Pokaždé když se objeví informace o tom, že po očkování proti covidu-19 zjistili u nějakého člověka krevní sraženinu, vyvolá to u části veřejnosti otázku, zda jsou injekce skutečně bezpečné. „Ano, velmi vzácně se vyskytuje syndrom trombózy,“ potvrdila iDNES.cz Ludmila Mazylkinová, vrchní praktická lékařka společnosti Moje ambulance.
Podle Aleše Tomka, předsedy Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP je nejvážnější povakcinační reakcí u vektorových vakcín (Astra Zeneca, Johnson & Johnson), která vede ke vzniku sraženin, tzv. vakcínou indukovaná trombotická trombocytopenie. Typickým projevem je třeba právě trombóza mozkových splavů a žil, která je vlastně druhem mrtvice.
„Její riziko je ale naštěstí velmi nízké: na konci dubna bylo udáváno sedm ku milionu pro ženy do padesáti let a jedna ku milionu pro muže a ženy starší padesáti let. Stejně by ale všichni, kteří vyvinou po očkování například silné a neustupující bolesti hlavy nebo příznaky mrtvice, jako je pokles koutku, porucha řeči nebo slabost jedné strany těla, měli ihned vyhledat lékaře,“ doporučil Tomek.
Benefit očkování podle lékařky Mazylkinové ale daleko přesahuje možné nežádoucí účinky tohoto onemocnění. „Podle mého názoru není důvodné odmítat jakékoliv z těchto očkování, tím myslím konkrétně očkování od tolik propíraných firem. Pravděpodobnost trombembolické komplikace je daleko větší u samotného onemocnění než u očkování těmito vakcínami,“ dodala Mazylkinová.
Bolest kloubů či zimnice
Zásadní otázky o očkování proti koronaviru. Jak to vidí odborníci? |
Spíše než eventuálně možné trombotické komplikace, které podle Mazylkinové ani nemusí mít žádnou souvislost s očkováním, bývají jako u ostatních jiných očkování pravděpodobnější takové reakce, jako je bolest v místě vpichu, teplota, zimnice, bolesti kloubů a svalů, případně únava.
„Toto vše ale odeznívá do jednoho dne a není třeba být z toho nervózní. Představme si, že tyto příznaky máme třeba čtrnáct dní i více při prodělávání nemoci,“ konstatovala lékařka.
A kdy přeci jen vyhledat lékaře? Pokud by se u někoho až do osmadvaceti dnů od očkování objevila dušnost, bolest na hrudi, otok končetin, přetrvávající bolesti břicha, neurologické příznaky včetně těžké a přetrvávající bolesti hlavy nebo rozmazaného vidění. „Tím myslím po očkování látek od všech firem, které vakcíny vyrábějí,“ zdůraznila Mazylkinová.
Preventivní ředění krve jen u nemocných
U zdravých lidí podle ní není potřeba před očkováním pro jistotu ředit krev, aby se hrozba krevní sraženiny snížila. „Preventivní léky nepodáváme před a ani po samotném očkování,“ konstatovala Mazylkinová. Stejně hovoří Aleš Tomek.
„Preventivní protidestičková nebo antikoagulační léčba není před a krátce po vakcinaci aktuálně doporučována,“ řekl iDNES.cz Tomek. Výjimkou jsou pochopitelně ti, kteří mají léky na ředění krve trvale užívat kvůli svému zdravotnímu stavu.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvHrozba při nemoci
Výrazně vyšší nebezpečí krevních sraženin se objevuje u pacientů s covidem-19. „Všechny dostupné studie ukazují, že je bohužel toto riziko skutečně významně zvýšené. Platí, že čím je těžší průběh nemoci, tím je vyšší riziko jejich vzniku,“ poznamenal Tomek. Nejčastěji jde podle něj o hlubokou žilní trombózu a následnou plicní embolii, která je pozorována ve většině studií u pěti až patnácti procent hospitalizovaných pacientů.
„Tepenné trombózy jsou méně časté a nejčastější z nich je právě mozková mrtvice,“ dodal Tomek. „V dubnu byla publikovaná rozsáhlá studie, která zpracovala údaje 236 tisíc pacientů s covidem-19. Prokázala, že celkové riziko této závažné komplikace je 2,1 procenta. Platilo ale, že u pacientů, kteří nevyžadovali hospitalizaci, bylo ‚jen‘ 1,3 procenta, ale u pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče bylo 9,35 procenta.“
Hrozba krevních sraženin se ale nevyhýbá ani pacientům s lehčím průběhem. „Musím říct, že poslední dobou se množí případy hlubokých žilních trombóz, plicních embolií, mozkových příhod či nedokrvenosti dolních končetin. A to rovněž u pacientů, u kterých proběhla tato nemoc s velmi lehkým průběhem, často v odstupu i tří týdnů od samotného onemocnění covidem-19,“ sdělila praktická lékařka Ludmila Mazylkinová.
Těžší průběh znamená větší hrozbu
Aleš Tomek uvedl, že preventivní podávání léku proti vzniku krevních sraženin je součástí péče o pacienty s covidem. „Ale platí, že tato léčba by neměla být trvalá – pouze pokud existují i jiná rizika,“ zdůraznil.
Trápí vás zdravotní potíže? Poraďte se s odborníky |
Léčba je podle Tomka vždy zahájena u pacientů s těžším průběhem, kteří vyžadují hospitalizaci. Její délka je ovlivněna stavem pacienta po prodělané infekci a trvá typicky dva až šest týdnů. „U pacientů, kteří nemají těžký průběh a nejsou přijati do nemocnice, se v současnosti tato prevence ve světě obecně všem nedoporučuje. Nemáme zatím dokončené klinické studie, které by toto zkoumaly,“ vysvětlil Tomek. Připomněl, že tato léčba má také svá rizika – v podobě krvácení, které může ohrožovat pacientův život.
„Jasno máme u postupů prevence krevní sraženiny, které nevyžadují podání léků, jsou jednoduché a prakticky bez rizika. Každý nemocný, co stoná doma, by měl dbát na dostatečnou hydrataci, měl by aktivně během dne cvičit dolními končetinami na lůžku. Pokud je to možné, alespoň krátce se vždy po několika hodinách postavit a projít po bytě. Doplňkem může pak být kompresivní bandáž nohou elastickým obinadlem nebo kompresivní punčochou,“ doporučil Tomek.
Rozhodnutí lékaře
Přesto si někteří lidé sami naordinují preventivní lék, obvykle to je acylpyrin. „V prevenci sraženin u lehčího průběhu covidu-19 není aktuálně doporučeno acylpyrin rutině užívat,“ konstatoval ovšem Tomek. Výjimkou jsou podle něho pacienti, kteří mají jiný důvod pro tuto preventivní léčbu, a ti by měli ve své trvalé prevenci rozhodně pokračovat i během onemocnění covidem-19.
Protilátky mít nemusíte, i když jste covid-19 prodělali. Co vám řekne test? |
„Důvodem může být třeba ischemická nemoc srdeční nebo stav po prodělané cévní mozkové příhodě. Vždy se ale o zahájení preventivní léčby domluvte se svým lékařem, který musí zhodnotit možná rizika nejen vzniku sraženin, ale i krvácivých komplikací, a také rozhodnout o tom, zda stačí acylpyrin, nebo jestli je potřeba podávat injekce nízkomolekulárního heparinu,“ poznamenal Tomek.
Také Mazylkinová potvrdila, že indikace antikoagulační a antiagregační léčby je vždy na posouzení ošetřujícího lékaře. „Není paušálně určena pro všechny pacienty s tímto onemocněním. Vždy je nutno vyhodnotit poměr rizika a přínosu. V domácí léčbě to bývá u pacientů se středně těžkým průběhem a se známým vyšším rizikem vzniku těchto stavů,“ dodala.
