Silná podzimní vlna covidové pandemie zasáhla Českou republiku. Vir SARS-CoV-2 však letos poprvé narazil na „bariéru“, kterou tvoří většinová část očkované populace. Jak se to projevilo?
Jednoznačně tím, že očkování jako zbraň proti nemoci covid 19 funguje. Zatímco neočkovaní plní nemocnice, JIP a krematoria, očkovaní, pokud se vůbec nakazí, mají lehčí průběh.
„Před rokem samozřejmě v nemocnici očkovaní být nemohli. Nyní jsou v nemocnicích očkovaní i neočkovaní, což je očekávaný vývoj, ale riziko hospitalizace je u neočkovaných mnohonásobně vyšší. Ještě vyšší je pak riziko hospitalizace na JIP a úmrtí,“ potvrzuje lékař a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan.
Pojďme si dát jednoduchý příklad, který by při trochu větší míře proočkovanosti mohl odpovídat reálným číslům v České republice.
Představme si, že v Česku žije pouze 100 lidí. Očkovaných je 80, neočkovaných 20. Jediná nemocnice v zemi pak hlásí, že na JIP leží 5 očkovaných a 10 neočkovaných. „Co tam dělá tolik očkovaných?“ diví se lidé. Jenže matematická zákonitost mluví jasně – z obrovské skupiny osmdesáti očkovaných jich na JIP skončilo pět, z malé skupiny dvaceti neočkovaných jich tam leží deset. To znamená, že z neočkovaných skončil na JIP každý druhý člověk, z očkovaných každý šestnáctý.
Přes vakcinaci je ale realita současné vlny stále tragická. „V současné době se stejně jako v předchozích vlnách epidemie vymkla jakékoli kontrole, nestíhá se testovat ani trasovat. Nemocnice se plní a umírá mnoho desítek lidí denně,“ podotýká Daniel Dražan, který jinak působí jako pediatr v Jindřichově Hradci. Současnou situaci ve své ordinaci přibližuje slovy: „Hodně práce. Hodně dětí má covid, ale současně má hodně dětí i běžné infekce dýchacích cest. Situace, která tu v předchozích vlnách nebyla.“
Respirátor jako pásy v autě
Týdeník 5plus2 zjišťoval riziko nákazy po očkování druhou i třetí dávkou. Lidé, kteří dostali druhou dávku, totiž často vyrážejí do společnosti, jako by jim nic nehrozilo.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Chyba. Očkování sice vytváří určitou „bariéru“, přes kterou se virová nálož nedostane, pokud je ale viru ve vzduchu příliš nebo je mu člověk vystaven dlouhou dobu, virus „bariéru“ prolomí a nemoc se projeví.
„Očkovaní mají významně nižší riziko se nakazit, a pokud se tak stane, mají nižší riziko nakazit někoho dalšího. Riziko se zvyšuje v závislosti na počtu lidí, se kterými jsme v blízkém kontaktu, na době, po kterou jsme v kontaktu a na tom, jak lidé dodržují pravidla,“ dodává.
Každý by si tak měl dávat pozor a řídit se určitými pravidly, stejně jako to přeneseně dělají řidiči v provozu. Ti si také musí hlídat ostatní a snaží se předvídat, co se může stát, aby nedošlo k nehodě. Stejně tak by si ti, kteří nechtějí onemocnět, měli hlídat ostatní a předvídat, kdy a kde by se mohli nakazit či zda si vzít respirátor, tedy s lehkou nadsázkou něco jako pásy v autě.
Třetí dávka po půl roce
Co se týká třetí či posilující dávky očkování, také po ní je možné se nakazit, dostat se do nemocnice a dokonce i zemřít. Riziko je ale násobně menší než u dávek předchozích. Třetí dávka se dává zhruba půl roku po té druhé.
„Pokud někdo obdrží SMS s výzvou, je to v pořádku. Kdo SMS nedostane, měl by se dojít přeočkovat po uplynutí doby šesti měsíců, zejména pokud spadá do některé z rizikových kategorií senioři, nemocní a těhotné ženy,“ vysvětluje expert.
Je potřeba upozornit, že účinnost jednodávkové vakcíny společnosti Janssen je nižší a EU v současné době řeší, zda se podání posilovací dávky zkrátí na pouhé dva měsíce po této první dávce. Data z dostupných českých průzkumů ukazují, že účinnost očkování s časem klesá.
„Dokazuje to řada studií. Jedna například říká, že pokles je šest procent každé dva měsíce, ale to je skutečně velké zjednodušení. Víme, že účinnost vakcín postupně klesá a že posilující dávka ji obnovuje na původní hodnoty. Proto je nutné podávat posilující dávky,“ uzavírá Dražan.
Odborníci také poukazují na to, že reakce či možné nežádoucí účinky jsou po třetí dávce podobné jako po dávce druhé. Očkovaní jsou tedy pro své okolí méně rizikoví než neočkovaní, ale samozřejmě to neznamená, že by se nemohli nakazit, nebo že oni sami by nemohli nakazit někoho dalšího. Riziko hospitalizace je u neočkovaných mnohonásobně vyšší. Stejně i riziko úmrtí.
Daniel Dražan vysvětluje, že pokud se setká očkovaná osoba s neočkovanou, existuje riziko nákazy pro oba. Jestliže se setkají dvě očkované osoby, infekci sice nelze stoprocentně vyloučit, ale je pro oba velmi nepravděpodobná a riziko závažného průběhu zůstává minimální. „Toto riziko se dále sníží, pokud budou mít oba ochranu dýchacích cest,“ říká lékař. „V případě, že budeme všichni očkovaní a všichni nosit roušky či respirátory, v podstatě se nebudeme muset více omezovat,“ je přesvědčený Dražan.
Jak na protilátky?
V odborné i laické veřejnosti se stále řeší téma protilátek. Ty člověk získá jak po prodělání nemoci covid-19, tak po očkování. Je ale třeba před očkováním všem lidem protilátky měřit? A když bude množství vysoké, tak mají od očkování odstoupit?
Třetí dávka proti covidu. Odpovědi na nejčastější otázky o přeočkování |
Podle Daniela Dražana nikoli: „Člověk neví nic o tom, jakým způsobem a na jak dlouho ho protilátky chrání. Testování protilátek je vhodné pro provádění klinických studií nebo v ojedinělých případech, ale pro běžné používání to nemá význam.“ Glosuje také rozdíl, kdy člověk prodělal onemocnění a poté se nechal očkovat a kdy po prodělané infekci očkování odmítá. „Člověk, který prodělal onemocnění a je očkovaný, má prostě mnohem vyšší ochranu než ten, který se po prodělané nemoci očkovat nenechal.“
Očkujte se proti chřipce a covidu-19 současně
Loňská sezona se díky opatřením, rouškám a kvůli omezeným kontaktům mezi lidmi obešla téměř bez chřipky. „Loni se například v USA snížil počet hospitalizací s chřipkou o dva řády,“ vysvětluje Daniel Dražan.
Otázkou je, jak to bude vypadat letos, každopádně očkování proti chřipce stále funguje. „Takové očkování je velmi bezpečné, doporučujeme ho všem nad šest měsíců věku. U dospělých zejména seniorům a lidem s chronickými onemocněními. Dospělí dostávají jednu dávku, která začne účinkovat za 14 dnů po aplikaci. U dětí nad 6 měsíců, které nebyly ještě na chřipku nikdy očkované, se dávají dvě dávky – druhá se aplikuje po měsíci od první a účinnost se projeví celkem za 6 týdnů od první dávky.“
Když se ale očkuji na chřipku, mám s očkováním na covid19 počkat? Lékaři doporučují nechat se očkovat současně. „Obě vakcíny aplikované současně jsou podle studií bezpečné a nezvyšuje to riziko či intenzitu nežádoucích účinků. Pokud se člověk nenechá očkovat v jeden den současně, může jít kdykoliv den jiný, žádný interval tam není,“ vysvětluje Daniel Dražan.
