"Pravděpodobnost nákazy syfilis nebo kapavkou při použití veřejného WC je prakticky nulová," tvrdí pražský kožní lékař Jaroslav Krauskopf. "To, že se neustále traduje opak, má jednoduchý důvod - lidé v těchto záležitostech většinou lžou. Nikdo z nemocných se nepřiznává rád k tomu, že byl ve veřejném domě nebo kdesi jinde na záletech, a tak se vymluví na záchodové sedátko."
Bakterie způsobující jmenované choroby přežijí jen nesmírně krátkou dobu vyschnutí: v případě kapavky hynou během několika minut, u syfilis se jedná řádově dokonce o vteřiny. Navíc by se musely dostat do těla své oběti nějakou drobnou rankou, a to v dostatečně velkém množství (takzvané minimální infekční dávce), aby se s nimi přirozená obranyschopnost organismu nedokázala vypořádat. V tomto ohledu stojí za zmínku, že ani při pohlavním styku s nemocným člověkem není pravděpodobnost nákazy stoprocentní. K nákaze syfilis nebo kapavkou na veřejných toaletách byste tedy museli mít nejen velkou smůlu, ale také výrazně oslabený imunitní systém.
Podle Hany Roháčové, primářky infekčního oddělení pražské Fakultní nemocnice Bulovka, je třeba obávat se na veřejných toaletách spíše úplavice způsobené bakterií Schigellou, která má velmi nízkou infekční dávku. Druhým vážnějším nebezpečím je žloutenka typu A, jejíž virus se ve stolici vylučuje v obrovském množství a schopnost nákazy si i v suchém prostředí udržuje měsíce až roky.
Méně nebezpečná, ale rozhodně nepříjemná je infekce roupem dětským, který navzdory svému jménu trápí nejen děti, ale občas i dospělé. Vajíčka těchto cizopasných červů, vylučovaná stolicí, si zachovávají schopnost nákazy mnoho dní. Roup se navíc většinou rychle rozšíří na všechny, kdo s nemocným člověkem sdílejí společnou domácnost.
Proto se vyplatí raději se kontaktu se sedátkem vyhýbat, případně je alespoň pokrýt vrstvou čistého papíru - pouhé otření rozhodně nestačí.
"Nejsnadnější cestou pro nákazu však není samo sedátko, ale špinavé ruce, které si po použití toalety pořádně neumyjete," upozorňuje primářka Roháčová. "K ochraně přitom není nutná žádná komplikovaná dezinfekce: úplně postačí umytí teplou vodou a mýdlem."
Tato opatření by měla stačit i v exotičtějších krajinách, kde na vás může číhat také o něco nebezpečnější měňavková úplavice, břišní tyfus a výjimečně cholera. K osušení rukou, ať u nás, či za hranicemi, však vždy používejte jen čisté papírové ubrousky nebo vzduchové sušiče. Látkovým ručníkům, které jdou z ruky do ruky, se raději vyhýbejte.
