Ona

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nejste ve své kůži? Dost možná za to může vaše lymfa

  • 7
Pronásleduje vás neustálá protivná únava, máte dojem, že přibíráte jen tím, že dýcháte, nebo vám dokonce otékají končetiny? Pak možná stávkuje váš lymfatický systém. Zejména u žen po třicítce se totiž začíná jeho činnost zpomalovat a jindy výkonný drenážní systém odpadních látek začne vynechávat, či stagnovat.

Avšak příčiny ne zcela správně fungujícího lymfatického systému mohou být i zcela jiné. Když si to představíte, je to, co se děje v našem těle, naprosto dokonalé. Lymfa, nebo jinak míza, proudí spletí cév a uzlin, zachytává cizorodé částice a mikroorganismy a vstřebává tuky, které pak odvádí pryč z těla.

Lymfa: seznamte se

1. Lymfa (míza) je nažloutlá tekutina, která vzniká u lidí a některých živočichů v mezibuněčných prostorech z tkáňového moku a koluje v lymfatickém systému. Během 24 hodin se jí v těle vytvoří asi 2,5 litru, běžně jí naše tělo obsahuje zhruba litr. Má podobné složení jako krevní plazma, avšak obsahuje mnohem méně bílkovin.

2. Míza se nejprve shromažďuje v mízních vlásečnicích (lymfatických kapilárách). Odtud pokračuje dál širšími cévami a na různých místech těla se pročišťuje v lymfatických uzlinách. Lymfatické cévy se postupně spojují do tzv. ductus thoracicus, která mízu odvádí do žilního systému. Necirkuluje tedy jako krev v uzavřeném oběhu.

3. Složení lymfy není zcela stejné, záleží na tom, v kterém orgánu vzniká. V kapilárách lymfa ještě neobsahuje žádné buňky - ty se do ní dostávají až ve chvíli, kdy projde některou lymfatickou uzlinou. V ductus thoracicus má lymfa narůžovělou barvu, je kalná a obsahuje mnoho buněk. Má i schopnost srážet se, podobně jako krev. Celých 99 procent buněk mízy tvoří imunitní buňky lymfocyty.

Právě proto je velmi důležitá pro náš imunitní systém. A bohužel hraje také velmi často podstatnou roli v tom, že se nám nedaří hubnout, nebo dokonce tloustneme. Tok lymfy může zpomalit, nebo dokonce úplně zastavit i to, když příliš jíme nebo se moc nehýbeme. Na druhou stranu viníky mohou být také neuvážené rychlé diety s velkým úbytkem váhy či úrazy.

Kdy si dát pozor

Zpozornět bychom měli už při prvních příznacích, jako jsou pocity celkové únavy a psychické nepohody, problémy čelit zátěži, častá infekční onemocnění, otoky v oblasti kotníků, obličeje a později i břicha. Špatně fungující lymfatický systém může totiž být mimo jiné příčinou hromadění přebytečných tuků, soli a vody v tkáních.

Určitě ho tedy můžeme pokládat za jednoho z viníků našich nezdarů při zapeklité snaze zbavit se nenáviděných faldíků či důvod, proč nevysvětlitelně přibíráme na váze. A bohužel lymfatický systém, který je v nepořádku, může být rovněž důvodem nenáviděné celulitidy.

Ženy to mají horší

Pánové, máte prostě štěstí, s lymfou to mají totiž ženy rozhodně složitější.

Výkyvy pohlavního hormonu estrogenu, ať už jsou způsobeny nadměrnou fyzickou zátěží, extrémními dietami či něčím jiným, způsobují totiž změny v jejich podkožním vazivu. Všechny jeho pevné provazce jsou umístěny souběžně a kolmo k povrchu kůže. Uzavírají mezi sebou shluky tukových buněk a vytvářejí pomyslné kapsy.

Jestliže pak tukové buňky zbytní, začnou se vytlačovat cestou nejmenšího odporu - tedy nahoru. A tak vzniká celulitida - hrbolatá pomerančová kůže, se kterou se ženy nemohou a nechtějí smířit.

Jak nejlépe poznat, že není něco v pořádku

* Nejčastějším příznakem poruchy lymfatického systému, který jasně vidíte i cítíte, jsou asi otoky. Způsobuje je porucha odtoku lymfy z některé části těla. Nejčastěji jsou postiženy končetiny.

* Zpočátku bývá otok nenápadný a vadí nám hlavně to, že nás obtěžuje při pohybu. Nebolí, nedoprovází ho zánět, nerudne ani nemodrá a při doteku není ani horký.

* Později však kůže v místě otoku tuhne, protože se v podkoží hromadí bílkoviny. Pokud to necháme být, přidají se časem další problémy, jako jsou infekce kůže a podkoží (bakteriální, plísňové apod.), tvoří se lymfatické puchýře atd.

Co tedy dělat?

Jedinou cestou ven je zmáčknout pomyslné tlačítko a oběh lymfy znovu zapnout či pořádně rozproudit. Na rozdíl od krevního oběhu nemá míza vlastní pumpu, která by ji vháněla do sítě v těle.

K tomu, aby proudila v lymfatických cévách a kapilárách, potřebuje kosterní svaly. Ty se natahují a zase smršťují a tím masírují lymfatické cévy umístěné ve většině orgánů těla. Díky tomu se může míza posunovat. Jestliže tedy má být lymfa aktivována, musíme zapojit co největší počet svalů a dobře prokrvit pokožku. Jednoduše řečeno: když se hýbeme, lymfa proudí, když ne, stojí.

A jsme - ostatně jako vždy, bavíme-li se o cestách k zajištění dobrého zdraví - u sportu. Vhodné jsou dynamické pohybové aktivity, které zapojují co největší množství svalstva. Do určité míry mohou pomoci i šikovné ruce terapeuta či maséra, který speciálními hmaty a cviky odstraní svalové blokády, které toku lymfy brání. U lidí, kteří netrpí žádnými zdravotními potížemi, pomůže i přístrojová lymfodrenáž. A jak už jsme výše naznačili, nutností je změna jídelníčku (podle odborníků bychom se určitě měli co možná nejvíce vyhýbat polotovarům a uzeninám) a dostatečný pitný režim.

Pokud se vám nedaří, a jde tedy o skutečnou poruchu lymfatického systému, vyhledejte centrum specializované péče s vyškolenými lékaři, a to lymfology a lymfoterapeuty. Léčba spočívá především v ruční či přístrojové lymfodrenáži, kompresivní terapii a speciálních cvičeních. Nezbytnou součástí je i pravidelná péče o kůži k prevenci infekcí a případně i užívání léků.

Lymfatická masáž pomáhá rozproudit lymfu a detoxikovat tělo:

Článek vyšel v únorové vydání časopisu Zdraví.