Vánoce nemusí být jen klidné svátky...

Vánoce nemusí být jen klidné svátky...

Čtenářské vánoční příběhy: Pozor na to, kdo se dívá, když se milujete

  • 48
Přinášíme vám další dva veselé vánoční příběhy od našich čtenářek, které jsou důkazem toho, že i o Vánocích se dají zažít zajímavé věci. Zejména bychom měli být opatrní na své zdraví a na to, kdo se kouká, když se rozhodneme oddávat rozkoši...

2. - 3. místo: Pozor na vánoční úrazy

Tato příhoda se mi stala již před lety a je spíše tragikomická. Byl Štědrý den a děti si šly na chvíli hrát ven. Vymstila se mi určitá preciznost, muž při urovnávání bytu po dětech posunul křeslo o kousek jinam a já udělala protipohyb… Výsledkem byl skoro skalpovaný nehet na palci levé nohy, začala mi crčet krev a můj muž, který nesnáší pohled na krev, začal blednout.

Zařvala jsem na něj, ať si dá panáka, jde k našim sousedům a pošle sousedku Marušku k nám, aby mi pomohla. Ta ale měla stejný problém jako můj muž a oba si na to leknutí museli dát panáka.

Takže na chirurgii mě vezl soused. Po ošetření jsme šli chvíli posedět k nim, se sousedem jsme museli také zapít ten šok, vzpomínali jsme na různé příhody… Nálada byla skvělá, nasmáli jsme se.

Sousedé mají každý rok živý stromek a co možná největší. Můj muž seděl v křesle, krásný vzrostlý nazdobený stromek byl za ním. A najednou koukáme, stromek pomalu padal a my jsme jenom nevěřícně koukali, jak přistál mému muži na hlavě.

Nejdříve jsme ztuhli, ale když muž začal událost komentovat, tak jsme se začali smát. Má naštěstí tvrdou "palici", odnesl to jenom boulí a díky tomu, že stromek zabrzdil, tak se nerozbila ani jedna ozdoba. A nemuseli jsme řešit, koho shánět, aby muže odvezl na chirurgii, protože jsme všichni požili…

Na tento Štědrý den nezapomeneme. Atmosféra byla výjimečná!

Iva Bílková

2. - 3. místo: Trochu jiný šťastný a veselý

Mám veselý zážitek ze štědrovečerní noci. Ale nebyla jsem aktérem, jen pozorovatelem, ještě s mým synem a desítkami lidí, kteří šli na půlnoční mši.

Po večeři chodíme navštívit babičku s dědou a neseme jim dárky. Jdeme přes celé hezky svítící město a na zpáteční cestě potkáváme známé, kteří jdou na půlnoční, pozdravíme je a popřejeme hezké svátky.

No a na takovém menším parkovišti u hřbitova stálo auto, zevnitř řvalo hlasité techno a do toho byly slyšet výkřiky muže a ženy, ze kterých bylo všem zkušeným naprosto jasné, při jaké bohulibé činnosti zvuky vydávají. Zvlášť když se to dobře odpérované auto houpalo pěkně do rytmu. Asi si ti dva v autě mysleli, že ta hudba zvuky překryje.

Parkoviště je obvykle v noci naprosto opuštěné, jenže oni si neuvědomili, že kolem vede cesta do kostela. No a tak se odvázali.

My jsme se synem hlasitě rozesmáli, ženatí pánové se před svými zaraženými polovičkami jen potutelně usmívali a tvářili se, že si ničeho nevšimli, babičky v krojích se zastavovaly a křižovaly se. Nějací rozpustilí mladíci pak kolem auta házeli bouchací kuličky a tím asi ty dva uvnitř auta rozptýlili.

Škoda, jejich Štědrý večer byl určitě šťastný a veselý, nemyslíte?

Božena Rytířová