Doktor, lékař, nemocnice, operace

Doktor, lékař, nemocnice, operace - Lékař, nemocnice - ilustrační foto | foto: MF DNES

Co se povedlo v české medicíně

  • 6
Jeden až dva roky života, závislost na lécích i na pomoci druhých. Takový výhled před sebou měli ještě nedávno lidé, kteří trpěli plicní hypertenzí v důsledku embolie - v jejich plicích byl příliš velký tlak, protože se do nich dostaly vmetky sražené krve.

Tato prognóza už dnes neplatí.

Lékaři z pražské Všeobecné fakultní nemocnice od minulého roku takové pacienty operují a mají za sebou už čtyři podobné výkony.

Člověka při nich musí připojit na mimotělní oběh a i ten musí zastavit. Pacient je proto během zákroku podchlazen na osmnáct stupňů Celsia, aby mozkové buňky přerušené zásobení krví přežily.

"Dá se říci, že ti lidé jsou v podstatě vyléčení," říká specialista na plicní hypertenzi Pavel Jansa z pražské Všeobecné fakultní nemocnice, který se na péči o tyto nemocné podílel.

Nejlepší v Evropě
Pražská Nemocnice Na Homolce například začala vyšetřovat onkologické pacienty pomocí takzvané hybridní PET kamery.

"Tento přístroj kombinuje vyšetření pozitronovou emisní tomografií a výpočetní tomografií. Dokáže velmi přesně zachytit nádor už v časném stadiu," říká primář zdejšího PET centra Otakar Bělohlávek. Pro zkušenosti s touto vyšetřovací metodou sem jezdí lékaři z celé Evropy.

Už jen malé kamínky se loni přidávaly do sítě pracovišť, která se dokážou postarat o lidi s akutním infarktem. V těchto zařízeních mohou lékaři pročistit ucpanou tepnu, a minimalizovat tak poškození srdce.

"Takových pracovišť je nyní v Česku dvacet, tedy jedno na půl milionu obyvatel. Tuto síť máme momentálně nejlepší v Evropě," říká kardiolog z pražské vinohradské nemocnice profesor Petr Widimský.

On-line rozhovor s profesorem Widimským najdete ZDE

Jeho klinika je jedním ze tří českých pracovišť, kde začali pacientům po infarktu aplikovat do srdečního svalu kmenové buňky. Slibují si od toho, že tkáň poškozená nedostatkem kyslíku bude rychleji regenerovat.

Dosavadní výsledky vypadají slibně. "Na nějaké závěry je ale ještě brzy, soubor pacientů zatím není tak veliký, abychom mohli s jistotou říci, že to funguje," uvádí Petr Widimský.

HIV zatím neřádí
V některých oblastech je úspěch i to, že se podařilo udržet dosavadní stav. Česká republika je například stále zemí, ve které se málo šíří infekce HIV - okolní státy jsou na tom hůře.

"Pořád je u nás situace relativně příznivá. I když v listopadu a v prosinci jsme zachytili po deseti případech. To je něco, na co nejsme zvyklí," říká Marie Brůčková z Národní referenční laboratoře pro AIDS.

Mezi úspěchy se rovněž dá počítat zavedení nových účinných léků. Moderních preparátů, které se v Česku zkoušejí, jsou stovky. Většina léků v klinických zkouškách však nenabízí něco převratně nového.

Výjimky nicméně existují. Dvacítka českých pacientů se zhoubným myelomem začala loni dostávat nový lék Velcade poté, co dosavadní léčba selhala.

Toto druhé nejčastější zhoubné onemocnění krvetvorby ročně postihuje v Česku na čtyři sta lidí. Donedávna jim lékaři nemohli nabídnout nic víc než prodloužení života o pár měsíců či několik málo let. Nyní však i tito pacienti mají naději.

"Dvě třetiny z lidí zařazených do této studie zareagovaly na velcade výborně či dobře. U tří z nich pak projevy onemocnění zcela vymizely. Je možné, že jde o změnu trvalou, že se alespoň někdo opravdu vyléčil. Zatím to však říci nemůžeme," říká docent Ivan Špička z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

České zdravotnictví stejně jako všechny ostatní zdravotnické systémy řeší stále palčivější problém: kde na všechno vzít peníze. Zavedení poplatků za návštěvu lékaře a podobně je zatím jen ve formě návrhů, a proto je důležité, že nastaly změny, které pojišťovny nebudou stát nic.

"Takovým velmi pozitivním krokem bylo zařazení předmětu Výchova ke zdraví do rámcového vzdělávacího plánu pro základní a střední školy," říká docent Lumír Komárek. Podobný krok podle něj může zdraví obyvatel ovlivnit velmi výrazně, byť třeba až za deset patnáct let.