Důvody, proč se nám někteří muži líbí a jiní ne, se v průběhu života mění stejně dramaticky jako tvar poprsí (přírodního). Vzpomínáte si ještě, jak jste dokázala v šestnácti zavrhnout třídního intelektuála, protože byl "moc hodnej"? Taky se tomu dneska smutně smějete? Nejste sama.
Žába v penálu
aneb co se nám líbí, když je nám 10Každá generace čtvrťáků má nějakou svou úchylku, nějaký můstek, přes který poprvé navazují kontakty "ty trapný holky" a "ty hrozný kluci". V naší době to byly třeba bitky injekčními stříkačkami naplněnými vodou. A jakkoliv nepříjemné bylo dostat dávku ledové tekutiny do zad, mnohem horší by bylo skončit jako jediná suchá holka ve třídě. Cenily jsme si odvahy. V deseti letech se nám vůbec spíš líbí třídní grázlíci, ale ne ti, kteří jsou zároveň dutí jako bambus – musí excelovat svou drzostí podloženou ďábelskými vědomostmi.
A taky jde o oči. Jejich barvu si jednou budeme pamatovat do smrti smrťoucí. A jestli tohle náhodou nějaký desetiletý kluk čte, tak tady je jedna velmi cenná lekce: kašli na kamarády a klidně ji vezmi za ruku. Ona neumí číst myšlenky!
Dredy, kapela a divoké srdce
aneb co se nám líbí, když je nám 20Kolem osmnáctých narozenin máme většinou dojem, že víme úplně přesně, co chceme – "pořádnýho chlapa, kterej je takovej zajímavej."
Proto jsou v kurzu hlavně zpěváci a kytaristi rockových kapel, nezávislí týpci, kteří si dělají, co chtějí. Hodní kluci jsou stále ještě na obtíž a zvlášť alergické jsou ženy tohoto věku na vztahová doporučení svých matek. Ty tomu totiž nerozumí a nutily by je do vztahu s nudnými muži, protože nechápou výjimečnost a originalitu našich objevů.
Vojta Kotek ve filmu Ro(c)k Podvraťáků
V tomto věku jsme kvůli svým idolům schopné ze dne na den změnit priority a vyměnit image sportovní holky, která tráví odpoledne na volejbalovém kurtu, za začínající punkovou zpěvačku (protože miláčkovi v kapele právě jedna chybí) nebo zelený šat a striktní vegetariánství. I když ale bereme spíš na drsně vyhlížející individuality, očekáváme empatii, něžné projevy a třeba píseň z lásky. I kdyby to mělo být pouze v soukromí...
Kino, kytka, bábovka
aneb co se nám líbí, když je nám 30To je doba návratu ke zlatým tradicím. Všechny avantgardy jsme vyzkoušely. Prošly jsme demonstrace, mítinky a horské stezky, které jsme chtěly. Odhodily jsme některé naivní představy a začaly chápat životní hodnoty našich maminek (i když nás to ještě děsí).
Upřímně se nám líbí muži, kteří se dokáží o něco nebo někoho zodpovědně postarat. O křečka, o starou motorku, o babičku na vozíku… To všechno jsou jasné signály, že je rodinyschopný. Rovněž začínáme obdivovat hodné muže (puberta je zapomenuta) a velkým oceněním je, když o někom řekneme, že je normální.
Takže pánové, na nic si nehrajte, přestaňte házet patky a dělat machry. Přišla doba hnízdění a tady se hraje na upřímnost. Pokud ale narazíte na ženu ještě nevybouřenou, která se své svobody drží zuby nehty a hodlá do smrti posedávat po kavárnách s partičkou kamarádek, zajásejte a prodlužte si mládí.
Řízená divočina
aneb co se nám líbí, když je nám 40Pozor! V tomto období jsme zvlášť citlivé na používání slůvka JÁ. Jeho častá přítomnost v mužském monologu je pro nás varovným signálem, slyšíme totiž především na MY. Většinou totiž máme děti, ať už s vámi nebo s vaším předchůdcem, pomalu akceptujeme, že se z kategorie mladá přesouváme do skupiny střední věk a od mužů potřebujeme hlavně ujištění, že jim to nejen nevadí, ale že to má pro ně naopak jistý půvab.
U protějšků nám vadí i případná v praxi se silně projevující druhá míza. Nechceme páprdu, který zbytečně vypadá o generaci starší, ale ani snaživce, jenž se proplouvající roky snaží dohánět prořídlým, leč dlouhým vlasem, plastickou operací a novými koženými kalhotami.
Na mužích ženy obdivují odvahu, s jakou nasednou na motorku a objedou svět. Třeba jako Ewan McGregor.
Oceňujeme jistotu a bezpečí, občas ovšem zpestřené společným drobným úletem – jako raftová dovolená ve dvou nebo cesta na koncert Pearl Jam v Amsterdamu bez dětí. Pokud se v tomto věku chlubíme kamarádkám s novým objevem, nejvíc uznalého pištění vyvolá smrtící trojkombinace: charismatický sympaťák s pevným charakterem.
Děti pryč a druhé mládí
aneb co se nám líbí, když je nám 50Děti se osamostatňují, což ale není důvod ke smutku. Je to možnost vrátit se ke všem starým koníčkům (tedy i k mužům)! Ženy si můžou zase vybírat jen podle svého vkusu, kompromisy na ně neplatí. Nepotřebují je. Je to věk, kdy zjistíme, že padesátiletí muži mohou být ohromní sportovci a dobrodruhové, kteří na rozdíl od dvacetiletých mladíků vědí, jak se chovat v divadle. Rozhodně tedy potěší mladý duch, přiměřený vzhled (hlavně čistý), schopnost nás bavit a galantnost. Tyto ženy dávno vyrostly z představy, že se muž kvůli nim změní. Chtějí pěkný hotový exemplář.
Jsme věčné holky
aneb co se nám líbí, když je nám 70Maximální obdiv sklízejí muži, kteří nehekají, kde je co bolí, kteří se udržují svěží duševně i fyzicky, kteří zůstali galantní. A hlavně ti, kteří v nás stále vidí holky! S takovým se budeme milerády procházet parkem, občas zajdeme do divadla nebo na dvojčičku a budeme si povídat o našich starých dobrých časech. Slabší paměť nevadí, koneckonců datum našich narozenin i výročí seznámení si mohou napsat do diáře.
Robert Redford
Přiznáváme, že nová známost v tomto věku má i význam prestižní – vrstevníků opačného pohlaví je totiž mnohem méně než žen (navíc nám konkurují i mladší) a to, že se sympatický elegán otočil zrovna za námi, když na výběr má houfy dalších, opravdu potěší.
Rozhodně už nechceme jen podstrojovat a sloužit, tedy pokud stále ještě nesdílíme byt s člověkem, jehož jsme si k tomu vychovaly. Ty, jimž se podařilo zestárnout vedle svých letitých partnerů, nemusí jejich protějšek nijak zvlášť oslňovat. Za ta léta už mají společné nejen jméno, domácnost, známé i děti, ale i skoro všechno ostatní. Třeba i brýle.
Co se na mužích líbí vám?
Odpovídají čtenářky Ony Dnes
KATEŘINA (30): Jeho smysl pro humor – někdy dokáže být tak vtipný, že dostávám záchvaty smíchu. S nikým se tak nezasměju. Bohužel někdy ten humor dojde, a to pak jsou chvíle, kdy bych raději byla sama... Jo a jestli jde i o prkotiny, tak tuhle jsem zrovna myslela na to, jak se zas těším, až mi jeden kamarád, se kterým chodím hrát golf, vždycky tak v půlce hřiště, kdy už mi kručí v břiše, dá svačinu a k tomu minerálku. Pokaždé to má pro mě připravené. Ten pocit, že se o mě někdo stará, mě fakt bere.
LUCIE (34): Když kvůli synovi přestal kouřit, aby neměl špatný příklad. Když po návratu z práce voní přírodní kůží, se kterou pracuje. A taky když ručně šije z kůže a ruce se mu neuvěřitelně fortelně míhají. Je sexy, když chlap něco umí. Nejen plácat na meetingách.
LUCKA (36): Když si dal můj muž na stůl mezi noviny, časopisy, pastelky a modelínu talíř s večeří, řekl větu, která mě totálně odbourala a ujasnila mi, proč ho miluju: "Víš, berunko, kdybych byl prudičem, možná bych i řekl, že je tady bordel, ale mně je s váma prostě dobře!"
JANA (32): Dostává mě jeho velkorysost, ať už ve vztazích, v penězích, nebo v prostoru. Strašně ho obdivuju, kdykoliv mu něco jde. Miluju, když mi vypráví o kytkách, barvách nebo domech. Když ho nadchne něco krásného a on mi to s klukovským nadšením popisuje. Miluju jeho ohromný ruce. Jeho nos. Jeho stehna. Jeho pyšný pohled, kdykoliv se mu něco daří, a hrdost, s jakou všem ukazuje záběry z ultrazvuku, na kterých je vidět podle jeho slov obrovské přirození našeho nenarozeného syna.
DITA (37): Je prostě hodnej, slušnej, nekalkuluje a to bez výhrady ke všem. Má rád naše děti. Umí stolovat, umí podat kabát i odsunout židli. I po deseti letech mě dostane velkým rozhledem v muzice. A dobře se vyzná ve vínech. A na sjezdovkách je nejkrásnější a jezdí líp než Herman Mayer. Má krásný uši a předloktí, velký ramena. Dokonce mi ještě pořád občas řekne, že mě miluje.
JANA (42): Líbí se mi, když mi muži drží dveře, kabát, když jdou přede mnou ze schodů, když mají teplé dlaně a ostříhané nehty, nekomentují moje řidičské schopnosti, a to nijak! Když se mi dívají přímo do očí a když se smějí, i jen tak pro nic za nic.
MARCELA (33): Co mě na něm dostává? Když Terka v noci zabrečí a on vyskočí a jde k ní, abych mohla spát. Když mě vyžene od nádobí, aby ho umyl. Nebo když se vzteknu na sjezdovce, protože jsem při třetím obloučku počtvrtý spadla, a on na mě čeká a říká mi, že mi to jde.
PETRA (31): I po těch iks letech mi vloží papírek do diářku, že mě má rád. Líbí se mi jeho klid a schopnost mě uklidnit, když já šílím. Líbí se mi, když mě jen tak obejme a dá mi pusu do vlasů.
MICHAELA (34): Miluju ten zvuk, když si mne dva dny neoholenou bradu. Když se mnou chodí na procházky na Olšany (to není morbidní, mně se tam hrozně líbí), když se chová úžasně ke svojí mámě a chová se úžasně k mojí mámě a když vyleze z koupelny, není tam po něm potopa, umí vařit!!! A VAŘÍ!!!
PAVLA (36): Kromě toho, že neuvěřitelně voní, mě bere, jak se s bojovým pokřikem vrhá do pravidelného vrcholového turnaje v Člověče nezlob se a Pexesu se mnou a mojí sedmiletou dcerou, aby pak už posté statečně nesl porážku a pozval soupeřky na výborný zmrzlinový pohár.
MARIE (42): Je VELMI důležité, aby ctil, neřku-li rozumně obdivoval, mou práci a dělal mi radůstky a překvápka (koupil třeba to, co jsem zmínila, že se mi líbí, nebo co mám ráda).
KATEŘINA (42): Nemusí bejt nijak vysvalenej, velký svaly mě odpuzují. Moc se mi líbí, když je mužům vidět ohryzek a jak jim poskakuje. Taky výrazný klouby na rukou, co jim vykukujou zpod rukávů. Spíš se mi líbí uzavření týpci, co působí tajuplně. Rozhodně musí být tvůrčí a musí poslouchat muziku. Nesmí být rasista ani komunista. Obávám se, že mě dokonce přitahuje, když má mužskej hodně hluboko do kapsy. Bohatí se mi zdají slizcí.
