Na tom, že letovisko Cancún, ve kterém jsme byli ubytovaní, žije cestovním ruchem, není nic divného. Bylo koneckonců za tímto účelem na přání mexické vlády vybudováno. Máte-li nějakou fobii z davů (na čemž podle mě také není nic divného), mohli byste se zde trápit.
Na druhou stranu nabízí Cancún nepřeberné množství luxusních hotelů, restaurací, barů, sportovišť a obchodů. To vše obklopuje tyrkysově modré a teplé moře. Rozlehlé bílé pláže přecházejí na jedné straně v překrásnou lagunu Nichupté. Jsou zde ideální podmínky pro potápění. V místním vodním zábavním parku "Wet’n Wild" si zase můžete zaplavat s delfíny, případně krmit žraloky.
Potrpíte-li si na značkové zboží, bude se vám v Cancúnu dobře nakupovat. Najdete tu nablýskané prodejny, jako Escada či Hugo Boss. Mimo hlavní promenádu se pak nacházejí bleší trhy. Na těch plní cenovky jen symbolickou funkci a očekává se, že budete o konečné částce co možná nejdéle a nejvášnivěji vyjednávat.
Oni se Mexičané vůbec rádi dohadují o penězích. A za všechno chtějí bakšiš. Jenom co mě tam stálo kafe! Chyba byla v tom, že jsem v pětihvězdičkovém hotelu očekávala v rámci all inclusive širší nabídku kávy, než jen turka. Ne, že by snad takový luxus, jako je espresso, obsluha neznala. Za nějaké to euro vykouzlila i latté. Ale s každým novým dnem, kdy jsem se zase nesmířila s turkem, přišla řada na úplatek nový.
Co se mexického jídla týče, doporučuji nedůvěru ke slovnímu spojení "poco picante", v překladu "trošku pálivé". Skutečnost je taková, že jen máloco by mohlo pálit víc a zároveň konzumenta nezabít. Jinak je ale mexická kuchyně výborná, koneckonců už dávno dobyla celý svět. Ke své oblíbené tequille Mexičané nezakusují citrón ani pomeranč. Zato se člověku může stát, že v ní poplave vypasený červ, považovaný zde za pochoutku.
Z Cancúnu jsme podnikli výlet k archeologickému komplexu Chichén Itzá, jedné z neznámějších mexických památek. Nachází se zde mnoho monumentálních mayských staveb, například čtyřstěnná pyramida El Castillo del Serpiente Emplumado, jejíž fotografie dominovala všem pohlednicím, které mi kdy z Mexika poslali přátelé.
Pak je tu studna, která v minulosti plnila důležitou funkci. Sem tam do ní Mayové někoho hodili. Když přežil, bylo jasné, že má nadpřirozené schopnosti (vzhledem k hloubce studny to nebyla úvaha úplně nelogická).
Menší, ale i tak zajímavé, ruiny z éry mayské civilizace se nacházejí také přímo v Cancúnu. Říká se jim El Rey.
Za zříceninami jsme se vydali také do Tulumu, mayského města, které bylo kdysi využíváno španělskými kolonizátory. Dominantou je El Castillo, tedy hrad. Ruiny města stojí uprostřed džungle. Tulumem se dá projít do přírodní rezervace Sian Ka'an - "místu, kde se rodí obloha".
Rezervace je zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Po místních mokřadech se můžete projet na lodičce a pozorovat zvířectvo, nebo si i zarybařit. Dá se zde i koupat, případně se kousek potopit a okouknout korály. Hodí se tedy šnorchl. Vzhledem k množství hmyzu, který lokalitu obývá, neuškodí ani repelent. Zdaleka největší "atrakcí" je v Sian Ka'an západ slunce. Neuvěřitelná hra světel nad vodou je tak romantická, až má člověk má chuť okamžitě někoho požádat o ruku.
