Ona
Děti by měly jíst pětkrát až šestkrát denně. Ovoce mohou neomezeně.

Děti by měly jíst pětkrát až šestkrát denně. Ovoce mohou neomezeně.

Co můžete udělat pro zdraví svých dětí?

  • 21
Rodiče si často lámou hlavu: jak "zařídit", aby bylo dítě zdravé nebo se alespoň vyrovnalo s nákazou co nejrychleji a nemoc měla mírný průběh? Stoprocentní ochrana proti chorobám neexistuje a nikdo ji nedokáže naordinovat.

Rozhodně se vyplatí poslouchat rady lékařů, jak posilovat imunitní systém, který má v těle za úkol bojovat s infekcemi. Pokud bude dobře fungovat, vypořádá se s nemocemi lépe. Jak tedy prospět své imunitě?

1. Nechte dítě odpočívat
Ochrana proti infekci je komplexní záležitost a souvisí s celkovou životosprávou. "Důležité místo hraje i to, jak dítě strávilo prázdniny," říká alergoložka a imunoložka Eva Vernerová z pražské Fakultní nemocnice Motol. Zda si odpočalo, dostatečně spalo, mělo hodně pohybu na zdravém vzduchu a jedlo podle zásad zdravé výživy. Dopřejte mu to i během školního roku.

2. Vytvořte psychickou pohodu
K nemocem přispívá i chybějící psychická pohoda. O prázdninách i během celého školního roku by proto mělo být dítě "dobře naladěné", nemělo by se trápit problémy například spojenými s neshodami rodičů, šikanou ve škole, špatnými známkami a podobně. Důležité je o případných problémech hovořit a řešit je. "Pokud by si dítě prázdnin z jakéhokoli důvodu neužilo, bude infekcí ohroženo více," dodává Eva Vernerová.

3. Zajistěte zdravou stravu
Dítě, které jí nezdravě - krmí se sladkostmi, smaženými jídly, pokrmy z rychlých občerstvení a pije přeslazené nápoje, má větší "šanci", že onemocní. Dětský organismus potřebuje pravidelnou, vyváženou a zdravou stravu bohatou na vitaminy, bílkoviny, kvalitní tuky, sacharidy, minerály a vlákninu.

Ideální je, aby jedlo pětkrát až šestkrát denně a v jeho stravě nechyběl dostatek ovoce a zeleniny, mléčné výrobky (nejlépe polotučné), drůbež, ryby a celozrnné potraviny. Při přípravě dětských pokrmů dávejte přednost rostlinným tukům a olejům před živočišnými tuky. Bílkoviny by mělo dítě čerpat především z libového masa a luštěnin.

Kdy jsou třeba speciální vyšetření?

V některých případech - když jsou děti velmi často nemocné, nemoc trvá déle a má horší průběh - bývá nezbytné imunologické vyšetření. To může odhalit buď vrozené vady imunity (jde o vzácnější případy), nebo přechodně sníženou, tedy získanou obranyschopnost organismu. Kdy je dítě "zralé" na speciální vyšetření? Podle alergoložky a imunoložky Evy Vernerové z pražské Fakultní nemocnice Motol je už při pěti až šesti nemocech za rok namístě o něm uvažovat. "Porucha imunity se projevuje zvýšenou nemocností - u dětí to bývá obvykle pětkrát až šestkrát ročně, nežádoucími reakcemi po očkování, dále nedostatečnou odpovědí organismu na léčbu běžných chorob," vypočítává příznaky nižší obranyschopnosti. Porucha imunity se může projevit i špatným hojením odřenin a drobných poranění, častými opary, infekčními "koutky, afty nebo dalšími boláky na kůži.

4. Nezříkejte se pomocníků z lékáren
V době zvýšeného výskytu například nemocí z nachlazení, můžete doplnit vitaminy i v tabletách nebo sirupu. Lékárny nabízejí vitaminové přípravky určené pro děti. Jejich užitím dle příbalové informace nelze téměř nic pokazit. Vždy jsou ale lepší přirozené zdroje vitaminů a minerálů.

"Pokud dítě konzumuje dost ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků, neměl by mu zejména vitamin C, vitamin E a vápník chybět," míní dětská lékařka Zuzana Buriánková. Nedostatek těchto takzvaných antioxidačních vitaminů v dětství je mimo jiné i rizikovým faktorem, který podle některých zpráv může v dospělosti negativně ovlivnit výskyt civilizačních chorob, zejména nemoci srdce a cév a některých zhoubných nádorů.

Nesedejte ale na lep marketingovým strategiím různých firem, které k balení na několik měsíců přidávají dárky. Kupujte jen to, co skutečně využijete. Před tím, než koupíte konkrétní přípravek, se poraďte s lékařem. Pediatři totiž z praxe ví, který funguje lépe. "Umělé" vitaminy by se neměly jíst rutinně po celý rok, ale jen v době ohrožení. V lékárnách jsou k dostání i přípravky podporující imunitu na přírodní bázi a homeopatika.

5. Důležitý je správný pitný režim
Dítě by mělo vypít denně 1,5 až 2 litry tekutin (předškoláci okolo 1,5 litru, patnáctiletí až okolo 3 litrů tekutin denně). V extrémně horkých dnech je třeba jejich příjem zvýšit. Při nedostatku vody hrozí mimo jiné přehřátí, malé děti na ně reagují i zvýšenou tělesnou teplotou. Dostatek vody zajišťuje i odplavování škodlivých látek z těla.

6. Kupujte potraviny podporující imunitu
Potraviny obsahující živé, takzvané probiotické bakterie, které jsou prospěšné pro imunitu, jsou poměrně důležité. Chrání povrch sliznic před průnikem choroboplodných látek a vytvářejí některé vitaminy. Tím zvyšují imunitu. Prospěšné bakterie jsou obsaženy například v "živých" jogurtech.

Jak s vitaminy

Není pravda, že vitaminy neškodí v jakémkoli množství. Vitaminy rozpustné ve vodě, tedy vitamin B a C, tělo vyloučí močí, takže "předávkování" nevadí. Ale opatrnost je namístě u vitaminů A, D a E rozpustných v tucích. Bez konzultace s lékařem se nedoporučují podávat, v tomto případě se předávkovat můžete. Jejich vstřebávání totiž mimo jiné ovlivňuje skladba stravy. Nejlepší je přijímat vitaminy v přirozené formě, tedy v ovoci a zelenině. Na začátku jara je rozumné přidávat vitaminy B a C i v podobě tablet a sirupů.

7. Ať se děti hýbou
Pravidelný pohyb na vzduchu je pro zdravý vývoj organismu nezbytný. Například děti v předškolním věku by se měly denně "hýbat" zhruba šest hodin, školáci a studenti střední školy podle věku tři až pět hodin (čím mladší, tím více pohybu).

Malé děti mohou například jezdit na kole, honit se a hrát hry s kamarády, plavat a podobně, větší se věnovat konkrétnímu sportu. To všechno samozřejmě nejlépe venku na zdravém povětří. Ideální je, když městské děti mohou například na prázdniny odjet na venkov, případně na hory nebo i k moři.

8. Otužujte děti vlažnou vodou
Děti nejsou "skleníkové květiny". Otužování ke zvýšení obranyschopnosti výrazně přispívá. Je například dobré sprchovat dítě vlažnou vodou. V bytě nepřetápět, spát ve vyvětrané místnosti s teplotou pod 20 stupňů Celsia. Dítě oblékat raději méně než více a stylem vrstvení oděvů tak, aby si mohlo například venku při hře odložit. Zásada vždy je: otužovat jen zdravé dítě.

9. Vyhýbejte se zdrojům nákazy
Pokud je to možné, vyřaďte dítě v době epidemií, například nemocí horních cest dýchacích či chřipek, z kolektivu. A to zejména takové, které bývá často nemocné. Do školy či školky by se rozhodně neměly posílat děti s počínající nemocí. Nakazí ostatní a mohou zhoršit i průběh svého onemocnění. Vyhýbejte se i místům, jako jsou hypermarkety, restaurace či kina. I ta jsou například na podzim nebo v zimě, tedy v době většího počtu nemocných, riziková.

10. Myslete na očkování
Nezanedbejte povinné očkování. O nepovinném, nadstandardním se poraďte s lékařem. Ne vždy je nutné. Například pneumokoková nákaza ohrožuje podle Zuzany Buriánkové zejména děti do dvou let. Pneumokok přitom způsobuje některé záněty středního ucha, zápaly plic a mozkových blan. "Ohroženy jsou především děti s poruchami imunity," říká lékařka. Vakcína může být, pokud je dítě častěji nemocné, hrazena ze zdravotního pojištění.