou, nastavené studenému vzduchu. Kvůli syndromu studených rukou nasazuji rukavice už od pěti nad nulou (většinou stačí tenké z H&M, které mají i úpravu na ovládání dotykového displeje). Zabráním nepříjemnému pocitu, ale třeba také podráždění a popraskání pokožky na konečcích prstů. Jak teplota klesne pod pět pod nulou, natahuji běžkařské rukavice s windstopperem. Společně s čelenkou, šátkem na krk a správným vrstvením oblečení mě vždycky bezpečně zachrání od nachlazení i nepříjemného pocitu při běhu.
Rukavice ochrání ruce před zimou i vaši pokožku před popraskáním.
Jednou z možností, jak chránit hlavu a krk před prochlazením je i funkční tričko s kapucí.
Rada z Kanady: Pohled na teploměr nestačí
|
