Akutní pankreatitida se projevuje dlouhotrvající bolestí břicha a opakovaným úporným zvracením (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Co dělat, když vás zlobí slinivka? Jen abstinovat nestačí

  • 10
Kdo má slinivku zdravou, pamatuje si ji snad jen z hodin biologie. Přesto tento malý orgán v životě člověka sehrává velmi důležitou roli. Pokud máte nemocnou slinivku, většinou je léčba dlouhodobá a v některých případech může skončit smrtí.

"Pankreas neboli slinivka je nesmírně důležitou součástí trávicího traktu – tedy souboru orgánů, které začínají ústy a končí, jak jinak, konečníkem, a zajišťují výživu lidského těla. Podobně jako motor pro automobil je i slinivka pro člověka, má-li dokonale fungovat, nezbytná," vysvětluje lékař Milan Šašek z Polikliniky na Národní v Praze.

A dodává, že slinivka břišní, jak již sám název napovídá, slouží vlastně k produkci břišních slin, tedy enzymů štěpících prvky potravin.

Nejčastější příčiny onemocnění slinivky

Alkohol:

Zřejmě nejčastějším důvodem onemocnění slinivky břišní je nadměrné a dlouhodobé požívání alkoholu, především destilátů. Alkohol ničí tkáň slinivky a výsledkem je zánět. Určitě je rizikem pro vznik nádoru. 

Špatné stravování:

Obliba převážně tučných a přepálených jídel nikdy nepřináší nic dobrého. Vadí i slinivce, mohou ji podráždit a způsobit zánět.

Žlučový kamínek:

Pokud je žlučový kamínek tak malý, že dokáže projít hrdlem žlučníku a není přilepený ke stěně žlučníku zápalem, vydá se na cesty žlučovými cestami. Může pak ucpat společný vývod slinivky se žlučníkem a žluč poškodí pankreas. Zánět mohou vyvolat i enzymy slinivky, jestliže se aktivují přímo v orgánu.

Pokud slinivka onemocní, zpravidla nejde o nic, co by se dalo vyřešit týdenním klidem na lůžku a vhodnou krátkodobou dietou. Co všechno může vést k problémům? 

Nejčastěji je to přemíra alkoholu, příčinou však mohou být rovněž choroby žlučníku, traumata břicha, různá virová onemocnění (například příušnice) či metabolické poruchy, jako jsou hyperlipidemie, hyperparathyroidismus a další. Nemoci slinivky mohou mít na svědomí i nežádoucí účinky léků. Možné jsou i záněty slinivky v důsledku narušeného přívodu krve (embolismus, šok apod.) nebo anatomické abnormality. 

Přichází tiše, ale razantně

Jestliže o zdravé slinivce člověk vůbec neví, nemocná o sobě dá důrazně vědět. Akutní pankreatitida se projevuje dlouhotrvající bolestí břicha a opakovaným úporným zvracením. Bolest je přitom většinou natolik silná, že nemocného dovede k lékaři. Hospitalizace podle lékaře Milana Šaška nutná vysloveně není, ale vzhledem k tomu, že zhruba v deseti procentech případů může pankreatitida skončit smrtí, je rozhodně na místě. 

"Intravenózní výživa navíc slinivce poskytne prostor k jakémusi odpočinku od produkce enzymů a i kontrola bolesti je v nemocnici mnohem snazší," vysvětluje internista. Ke stanovení diagnózy vede fyzikální vyšetření (pohmat), laboratorní testy krve a moči a například ultrasonografie. Vyšetření je krátké a nebolí. 

Po zánětu akutní pankreatitidy nečeká pacienta žádná drastická dieta, která by více jídel zakazovala, než povolovala. Je nutné vyhnout se především tomu, co záchvat způsobilo – abstinovat, jestliže šlo o alkohol, vyhnout se tučným jídlům či léčit hyperlipidemii, když problém způsobily špatné stravovací návyky, vysoká hladina triglyceridů v krvi nebo žlučníková kolika. Někdy je na místě i chirurgické odstranění žlučníku. 

Varování je třeba vnímat

Chronický zánět slinivky je výsledkem toho, že nad svými problémy mávneme rukou a neřešíme je. Většinou se objevuje u lidí, kteří dlouhodobě pijí alkohol. 

Hlavním příznakem je bolest břicha, později přicházejí poruchy trávení a metabolismu tuků, zapáchající stolice, někdy s tukovými kapénkami. Pokud to není dostatečným varováním, může přijít další důrazné upozornění ve formě poruchy metabolismu cukrů, tj. zpravidla mírné cukrovky 2. typu, kdy tkáně ztrácejí citlivost k produkovanému inzulinu. 

A jestliže ani to nestačí, váhový úbytek a celkové chátrání by mělo o tom, že není něco v pořádku, informovat alespoň okolí nemocného. 

Hospitalizace není bezpodmínečně nutná, avšak řešena by měla být bolest a životospráva – ve stravě je třeba omezit tuky, v případě diabetu kontrolovat pravidelně krevní cukry, a samozřejmě abstinovat. Na první pohled se tedy zdá, že akutní zánět slinivky je nebezpečnější než chronický, protože hospitalizace v nemocnici je u něj přinejmenším doporučována. 

Jenže je nutné uvědomit si, že v prvním případě se lékařsky řešené onemocnění obejde zpravidla bez dalších následků, v druhém je to přesně naopak. Většinou je totiž chronický zánět rozpoznán a léčen až ve chvíli, když jsou nějaké funkce poškozeny, či dokonce je narušena sama tkáň slinivky. A právě proto je nebezpečnější – přináší trvalé poškození zdraví a v případě nedodržování léčby a úpravy životosprávy může být důsledkem i smrt. 

Konečná diagnóza

Právě takto se často přezdívá nádoru slinivky břišní. "Tento nevhodný termín vnáší mnoho zmatku, a přitom neoznačuje vůbec nic," tvrdí lékař Pavel Vítek, radiační onkolog z Protonového centra v Praze. 

Na druhou stranu nádory slinivky patří k obávaným diagnózám zcela právem. "Statistika potvrzuje, že bez léčby je medián přežití asi šest měsíců. Je-li možná radikální operace, přesahuje dva roky. Není-li možná, ale pacient se může podrobit chemoterapii nebo ozařování, čeká ho ještě pravděpodobně více než rok života. Tyto statistické ukazatele mají sice zásadní význam pro určování léčebných postupů a standardů, na druhou stranu ale málo říkají o osudu jednotlivců," konstatuje lékař Pavel Vítek. 

Pankreas neboli slinivka břišní je malý, nepárový orgán velikosti lidské dlaně. Váží asi 75 g a je uložen pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami.

V této souvislosti hraje důležitou roli co největší specifikace onemocnění i konkrétního pacienta. Co si pod tím představit? Například rozsah postižení slinivky, rozměr nádoru, prorůstání mimo slinivku, postižení spádových místních uzlin a metastáz.

"Bohužel jsou nádory slinivky často diagnostikovány v pokročilém stadiu onemocnění a se založenými metastázami. Je to dáno dlouho bezpříznakovým růstem nádoru, který má dostatečný prostor k šíření. Nikoli neprávem jsou někdy nádory slinivky označovány termínem silent killer of upper abdomen, tedy tichý zabiják z horní části břicha. Navíc neexistuje snadno použitelná metoda prevence a účinného včasného vyhledání tohoto onemocnění," vysvětluje onkolog. 

Zásadní je histologický nález. Nádory slinivky mohou někdy být i méně agresivní. V posledních letech se totiž podle doktora Pavla Vítka poměrně přesně specifikuje skupina NET (neuroendokrinních) nádorů. Jejich léčba je jiná a prognóza výrazně lepší. Dobu dožití může ovlivnit i věk, způsob stravování, celková kondice nemocného a řada dalších faktorů.

Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Zdraví.