Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co se děje s tělem a myslí v okamžiku smrti

aktualizováno 
Lidé, kteří se ocitli na prahu smrti, vzpomínají, že se jim před očima promítl celý život, viděli bílé světlo na konci tunelu, anebo se vznášeli nad svým tělem. Vědce zajímá, co přesně se děje v okamžiku umírání. Zkoumá to i nová mezinárodní studie. Hodlá zjistit, zda "mrtvý" dokáže popsat fotografii.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - tělo, smrt, pitva | foto: Profimedia.cz

"Většina lidí se domnívá, že smrt je otázkou jednoho okamžiku. Buď je člověk mrtvý, nebo není," říká jeden z autorů výzkumu Sam Parnia z Weill Cornell Medical Center, kterého v této souvislosti oslovil server msn. "Jenže výsledky našeho zkoumání dokázaly, že smrt probíhá v mnohem delším časovém úseku. Umírání začíná, když se srdce zastaví, ale v tomto okamžiku ještě nelze říct, že je člověk mrtvý," tvrdí vědec.

Smrt je tradičně definovaná třemi biologickými parametry: srdce nebije, není přítomný dech a mozek nevykazuje žádnou aktivitu (pokud zornice zůstávají takzvaně dilatované i po dopadu světla, mluví se o absenci aktivity mozkového kmenu).

Smrt přichází velmi rychle poté, co srdce přestane bít, ustává přísun krve k životně důležitým orgánům včetně mozku. Poté, co se srdce zastaví, dostavují se během několika sekund všechny příznaky toho, že je člověk shledán mrtvým. Okamžik, kdy jsou přítomny všechny tři parametry, je definován jako čas smrti.

Člověk může obživnout

Pokud se ovšem lékařům podaří přimět srdce znovu k práci, člověk může obživnout. Na smrt nenazírají odborníci jako na jeden konkrétní okamžik, ale jako na proces. Tento proces začíná, když srdce přestane bít a pokračuje poškozením buněk celého těla v důsledku jejich nedostatečného zásobení kyslíkem. Pokud tento proces pokračuje, po několika minutách dochází v buňkách k nevratným změnám a začnou umírat.

Jedna z nejvíc fascinujících otázek, které si vědci v této souvislosti kladou, zní: Ztrácíme v tomto okamžiku vědomí, nebo je naše mysl schopna fungovat dál? Ztratíme psychické schopnosti a funkce hned poté, co srdce přestane bít? Nebo je to otázka několik minut, či dokonce hodiny? Měla by být smrt definována okamžikem, kdy srdce přestalo bít, nebo spíše tehdy, kdy je nevratně poškozeno určité množství mozkových buněk?

Studie smrti

Studie, která má objasnit, co se s člověkem děje v okamžiku, kdy umírá, se zúčasnili lidé, kteří se ocitli blízko smrti, ale lékaři je dokázali v posledním okamžiku zachránit.

"Nejméně deset až dvacet procent lidí, kteří byli navráceni k životu, se zmiňuje o tom, že byli zcela při vědomí a byli schopni sledovat lékaře a sestry, jak operují jejich tělo, zatímco oni na ně shlíželi svrchu, " říká Sam Parnia, jeden z autorů výzkumu. "Když srdce přestane bít, ustane zásobování mozku krví. Jakmile k tomu dojde, během deseti sekund začne aktivita mozku klesat. Paradoxně však tito lidé, kteří se ocitli v tomto stádiu a poté byli přivedeni zpátky k životu, tvrdí, že i tehdy zůstali při vědomí."

Lékařská kritéria sice jasně definují čas smrti. Mnohem těžší je však pro vědce zjistit, co se se děje s mozkem poté, co se zastaví srdce a buňky začnou odumírat. V současné době nikdo nemůže s jistotou říci, zda mimotělní zkušenost, kdy se člověk jakoby odpoutá od svého reálného těla, je skutečná, nebo je to pouze trik psychiky, jak odvrátit bolestivý prožitek.

Popíše mrtvý fotografii?

Nová mezinárodní studie tuto otázku řeší ze dvou aspektů. Jedním je vědecký pohled a druhým experiment, který má dokázat, zda mimotělní zážitky skutečně existují. V prvním případě lékaři měří množství kyslíku, který se stále nachází v krevním oběhu i v takzvaném okamžiku smrti, kdy se srdce pacienta zastaví.

Ve druhém experimentu se potom na polici nad pacientovu postel umístí malé fotografie tak, aby na ní z postele nemohl vidět a byla viditelná pouze z pohledu shora. Smyslem je zjistit, zda bude resuscitovaný pacient schopný obrázek popsat.

Do výzkumu se podle magazínu Time zapojilo pětadvacet velkých lékařských středisek z Evropy. Kanady a USA. Odborníci se zaměřili na patnáct set pacientů, kteří přežili zástavu srdce. Výsledky by měly být k dispozici v několika příštích měsících.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....

VIDEO: Jak se ze služky Gottwaldové stala první dáma. A lidé se jí smáli

Marta Gottwaldová (Na snímku z roku 1948)

Toužila být obdivována jako její předchůdkyně Hana Benešová. Jenže Martě Gottwaldové, která začínala jako služka a...



Šestadvacetiletá žena vážila jen sedmnáct kilo, dávali jí rok života

Kristina Karyaginová

Kristina Karyaginová (26) z Ruska byla na pokraji smrti. Vážila jako čtyřleté dítě a začaly jí selhávat orgány a...

Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Máma spala s Hitlerem, tvrdila krásná Romy, která by oslavila 80 let

Romy Schneiderová v roli císařovny Sissi, Alžběty Bavorské.

Kdyby nezemřela ve 43 letech, oslavila by 23. září osmdesátku. V 17 letech zazářila jako císařovna Sissi, našla...

Další z rubriky

Příběh Soni: Syn s vnoučaty nás odmítá navštěvovat, vadí mu švagr

Ilustrační snímek

S manželem jsme již v důchodu, na který jsme se těšili. Nejen na klid a dlouhé vyspávání, protože jsme celý život...

Rodinná firma by mi chyběla, říká šperkařka Viktorie Beldová

šperkařka Viktorie Beldová

Narodila se do šperkařské rodiny s dlouhou historií. Chvíli to vypadalo, že Viktorie Beldová v tradici pokračovat...

I hádky jsou pro vztah důležité. Někdy je však lepší počítat do deseti

Ilustrační fotografie

Bouřka se čas od času přežene nad každým vztahem. Ale pokud je partnerství dvou lidí naplněné láskou, drtivou většinu...

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?



Najdete na iDNES.cz