Myomy trápí zhruba 30 až 40 procent českých žen. Existují sice případy, kdy žena s myomem či myomy žije bez větších problémů. Většinou ale tyto nezhoubné nádory přivedou pacientky do ordinací gynekologů. Léčba bývá nezbytná třeba i proto, že myomy snižují kvalitu prožitků při milování.
U mladších žen pak bývají velkou komplikací, když znemožňují otěhotnění. Jelikož růst myomů podporuje ženský pohlavní hormon estrogen, mohou se objevit kdykoliv během plodného období ženy. Po menopauze již myomy nevznikají.
„Myom může ohrozit pohlavní život ženy v případech, když se jedná o takzvaný ́rodící se ́ myom. Vyrůstá tak, že se tlačí do dutiny děložní a následně do děložního čípku. Silné a dlouhé krvácení, které způsobuje, omezí počet dní, kdy žena může souložit. Navíc může špinit nebo krvácet také po pohlavním styku, či mít bolesti,“ říká gynekolog Marek Ožana ze zdravotnického zařízení Novagyn v Ostravě.
Co je myom Myom je nezhoubný nádor, tvořený děložní svalovinou. Většinou je to malý uzlík v průměru kolem 1 až 2 cm. Příčina vzniku myomů není jasná. Určitou roli může hrát genetika. |
Bolesti při pohlavním styku může zapříčinit i kdekoliv uložený myom, pokud bude hodně velký a bude tlačit na okolní struktury v pánvi.
„Nebývá výjimkou, že žena například sedm dní špiní, pak, protože má myomatózu, čili větší počet myomů v děloze, sedm dní krvácí, a poté třeba ještě dalších sedm dní špiní. Kvalita života je tím nesmírně zhoršena,“ doplňuje své zkušenosti gynekolog z Benešova Roman Kříž.
Neplodnost i potraty
Myomy vyrůstající v děloze leckdy brání v otěhotnění či zhoršují schopnost těhotenství udržet. „Předpokládá se, že myom do velikosti tří centimetrů, zvláště je-li pouze jeden, by na plodnost ženy nemusel mít vliv. Pokud má žena myom větší než tři centimetry a nedaří se jí otěhotnět, může právě on být příčinou,“ uvádí lékař Marek Ožana.
Samozřejmě je důležité jeho umístění. Pokud je třeba i menší, dvoucentimetrový, ale vytlačuje se do dutiny děložní, může vadit. A naopak ani pěticentimetrový myom, rostoucí nikoliv dovnitř dělohy, ale volně na jejím povrchu, nemusí způsobovat v tomto ohledu žádné potíže
Někdy sice žena otěhotní, ale myom následně těhotenství vážným způsobem komplikuje: například přivodí opakované potraty či předčasný porod. Někdy zase kvůli myomu nemůže žena rodit spontánně, ale pouze císařským řezem.
Nebezpečný může být myom v bezprostřední době po porodu – do několika minut až hodin po něm může způsobit silné, obtížně zastavitelné krvácení, které ženu přímo ohrožuje na životě. Na druhou stranu existují i ženy, které porodí, navzdory myomu, bez problémů.
Operace na ústupu
Způsob léčby myomů volí lékaři podle toho, jestli je žena mladší nebo již ve věku přechodu, zda chce být ještě těhotná, či třeba kde je myom umístěný.
Dříve se myomy daly řešit pouze chirurgickou cestou, a to buď vyoperováním myomu, nebo celé dělohy. V posledních letech se díky zlepšující se farmakologické léčbě již nemusí operace provádět tak často.
„Zvláště u mladých žen používáme hormonální léky s účinnou látkou ulipristal acetát, které působí na zmenšení myomů, snižují krvácení i další průvodní obtíže a nemají nežádoucí vedlejší účinky. Někdy se myomy pouze zmenší, gynekolog je následně šetrně odoperuje a žena se po rekonvalescenci může pokoušet otěhotnět,“ dodává lékař Roman Kříž.
