Máloco totiž mezi politiky vyvolává takové vášně jako některé návrhy ODS, které počítají s tím, že pacienti do zdravotnictví přinesou víc peněz z vlastních kapes.
Spoluúčast pacientů je přitom u nás jedna z nejnižších v Evropě, a jakkoliv se to zdá pro obyvatele země na první pohled výhodné, znamená to ve skutečnosti jen to, že si lidé oficiálně nemohou zaplatit lepší péči, takže si ji platí neoficiálně: pomocí úplatků.
Pevně stanovených dat, kdy je už teď jisté, co se změní, je v novém roce poskrovnu. Jednou z mála jistot je dubnová vyhláška, která změní systém úhrady léků. Tedy to, kolik za léky zaplatí pojišťovny a kolik pak nově budou doplácet pacienti.
Už teď je jasné, že dáme víc za levné léky typu Paralen či Ibalgin. Naopak méně by mohly stát některé léky pro chronicky nemocné.
Jinak už následují samá "mohlo by se stát, pokud..." "Nejzásadnější změnou by mohla být novela zákona o zdravotním pojištění," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Ta by definovala, nač mají pacienti vlastně nárok "bezplatně", tedy ze zdravotního pojištění. Což by zároveň jasně vymezilo, co hrazeno není a co si lidé mohou sami zaplatit, pokud chtějí.
"Teď existuje kuriózní paragraf, který zakazuje hradit občanovi z vlastní kapsy všechno, co je současně hrazeno z pojištění. Stejně to ten občan platí, ale pod stolem, místo aby to bylo legální a nad stolem," popsal Cikrt.
Další zásadní změnou by mohlo být zavedení poplatků. "Současné vedení ministerstva považuje za vhodný nástroj omezování spotřeby nadbytečné zdravotní péče zavedení regulačních poplatků, například 20 korun za recept, 50 za den pobytu v nemocnici či stejnou částku za návštěvu lékaře," uvedl mluvčí.
Jedním dechem však přiznává: "Zda dojde k politické shodě na jejich zavedení, není jasné."
